Miracle

"Tak už věříte na zázraky?!" Památná věta amerického komentátora, když výběr kluků z vysokých škol dokázal v zemi, která ani neznala hokej, zvítězit na olympiádě. Dokonalý příklad toho, jak se dá s neznámými herci natočit skvělý film podle skutečných událostí, který mi v závěru vehnal slzy do očí. Olympiáda v Lake Placid je pro Američany asi tak posvátná jako pro nás Nagano. Dnes už mají světové hráče typu Mika Modana, Bretta Hulla, Deriana Hatchera, Jeremyho Roenicka, Chrise Cheliose, Keitha Tkachuka... ale tým snů, to byl výběr v Lake Placid. Výběr, který dokázal, že i s průměrnou věkovou hranicí 21 let, ale s obrovským sportovním potenciálem, se dají dělat zázraky. I ty hokejové. (14.04.2006)

Skutočný zázrak, super tempo a krásny športový úspech. Skvele nafilmované a naozaj výborný výkon nekompromisného trénera v osobe Kurta Russela. Hoci som mal situáciu naštudovanú vopred, film prináša napätie aj napriek očakávanému koncu. A prižmúril som aj oko na americkým patriotizmom, bavilo ma to. (15.01.2017)

Víceméně zklamání, hokejových scén je málo a jsou špatně natočené, neustále se pateticky kecá, přitom emoce při utkáních jsou na bodě mrazu. Taky mě sere, že zápasy s Norama, Rumunama a podobnejma chcípákama jsou ukázány, kdežto utkání s Československem je přeskočeno úplně! A Rusáci jsou samozřejmě znázorněni jako strojový ivanové a ten jejich trenér má vobočí, vedle kterýho vypadá Brežněv jak depilovaná pornohvězda! Kurt Russel po dlouhé době ve skutečně dobré roli. (15.04.2009)

Netuším, zda lze organizovaným věřením způsobit zázrak, ale víra Herba Brookse ve svůj tým ho přinesla. Hokejovej turnaj na Olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980 měl být totiž opět triumfem neporazitelný kamándy CCCP, která měla zašlapat do ledu studentíky ze zemí, kde se hráči mohli živit hokejem profesionálně a tudíž je opomněl baron de Coubertin pozvat na oslavu ladnosti amatérskýho sportu. Dobře si pamatuju skřípění svých zubů, když našlapanej československej tým podlehl nějakým studentům z USA. Tehdy jsem vůbec netušil o existenci nějakýho trenéra Brookse a skutečnostech, že již mnoho měsíců připravuje tým složený ze správnejch (nikoliv nejlepších) hráčů na základě sovětských tréninkových zkušeností s fyzičkou, k čemuž přihodil něco z psychologický brašničky. Před zápasem s CCCP věděl, že devětkrát z deseti z případů Sověti bez problémů vyhrají, ale v tom jednom zápase se může stát cokoliv . Tehdy se stal zázrak (http://www.youtube.com/watch?v=NuBcvNmsVvs), když Američané jako první tým po dlouhý době dokázali se Sověty bruslit po celou dobu utkání a všechny proměnlivý faktory se ten den převážily na stranu hvězd a pruhů. To všechno se mi moc líbilo. Jediným problémem pro mne bylo to, že snímek byl politicky pojatej jako souboj brutálních Sovětů s hodnými Americkými chlapci, kteří by nikdy nikoho neomlátili o mantinel a vítězství na OH bylo zastrčeno do pozadí na úkor zápasu se Sověty. Přitom v těch dvou dnech, kdy se mužstvo připravovalo po historickým vítězství na zápas se silným Finskem, musel Brooks prokázat asi nejvíce motivačního umu ve svý trenérský kariéře. (07.05.2012)

Hodně dobře zvládnutý film se sportovní tématikou. Společně s Vítězové a poražení je to možná to nejlepší, co bylo kdy v tomhle žánru natočeno. Tedy pokud se jedná o týmové sporty. Samozřejmě se tvůrci nevyhnuli určité dávce amerického patosu, ale čekal jsem to horší a pochopitlně tu vyprofilovali Rusy jako padouchy v čele s kapitánem Michajlovem a trenérem Tichonovem, ale taktéž v rozumné míře. Semifinálový zápas se Sbornou dokáže člověka vyloženě vtáhnout do děje a já to prožíval pomalu jako klasický přímý přenos, ve kterém opravdu o něco jde. Rovněž jsem tvůrcům vděčen, že naší tehdy potupné porážce dali velmi malý prostor. :DD (19.08.2008)