Krvavé pobrežie

Pořád mi to připadalo nějaké překotné, jankovité a prázdné, až z promo materiálů jsem se dozvěděl, že Woo sestříhal pro západní publikum "akční verzi". Většinu stopáže "západního cutu" tvoří líté rubačky všeho druhu, odvedené s naprostým perfekcionismem (co také od Wooa čekat). Když se zrovna neválčí, přichází čas na čajovou esoteriku, která ale jen párkrát zapůsobí neokoukaným dojmem – rozhodně nevyzařuje takovou vnitřní sílu jako Zhangovy nejlepší momenty. V akční verzi se navíc poztrácely charaktery postav, úspěch je, když se divák naučí v mlatě rozeznávat jednotlivé hrdiny, proniknout do jejich nitra je skoro nemožné... jen Kaneshirův čínský Odysseus si mě zcela podmanil. Celkově mi Red Cliff připomíná Dvě věže bez Společenstva prstenu před tím. Fajn zábava, efektní režie, ale taky žádný duch a velký příběh. Nepochybuju o tom, že v nesestříhané verzi všechno tohle být může, v evropském cutu bohužel šlo spíše o bitevní epiku. (27.05.2009)

Druhé století n.l. doba, kdy Číňané ještě neuměli vyrábět nejlepší mobily na světě, ale kdy už uměli docela slušně válčit včetně užití tehdejších nejmodernějších technologií. Ve filmu padne zmínka na Sun-c'eovo Umění války, to ale bylo napsáno jak se odhaduje až v pátém století, takže tady se kucí od filmu krapet sekli. John Woo točit velkofilmy umí a co je nejhlavnější, točí je v zápaďáckem stylu a outfitu, i když se jako tento odehrávají pouze a toliko ve staré Číně a hrají tam jen Asiaté. Asijské filmy až na výhrady točené čistokrevnýmými Asijci jsou uřvané, afektované a ač to asi domácí divák takto rád, nás ze západu to dost vytáčí (nebo alespoň mne). Samozřejmě nelze vynechat při umírání hrdiny (a pište si,  že tam vždycky nějakej umře) jeho tradiční flasbacky než vydechne chudák naposledy... Zkrátka a dobře, toho jsme zde byli ušetřeni. Obličeje jednotlivých aktérů byly od sebe dobře rozeznatelné, přiznávám, že v tomto typu filmů v tom občas mívám chaos. Tady se moc nepletichaří, ani diplomaté nemají moc práce a ten jeden, který se ve filmu objevil měl celkem rychlý konec. Tady se jde pěkně po čínsku přímo na věc a tak můžeme sledovat v podstatě dvouhodinovou řežbu na suchu i na řece. Což o to, já řežby rád. Navíc z prostředí, které až tak dobře neznám a rád se lecčemus přiučím. Ale méně je někdy více. Zkrátka a dobře už po hodině vás to začne nudit. Navíc leckde je dost znát, že i přes výkonná písíčka, je vidět, že u masových scén jde o animace. Ne pořád, ale občas to do oka koplo. No a pak tam byla špiónka princezna, co se dostala prakticky všude (mohla tedy hlavního záporáka rovnou zapíchnout a bylo by po válce) a láska. Ke konci to dokonce připomínalo Opičího krále. Dělka a toto mne nakonec odradilo od čtyřhvězdičkového hodnocení. Podtrženo sečteno a sírou zapáleno, dávám za 3 misky čaje. Jo a to jamování na ty zheng citery bylo super! * * * (04.06.2022)

Už keď som v titulkoch zbadal meno režiséra, vytušil som, že nebude dobre. A ani nebolo. Údajne historický film s hercami podobných tvárí a ťažko zapamätateľných mien neprebiehal ako historická freska, ale ako séria do nekonečna sa opakujúcich súbojov, ktoré nudili do zbláznenia. Je pravdepodobné, že na sledovanie takéhoto filmu musí byť divák Číňanom. To ja ani vzdialene nie som a keď som si uvedomil, že film má takmer tri hodiny, tak som ho v polovičke, v rámci život zachraňujúcich úkonov, vypol. (09.01.2014)

Krvavé pobřeží. Umění boje s čínským režimem Bombastický masakr Johna Woo s plejádou čínských hvězd Recenze - Čínský válečný velkofilm Krvavé pobřeží dokonale naplňuje producentskou poučku a obvyklý divácký požadavek „když máš peníze, ukaž je na plátně". Krvavé pobřeží je nejen dosud nejdražší čínský film všech dob, ale taky ohromně úspěšný - ve své domovině nalákal více diváků než Titanic, který před lety kraloval celé zeměkouli. Samozřejmě podobné megalomanství a pompa dovedou být značně únavné a čínská vlna válečných filmů, jež mají demonstrovat sílu hrdého národa, vyvolává nejen obdiv, ale i pachuť z propagandy. (08.06.2020)

Mám z toho trochu rozporuplné pocity. S hrdiny tohoto filmu jsem se seznámil už kdysi dávno, když jsem hrál Dynasty Warriors 4 až 6 :) jelikož hra pojednávala o tom stejném, zastavit Cao Caa, takže jsem znal osudy hrdinů. A bohužel musím říci, že hrát hru bylo o dost zábavnější, něž sledování filmu. Film hrozně trpí zdlouhavými scénami, které jsou docela nudné. Osobně si nedokáži představit, jak by tento film mohl mít dvě části. To bych asi nedal. Jinak, co se týče soubojů a akcí, tak to Jonh Woo pojal svým způsobem, který se mi zamlouval a nemám k tomu co bych vytkl. Škoda, že to není okořeněné špetkou humoru... (08.07.2009)