Pozemšťané

Nijak velkou díru do hlavy mi konkrétně tento film neudělal, ale pokusím se shrnout, co mě u něj napadalo. A nebude to asi nic moc zajímavého. Už jako dítě jsem podobné záběry viděla v odpoledních pořadech na ČT a dále, aniž bych to vyhledávala, jsem se takto zprostředkovaně setkala s lecčíms. Nemá to znít zvrhle ani hrdinsky, když řeknu, že jsem si na nepříjemný pohled zvykla. Ale to neznamená, že přestal být nechutný a nepříjemný, a už vůbec by to nemělo znamenat, že jsem si zvykla na utrpení druhých. A jsme u toho. Bohužel jsem taky člověk. A nic lepšího ze mě nedělá to, že se dívám na Earthlings, ani to, že si na ohníčku radši opeču doma vypěstovanou brambůrku než flák krkovice. Dokonce ani to, že se štítím kožešin a že neholduji cirkusům nebo býčím zápasům, mě nezbavuje příslušnosti k lidskému rodu a odpovědnosti, kterou nese za deformaci světa. Jenže kdo sebere odvahu něco změnit a kdo vůbec ví jak na to? Já ne. Cokoli, co se snaží naši zaslepenost, naivitu a pasivitu podkopat a vyburcovat nás alespoň k zamyšlení, soucitu a proslulému „začni u sebe“, je chvályhodné. Earthlings se tváří komplexně, ale samozřejmě těžko za nepříjemným pohledem ukáže celou nepříjemnou pravdu. Nemluvě o tom, že víra v jedinou pravdu mě opouští. Léta jsem byla v docela úzkém kontaktu s jednou přírodovědkyní. Sice omdlévala, když zaslechla slovo „žíla“, ale ceknout před ní něco proti pokusům na zvířatech, GMO nebo praktikám na jatkách bylo jen pro nejodvážnější. Čemu věřit? Kde jsou (především ve vědeckém úsilí) hranice morálního chování? Zase nevím._____ Ještě bych měla obhájit své zděšení z filmu Le sang des bêtes, protože kdo ho viděl, asi si na něj v souvislosti s Earthlings musí vzpomenout a mohlo by vypadat divně, že na mě zapůsobil o tolik silněji. Zásadní rozdíl je ve zpracování. Le sang des bêtes je především dechberoucí surrealisticko-dokumentární filmařina. Nachází zvrácenou estetiku zabíjení. Podává to prostě jinak než s alarmující nabádavostí. (Ne)lidská lhostejnost, která je společnou rovinou obou filmů, zde spoluvytváří děsivou kompozici uměleckého díla. I Le sang des bêtes můj útlocit (vím, že se nerovná morálce) ponechal bez hodnocení hvězdičkami. Dále třeba u Renoirových Pravidel hry scéna masakru divokých králíků zapříčinila, že se nakonec nemůže jednat o můj nejoblíbenější film. A mimochodem ve stejném snímku zazní i slavná věta: „Na světě je hrozné, že každý má své důvody.“ (03.07.2008)

Tento dokument nám poskytuje holé zábery zaobchádzania zvierat ľudskou rasou. Iba preto, že my ľudia, dokážeme rozprávať a premýšľať nad hlbokými myšlienkami, si automaticky myslíme, že zvieratá sú ochudobnené o akékoľvek pocity, dokonca i o ten najzákladnejší - uvedomovať si vlastnú existenciu. Dokument na diváka nijako netlačí, iba sa snaží, aby divák dokázal zmeniť svoje zmýšľanie, ktoré je spoločnosťou degenerované a ochudobnené o pouhopouhú pravdu. Nezáleží na tom, či zviera zabité pre peniaze trpí či nie, v obidvoch prípadoch tým škodíme ekosystému. Riešenie tam je, len je povedané skrz záberov. To, že nebolo povedané tými "správnymi" slovami a od slova do slova, ešte neznamená, že tam žiadne nie je. Riešenie problému, ktoré tento film nepriamo naznačuje (pre tích, ktorí nepostrehli) je nezatvárať oči pred pravdou, naivne si niečo nenamýšľať, a hlavne - nejesť pozemsťanov! btw. komplexnejšie riešenie ten, kto hľadá, nájde v iných dokumentoch (predsa, nemôžu všetky ponúkať všetko. potom by stačil iba jeden, pretože ostatné by nemali žiadnu sledovanosť) btw. že hlavnou úlohou je šokovať? a nie náhodou ukázať pravdu a otvoriť oči? (pre mňa, šokovať znamená, keď niečo nie je rozšírené a iba malá hŕstka robí niečo špecifické) (28.11.2012)

Těch pět hvězd je za téma. Miluji zvířata a tenhle dokument jsem dal jen s největšími obtížemi. Film nenabízí řešení, jen dokumentuje. Teď nebudu mluvit o vyloženě cíleném mučení zvířat pro zábavu. To je záležitost chorých jedinců a ti by se měli léčit a měli by být izolováni. -- Ano zvířata většina z nás potřebuje k životu. Potřebujeme z nich maso, kožešiny a další... Veškeré zacházení s nimi by však mělo být lidské ať už se jedná o jejich chovy, transporty či přímo jatka. Jakmile se ze zvířete udělá surovina, pohlíží se tak na něj a chováme-li se tak k nim je to v háji. Občas si říkám, že už jsme se tak trochu vymkli kontrole a naše pasování se na pána tvorstva skončí nějakým hodně velkým průserem. --- Sem tam se ze zpráv dozvíme jak tam a tam v drůbežárně kopali do slepic při nakládání, jak tam a tam převáželi ovce na kamionu 4 dni ve vedru bez vody, jak v Číně zabíjejí psy pro kožedělný průmysl.... Tenhle dokument je hodina a půl obžaloby lidské společnosti a je plný pouze takovýchto záznamů ze skrytých kamer apod.. Slabším povahám zásadně nedoporučuji se na to dívat. Budete plakat a budete se stydět. * * * * (06.03.2012)

U dokumentárních filmů jsem měl vždy problém s hodnocením. Jak s formou, jak s obsahem? Hodnotit dohromady, zvlášť? U Earthilngs je tenhle problém ještě vyostřenější. Formou toho totiž 95ti minutová stopáž moc nepředvede. Ano, jsou to jen šílené záběry poskládané za sebou s hlasem Phoenixe, ale tak nějak to slouží účelu. Neříkám, že to byl nejlepší dokument, ani nějak perfektně zpracované veledílo - nic z toho to není. Ale je to kopanec do hlav, který je potřeba. Pravdou je, že pokud tenhle dokument změnil byť jen jediného člověka, pak zaslouží chválu. Earthlings přináší poměrně velkou řádku faktů, které se hodí využít v jakékoliv debatě. Pravdou je, že se moc nezaobírá vysvětlováním "proč? kudy z toho? kam dál? vývoj?". A je to možná trošku škoda, ale na druhou stranu...on to asi nebyl účel tvůrců. Myslím, že účel byl "Do hajzlu, tohle se opravdu děje a je mi jedno, proč nebo co si o tom myslíte...chci vám to ukázat." V tom případě jde o perfektní a potřebnou šlehu do hlavy. Když pročítám ty negativní komentáře, abych se podíval i na druhou stranu barikády, pak přemýšlím i o přidání poslední hvězdy. Argument, že zvíře by mě taky snědlo nehumáně je zřejmě tím nejhloupějším. Jakožto lidstvo máme velkou možnost volby a nebudu ji zahazovat z důvodu, že zvíře by mě snědlo krutě, naopak by se měla využít. Neříkám, že souhlasím se vším, co Phoenix odříkává...zdaleka ne, nicméně dokument vyvolává diskuze a debaty a to je fajn. Poměrně často je před tvůrce předhazováno, že jde o staré záběry. Tady trochu nevěřím vlastním uším. Nejdříve se říká, že takové odporné věci se přeci nemohou dít. Když se najdou záběry, tak se začne říkat, že takové odporné věci UŽ se nemohou dít. a) nevěřím tomu, že už se nedějí a b) i kdyby už se neděly, je třeba dokola připomínat, za co jsme byli odpovědni. Nedá se u toho jíst ani maková buchta a navíc stejně všichni podvědomě tušíme, že tyhle šílenosti se dějí i teď. (28.04.2013)

Velice jednostranný dokument, který má za úkol šokovat. Kromě střídmosti v jídle a uvědomnění lidí se věnuje naprosto minimálně řešení problému. Ale autoři snímku neměli zřejmě až takové ambice...chtěli poukázat na hrůzy, která se dějí na zvířatech. A to se jim podařilo...ne že by se ze mne stal přes noc vegetarián, ale myslím, že i největšího masožravce to po shlédnutí tohoto dokumenta minimálně napadlo. (14.07.2008)