Reklama

Reklama

Krev prolitá ve jménu svobody... Děj se odehrává v 16. století, kdy Polsko čelí brutálním nájezdům Osmanů. Naději na záchranu polského území a ukrajinských stepí představují záporožští kozáci, které předchází pověst ďáblů s chocholy a válečníků, které svět dosud nespatřil. Společně bojují bok po boku, aby vyhnali osmanské nájezdníky. Po společném vítězství ale polská šlechta nedbá na významné zásluhy kozáckého vojska a násilně si podrobí jejich území. Vyhlášený kozácký válečník Taras Bulba přísahá, že záporožští kozáci jednoho dne povstanu proti polské nadvládě, i kdyby to mělo trvat celé pokolení. Záporožští kozáci po vypálení vlastních domovů nachází přechodné útočiště v rodných stepích. Taras Bulba vychovává své dva syny Andrije a Ostapa v nenávisti k polskému nepříteli, jehož mají za úkol lépe poznat během studií na akademii v Kyjevě. Když se Andrij s Ostapem vrací domů, otec z nich chce udělat pravé kozáky. Pro svobodu a slávu svého národa by totiž neváhal prolít ani vlastní krev... Historická novela "Taras Bulba" patří k předním dílům slavného ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852). Námět čerpal z kozáckých dějin na úsvitu 16. století, kdy kozáci čelili nejen nájezdům dobyvačných hord osmanských válečníků, ale i častým výpadům polské šlechty. Osud Evropy tehdy visel na vlásku a rozhodující bitvy se sváděly na rozlehlých stepích v povodí Donu a Dněpru, které kozáci považovali za svou otčinu. Gogolova nejdelší novela o Tarasovi Bulbovi se dočkala několika různorodých filmových zpracování. Tu nejslavnější adaptaci ale představuje hollywoodská verze z roku 1962, v níž zazářili tehdy přední herci Yul Brynner v roli kozáckého atamana Tarase Bulby a Tony Curtis jako jeho vzpurný syn Andrij. Snímek dodnes vyniká velkolepými jezdeckými bitvami, davovými scénami a nápaditým hudebním doprovodem významného skladatele Franze Waxmana, jenž byl po zásluze ve své kategorii nominován na Oscara a Zlatý glóbus. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (49)

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Gogolova látka zaplevelená hollywoodským patosem a cirkusovou estetikou. Taras Bulba se v podání Yula Brynnera stává výrazněji zahranou a živelnější obdobou Vinnettoua Pierra Bricea. Předvádí postoje ala Duce, dává na odiv svou mužnot v chlastu, oblbování žen, zápasení a jizdě na koni, mocně se směje, do každého gesta vkládá sílu a hlasitě mluví. Ostatní kozáci mu zdatně sekundují, pokud kozák zrovna nebojuje, tak tančí kozáčka, skáče, metá kozelce, zpívá, balancuje nad jámou s medvědem a oslavuje svobodu se prohánět na koňském hřbetě či ženské. Velkou část filmu jsem si připadal jak na nějakém středověkem inspirovaném jarmarku, jenž je vděčnou příležitostí pro rodinný výlet. Pokud ovšem rovnou nejde o ten zmiňovaný cirkus. Do onoho jarmarečního hemžení neustále hraje hudba inspirovaná zřejmě šavlovým tancem. Opravdové utrpení, sledovat to. +++++ Příběh se obrací v poměrně plytkou romantickou tragédii - láska k ženě rozděluje Tarasovu rodinu a soupeří s láskou ke stepím. Ale smrt je méně mocná než obliba HW happy endů, proto přichází odpuštění Andrejovi (udělal to přeci z lásky a děsně nerad) a zlo je poraženo (kdo je dobrý a zlý poznáte velesnadno, jen u pár postav byste mohli pochybovat, kdyby je Taras Bulba poznámkou nezhodnotil). HW oblíbené propojení milostné linie s "pracovní" linií tak nachází další svůj výraz., který ovšem v samém závěru zadrhává. Zadrhává proto, že Gogol sám ve vyprávění pokračoval - scénář mu zřejmě nechtěl být nevěrný, ale ani jej nechtěl následovat. Máte-li rádi velké koňské komparzy, určitě vám Taras Bulba má co nabídnout. Tolik ořů v trysku jsem snad ve filmu ještě neviděl. ()

fragre 

všetky recenzie používateľa

Tedy to je tak volné zpracování, že je to spíše exploatace. Převzata jen jedna zápletka a titulní hrdina. Barevné, holywoodské(v tom nejhorším slova smyslu), povrchní, občas tak srandovně pateticky "vlastenecké", že by to mohli točit i sověti. Dobové reálie dostaly pěkně zabrat. Ty barvité polské zbroje, ty snad byly převzaty z docela jiného kusu nebo rovnou z cirkusu. O existenci kukuřičných lánů na Ukrajině 16. století by se také dalo s úspěchem pochybovat. Ani ty bitevní scény nejsou kdovíjak výtečné. Ještě, že to neskončilo stoprocentním happyendem. Jediné, co tento film vytahuje aspoň na slabé 3 * je Yul Brynner. To je tedy (typově) Taras, jak má být. Vždycky mi vadilo, že na ilustracích V. Rady (jehož dílo mám jinak rád) vypadá Taras jako břichatej strejda. ()

Reklama

gumli 

všetky recenzie používateľa

Treba tú spomenúť že film je len voľné spracovanie novely od Nikolaja Gogoľa.Taras Bulba bol známy kozácky ataman.Keď Turci napadli Poľsko v roku 1550,kozáci na čele s Taras Bulbom im pomohli Turkov zahnať,Lenže Poliaci ich zradili,ale kozáci utiekli cez step domov.Film mal vysoký rozpočet a natáčal sa dosť dlho.Je známe že Taras Bulba bol veľmi tvrdí človek ,k sebe aj k ostatným.Na rozdiel od bežných kozákov bol ale vzdelaný a inteligentný.Ale ako osoba to bola veľmi divoká a vraj hodne pil.Yul Brynner ho hral dokonale,lepšieho snaď dosadiť ani nemohli.A mal aj polovičnú ruskú krv.Aj keď Taras Bulba nebol Rus ale Ukrajinec.Niektoré momenty,napr.ako sa kozáci začali zhromažďovať keď mali tiahnuť na Debno,sú nezabudnuteľné.Ale ten koniec mi nejako vadil.Ako keby bol film nedokončený.Či už podľa Gogoľa,alebo nie,Taras Bulba bol nakoniec popravený upálením. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Zrejme do väčšej miery zromantizovaná verzia udalostí a to nielen tým, že tu máme romantickú linku. Po slušnom začiatku tu máme hluché pasáže, kedy som si myslel, že film stratil zápletku, ale od polovice sa to poriadne rozbehlo a na konci, nás neznalcov, čaká aj poriadne prekvapenie. Ide o dôkaz, že scenáristi a režisér mysleli tento film vážne, postavy a strany strácajú polarizáciu a nakoniec ten Taras Bulba je skôr klasickým zadubencom, ktorý musí počúvať mladšiu generáciu, aby pochopil situáciu. Thompson nakrútil skutočný veľkofilm, nejde len o záverečné polhodinové obliehanie, davové scény nám ponúkajú filmári počas celej stopáže. Len tie pijatiky mi pripadali zbytočné a brzdiace ústrednú dejovú líniu. ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Podle slavné povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. No, tedy je to dost přesné, ale naprosto nechápu, proč film skončí už po osudovém střetnutí Tarase s Andrejem po Andrejově obratu. To nebyly peníze? To nebyl čas? Díky tomu vlastně odpadl Ostapův příběh a méně prostoru zbylo i na Tarase skvělého Yula Brynnera. - Film je tak vlastně především o Andrejovi (Tony Curtis) a jeho osudové lásce a zradě, jíž se kvůli ní dopustil. Kdybych neznal předlohu (Což se mi pochopitelně u ruské klasiky nemůže stát!), asi bych nic nevytýkal a jen bych chválil krásné bitevní scenérie (točeno údajně v Argentině) a skutečně bezvadný hudební, vpravdě kozácký, doprovod. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (3)

  • Po skončení natáčení se Tony Curtis s představitelkou Natalie, teprve sedmnáctiletou Christine Kaufmann, oženil. (vesper001)
  • Tony Curtis, který ve filmu hraje syna postavy Yula Brynnera, byl ve skutečnosti jen o 5 let mladší než jeho filmový otec. V době natáčení bylo Curtisovi 37 let. (vesper001)
  • Natáčelo se v argentinském městě Salta a v americkém státě Kalifornie (ranč Golden Oak Ranch a Universal Studios). (Marek06)

Reklama

Reklama