Réžia:
Charlotte WellsScenár:
Charlotte WellsKamera:
Gregory OkeHudba:
Oliver CoatesObsahy(1)
Niekedy v deväťdesiatych rokoch, kdesi v tureckom prímorskom rezorte trávi dovolenku rozvedený mladý otec Calum (Paul Mescal) spolu s jeho jedenásťročnou dcérou Sophiou (Francesca Corio). Pohodové vystupovanie otca, ktorý nepokazí žiadnu zábavu a baví sa tým, že ho okolie považuje skôr za staršieho brata Sophie, však zastiera znepokojivý závoj melanchólie. (Filmtopia)
(viac)Videá (1)
Recenzie (230)
Slabších pět, nebo silné čtyři? Ono je to ve výsledku vlastně jedno. Důležitý je ten pocit a tam prostě a jednoduše je. Velmi povedené drama o vtahu otce a dcery, po kterém mi nezbývá nic jiného, než zařadit Paula Mescala do mojí herecké topky. Už jsem o tom uvažoval i po Normálních lidech, ale tady se k tomu přidal i mnohem lepší film. A navíc s úžasným a totálně odzbrojujícím koncem. ()
Chvíli trvalo než jsem to zpracoval. S odstupem mě to rozkládá čím dál víc. Film, který nahazuje indicie a zbytek už je zcela na vás. Krásnej film o vnitřním boji, který se před těmi co milujeme víc než sami sebe snažíme schovat. Pokud se film do vás dostane, zůstane tam s vámi ještě dlouhou dobu. A to se mi osobně nestalo už nějakej pátek. Bez patosu a civilně takhle roztřelit srdce… Hrozná šleha film. Minimálně nominace by tomu hodně prospěla. ()
Nechapu zdejší pozitivní hodnocení. Mimořádně nudný film. Bez zápletky, vyvrcholení a kloudného závěru. Ano, posledních pět deset minut bylo docela fajn, ale to je na takřka sto minut bolestně málo. Paní režisérka si zřejmě zavzpomínala na čas strávený s tatínkem a patřičně se u toho dojala. Mě ale jen potrápila nudou. Ve filmu možná jsou nějaké skryté náznaky, které vysvětlují pocity a chování postav. Ty však zřejmě vidí jen sama tvůrkyně a místní intelektuálové šňupající sentiment a filmy bez děje jak Mia Wallace koks. Normální běžný divák nemá vůbec šanci pochopit chování a motivace jedné z hlavních postav. Jediné pozitivum je ta malá holka. Ta byla opravdu skvělá. ()
Vcelku intenzívny zážitok. Veľmi intenzívne pocity sa filmu podarilo vyvolať najmä pár chvíľ pred koncom, konkrétne v často spomínanej "Under Pressure" scéne, ktorá je zároveň jednou z tých najpôsobivejších, aké som mohol na poli artového filmu minimálne za posledných niekoľko mesiacov vidieť. To, čo tomu predchádzalo (a nasledovalo) na mňa však pôsobilo skôr neutrálnym dojmom - celé to bolo natočené jemne, citlivo a pomalým tempom, pričom nás naprieč celým filmom sprevádzajú hlboké umelecké zábery a stále prítomný tiesnivý pocit, že sa stane niečo zle, no v závere sa bohužiaľ nedostavila dostatočne silná katarzia (byť nejaké pocity sa to vyvolať podarilo a podarilo sa jej taktiež podnietiť diváka k premýšľaniu), ktorá by vo mne dokázala niečo zlomiť. Neznamená to, že je to zlé, len na mňa tentokrát Aftersun nezabral tak ako mohol a vo výsledku je pre mňa teda skôr (aj keď stále uspokojivým) "sklamaním", hoc prakticky ide o stále brilantne natočenú pocitovú drámu. Silné tri hviezdy a v budúcnosti možno prihodím aj ďalšiu. ()
Ke konci stále nepříjemnější sonda o počátcích dospívání Sophie během dovolené v Turecku. Skvěle je zachycena jistá osamělost dívky mezi ostatními návštěvníky. Krásně je zachycen její vztah s tátou, ale přesto všechno je ve své podstatě vlastně smutný film, který si raději znovu pouštět nechci. I přesto že se v něm vlastně nic špatného nestane. 70% ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (11)
- Film je volně inspirován osobní zkušeností režisérky Charlotte Wells z dovolené s jejím otcem. (Axarus)
- Paul Mescal (Calum) si kvůli filmu musel osvojit skotský akcent, sám je totiž Ir. (DavePave)
- Paul Mescal (Calum) strávil s Frankie Corio (Sophie) společně dva týdny před natačením v hotelovém resortu v rámci věrného zobrazení pouta mezi otcem a dcerou. (Axarus)
Reklama