Súmrak

Spolu s Mibu gishi den filmová ukázka skloubení bushidó a povinnosti a lásky otce rodiny. Soumračný je skvělý charakter, jeho příběh je bohatý a v kontextu feudálního Japonska i kouzelný, ač strastiplný. Výprava i výkony jsou více jak adekvátní, příběh je poutavý, svou dlouhou metráž (přes dvě hodiny) krásně zaplní a řekne vše, co by měl říct. Romance, drama, akce, poetičnost... mohl bych dostat další takový, prosím? Nikdy není dost lekcí o tom, jak být správným samurajem (resp jeho romantickým ideálem), a to především v srdci a duši. (29.09.2015)

Japonské, čestné, o životě, o místním koloritu. Někomu by mohla vadit délka filmu, ale jak by se tam všechna ta slova vešla? Výborná podívaná o klanu samurajích, pravidlech, o životě jednoho z nich, o tření nouze s bídou, o špinavých dětech, roztrhaných šatech. Nečekejte letající bojovníky, zde se bojuje jen dvakrát a to s bambusovou tyčí. Film není vhodný pro unavené lidi, kteří chtějí číst titulky, hodně se v tomto filmu mluví, a pro ty, kteří nemají rádi dlouhé filmy. (26.08.2009)

V prípade Súmračného Seibeia ide predovšetkým zrovna aj o to, že sa ním ústredný predstaviteľ v podaní tokijského rodáka Hirojukiho Sanadu, nielenže mimoriadne zviditeľnil, ale zároveň snáď obdržal i jednosmernú letenku - smer - Hollywood, ležiaci vo veľkomeste Los Angeles, a patriaci pod slnečný štát Kaliforniu, kde prakticky pôsobí až doteraz, čím sa v podstate zrejme (stále) jedná o najzaujímavejšieho, japonského herca, účinkujúceho v「Mekke filmu」, asi toľkoto zaujímavých informácii hneď na samý úvod... • Samozrejme, že „nikto učený z neba nespadol”, a ani on nebol toho žiadnou väčšou výnimkou, a tak musel na sebe tým pádom i poriadne popracovať, aby mohol napokon zakotviť a udomácniť sa v súčasnosti rýchlokvasiacom, filmovom priemysle, produkujúcom nespočetné množstvo najrôznejších brakov, v ktorých sa bohužiaľ už miestami objavuje i spomínaný herec, ale najskôr sa vráťme najprv na začiatok, keď tomu ešte tak našťastie vôbec nebolo, nakoľko v prvej dekáde 21. storočia, po poľutovaniahodných počinov, nie je chýru, a ani slychu, čo je vskutku veľmi dobre znamenie. • Dalo by sa povedať, že vďaka režisérovi Jódžimu Jamadovi bude už o rovný rok neskôr účinkovať i v Poslednom samurajovi, čím si ešte viac upevnil svoju pozíciu celosvetového, charakterného herca, ktorým sa stal už vo svojom naprosto prelomovom filme, ktorému sa momentálne teraz trochu intenzívnejšie venujem. • V prvom rade som túto snímku vnímal, ako One man show, ktorý ale príliš netlačil na pílu, i keď by vlastne kľudne mohol. Jedná sa o naozaj pomalejšie tempo, a to v priamej kombinácii ohľadom psychologického nastavenia hlavnej postavy, v nadväznosti na historický kontext s potenciálnymi, romantickými prvkami, ktoré sa priveľmi netlačili do popredia, čím by sa zbytočne vytvárala akási melodramatickejšia línia, aj keď podtrhujem, že nebyť obsadenia pôvabnej ženskej postavy Tomoei linumiovej v podaní Rii Mijazawovej, tak pevne verím tomu, že by konečný výsledok neobsahoval až toľko špecifických a k tomu i pozitívnych vlastností, koľko nateraz má. Skrátka, tomuto protagonistovi zväčša zručne sekundovala, a to i napriek tomu, že nemala zatoľko hereckého priestoru, koľkože by si možno jej postava nakoniec zaslúžila, pričom v obsadení figurovalo viacero hercov, ktorí boli na tom takmer podobne. • Jednoznačne ma tiež zaujala i postava akéhosi antagonistu Zenemona Jogoa v podaní Mina Tanaku, s ktorým mimochodom viedol Seibei "Súmračný" Iguči, dlhší a kľúčový dialóg, asi vôbec najzaujímavejšia pasáž, čo sa teda konkrétne týka celej tejto snímky so samotnou pochvalou pre hudbu Isaoa Tomitu. • Nenechajte sa odradiť anglickým prekladom tohto titulu, ako The Twilight Samurai, čo môže evokovať budúcu Twilight ságu, kedy v prvej možnosti sa jedná o celkom pozoruhodné, filmové dielo, zatiaľ čo v druhých eventualitách išlo najmä o to, ako čo najviac nasrať diváka! (29.05.2023)

Nebyla jsem připravená na tak krásný film, který mě svým pomalým tempem postupně, ale neodvratně pohlcoval a já bez dechu sledovala životní příběh samuraje, jemuž zemřela žena na souchotě, maminka trpí demencí a on musí vychovávat ještě dvě malé dcerky. A právě tou menší, pětiletou, je celý příběh jako vzpomínkou vyprávěn. O tom, jak měli těžký život, jak tatínek chodil pracovat do skladu hradního pána, po večerech pletl klícky na hmyz a chodil ošmudlaný, protože všechno ostatní mělo přednost. A jednoho dne pomůže kamarádovi šermířským soubojem, protože kamarád má krásnou, rozvedenou sestru, kterou zná od dětství. A tak tenhle úžasný příběh o cti, poctivosti a potlačované lásky jednoho chudého samuraje mě trošku srazil na kolena, tak jako Hiroyuki Sanada, který byl prostě úžasný a já nemůžu dát méně než pět hvězd. (02.11.2012)

Nádherně na člověka dýchla z tohoto filmu atmosféra tehdejšího feudálního Japonska. Mám pro snímky z podobného období jakousi prazvláštní slabost. Příjemná poetika tamější tradice se mísí s těžkou a krutou dobou a nelehkých podmínkách, ve kterých museli mnozí živořit. Příběh příjemně dojme, ale naštěstí nesklouzne k nějaké zbytečné sentimentalitě. S hlavním hrdinou nemá divák problém se sžít a prožívat s ním radosti i strasti. Samurajských soubojů je ve filmu velice po skromnu, ale jsou opravdu oku lahodící. Každý záběr je opravdu nádherný a závěr mě dostal do kolen, takže se přikloním ke 4 kouskům. (17.12.2019)