Súmrak

[Eigasai 2009] Iguchi Seibei je chudý samuraj, který v pro samuraje těžkých dobách pracuje jako státní úředník, má velké dluhy a kvůli péči o dvě dcery a matku nemá čas starat se o svůj zevnějšek. Duší ale pořád zůstává hrdým samurajem a ctí kodex Bushido, i když již dávno dal přednost motyce před jeho meči a vyhýbá se soubojům. Život s ním ale měl nakonec jiné plány. Samuraj Soumrak je sonda do života samurajů, který není jen o soubojích a cti. Film plyne velmi pomalým poklidným tempem, ze kterého ho vyruší jen dva souboje. V tom prvním Seibei soupeře porazí nezapomenutelným způsobem bokenem. Jak už tu psal kitano, jedná se spíš o melodrama, které si ale vychutnají především fanoušci samurajských filmů. Zážitek ještě umocňuje vizuální stránka, kde jsou scény komponovány téměř jako sled uměleckých obrazů. (30.01.2009)

Nádherný lidský příběh o samurajovi, který neměl ambice stát se něčím víc, protože život jaký měl miloval. Zapomeňte na samurajské, či pseudosamurajské filmy jako byl Poslední samuraj. Už jen fakt, že v souboji za celý film zemře jeden člověk napovídá, že tento film je o něčem jiném, než o stylizovaných bitkách a nabubřelých řečech o cti. Popravdě řečeno, vnáší Soumrak trochu zmatku do toho, jak jsem doposud vnímal dobu, ve které samurajové žili. Najednou to vypadá, že to nebyly jen stroje poháněné ctí a povinností. Tedy aspoň Seibei jím rozhodně nebyl. Na zabíjení je třeba zvířecí dravost a pohrdání životem, říká hlavní hrdina. Jenže když vás těší pohled na děti, které vám rostou před očima...nějak se tyto vlastnosti vytratí. O to horší pak je, když vás pošlou do boje na život a na smrt. Pro mě osobně je Soumrak i dokumentem, který ukazuje spoustu činností, kterými se film zpravidla nezabývá. A když k tomu poučení přidám parádní herecký výkon Sanady a příběh který je drsný i něžný tak, jak jen život bývá, vychází mi z toho druhý nejlepší samurajský film, hned po Ame agaru (Samuraje nepočítám, to je zvláštní případ) Vřele doporučuji. (12.11.2011)

Nebyla jsem připravená na tak krásný film, který mě svým pomalým tempem postupně, ale neodvratně pohlcoval a já bez dechu sledovala životní příběh samuraje, jemuž zemřela žena na souchotě, maminka trpí demencí a on musí vychovávat ještě dvě malé dcerky. A právě tou menší, pětiletou, je celý příběh jako vzpomínkou vyprávěn. O tom, jak měli těžký život, jak tatínek chodil pracovat do skladu hradního pána, po večerech pletl klícky na hmyz a chodil ošmudlaný, protože všechno ostatní mělo přednost. A jednoho dne pomůže kamarádovi šermířským soubojem, protože kamarád má krásnou, rozvedenou sestru, kterou zná od dětství. A tak tenhle úžasný příběh o cti, poctivosti a potlačované lásky jednoho chudého samuraje mě trošku srazil na kolena, tak jako Hiroyuki Sanada, který byl prostě úžasný a já nemůžu dát méně než pět hvězd. (02.11.2012)

Japonské, čestné, o životě, o místním koloritu. Někomu by mohla vadit délka filmu, ale jak by se tam všechna ta slova vešla? Výborná podívaná o klanu samurajích, pravidlech, o životě jednoho z nich, o tření nouze s bídou, o špinavých dětech, roztrhaných šatech. Nečekejte letající bojovníky, zde se bojuje jen dvakrát a to s bambusovou tyčí. Film není vhodný pro unavené lidi, kteří chtějí číst titulky, hodně se v tomto filmu mluví, a pro ty, kteří nemají rádi dlouhé filmy. (26.08.2009)

Mal som šťastie, že som pred zapnutím rekordéra nič o tomto filme nevedel. Nemohol som teda byť sklamaný tým, že nevidím samurajský príbeh plný súbojov a akcie. V jednoduchosti je krása. Tento chudobný úradnícky samuraj sa musí poriadne oháňať, aby sa postaral o dcéry a chorú matku. To ale neznamená, že by sa nevedel oháňať aj mečom. Lenže už nemá ani ten, pretože ním vyplatil pohreb manželky. Tak bojuje a rozdáva údery aspoň bambusovou tyčou. Netypický samurajský príbeh plynie pozvoľna, čo nie je chyba filmu, ale odlišnosti ázijského a európskeho vnímania tempa. (07.12.2009)