Pýcha a přemlouvání

Nové převyprávění známého materiálu (Pýcha předsudek). Je to hravá sebevědomá parodie (banality typu "vše co je určeno člověku si ho někdy najde") s pěknými jazykovými postřehy (např.: "Musíš jít se mnou, chci abych si mohla s někým povídat, až ostatní přestanou cítit povinnost", nebo "Aha, jste sestřenice, je to lepší než kolemjdoucí, ale zaostává to za nejmilovanější. Sestřenice je termín, který se vztahuje na někoho z rodokmenu rodiny, ne na někoho, kdo patří k rodinnému lesu a chcete s nimi být jak se šlechtou"). Ale jestli je ve filmu nějaké opravdové vzrušení, tak je to Dakota Johnson. (24.08.2022)

Ten, kdo vymyslel, že z Anny Elliotové udělá Fleabag, by měl dostat soudní zákaz se do konce života přiblížit k filmovému scénáři. Miluju Dakotu Johnson, ale tohle nezachránila. Cosmo Jarvis divný a prkenný, Henry Golding (který si postavu záporáka v kostýmním dramatu zjevně užíval) trestuhodně nevyužitý, ostatní postavy byly spíš karikatury než plnohodnotné charaktery, a závěr byl zcela neuspokojivý. Má to sice několik fakt skvělých momentů, ale jinak je to spíš promarněná příležitost, což je fakt škoda... (23.07.2022)

Po všech těch negativních recenzích jsem mile překvapená. Persuasion je moje nejoblíbenější austenovka a Dakota Johnson přehrává Sally Hawkins na všech frontách. Ačkoli si tvůrci posunuli charakter Anne úplně jinam (trochu zahořklá, víc asertivní, velmi současná), Dakota Johnson má charisma a energii na to, to utáhnout (když už z ní udělali spíše Lizzie Bennettovou). S obsazením bych byla téměř spokojena až na Cosmo Jarvise. Chybí mu hrdost a ve druhé polovině filmu nabírá až štěněcí výraz a to je pro mě horší, než Annino ironické popíjení. Adaptace je to po charakterové stránce velmi volná, konec je trochu překotný, ale nakonec je to vcelku milá a vtipná romantika. Náladu knihy ale hledejte... v knize. P.S. Nabízí se porovnání s Emmou. Ta měla taky slabého pana Knightleyho, nicméně i přes výraznou stylizace vezmu zavděk namalovanou Dakotou než krvácející Anyou. (26.07.2022)

Zfilmovaná Anna Elliotová dostala do vínku mnohem víc uštěpačnosti a samostatnosti než její unylý a přespříliš submisivní románový předobraz. A taky flašku do ruky (po osmiletém trápení s láskou, kdo by se divil?) a schopnost rozbíjením čtvrté stěny konverzovat s diváky. Anna oblékla modernější kabátek a podle mě jí sluší. I když chápu, že někomu se tahle nepietní adaptace líbit nemusí. Osobně bych dala přednost, kdyby se film nesoustředil výhradně jen na Annu a přece jen dal víc prostoru i vedlejším postavám (jak je to v románě). Popravdě, nejsem si jistá, jestli divák, který nečetl knihu, pochopí z filmu všechny souvislosti. Kapitána Wentwortha mohl hrát větší fešák, tenhle představitel mi připadal trochu přitupělý. SHRNUTÍ: Kterak stará panna nakonec přece jen ulovila svoji rybu. (09.08.2022)

Carrie Cracknell pre svoj režisérsky debut vybrala príbeh, ktorá je sfilmovaná na základe románu Jane Austen. (Danú knihu som bohužiaľ nečítal, takže nemám lepšie porovnávacie základy.) Ako film sa jedná o viac-menej klasickú kostýmovú romanťárnu (v rámci možností v moderných šiat), s takými charaktermi postáv (na čele Anna Elliot), ktoré poznáme z iných diel Jane Austen. Vedenie príbehu a herecké výkony na priemerných úrovniach, príjemne však prekvapila pohotová a celkom presvedčivá hra od Dakoty Johnson. Škoda, že film nemá trochu lepšiu dynamiku a trochu výraznejšie vedľajšie postavy. Pekný záverečný song. Osobné hodnotenie: 72% (***) (17.07.2022)