Architektura 58–89
Architecture 58–89
Epizódy(8)
Obsahy(1)
Séria mapuje architektúru komunistického obdobia v Československu... Architektonické slohy po stáročia organicky nadväzujú jeden na druhý ako farby spektra dúhy. Tento prirodzený evolučný proces bol v Európe prerušený dvoma svetovými vojnami a v bývalom Československu, po komunistickom puči v roku 1948, aj zmenou politického režimu. Na tunajšie architektonickej scéne tak vzniká počas nasledujúcich 40 rokov špecifická situácia, kedy je hlavným a jediným zadávateľom stavieb štát. To má zásadný vplyv na vývoj tunajšej architektonické scény... Nová spoločnosť si vždy žiada novú architektúru. Po krátkom období stagnácie v slepej uličke nútenej doktríny socialistického realizmu prichádza fenomenálny úspech československého pavilónu na svetovej výstave Expo 58 v Bruseli. Spoločenský dopyt režimu po novej architektúre na jednej strane, obmedzené materiálové možnosti a nesloboda na strane druhej, paradoxne vytvára klímu, ktorá stimuluje tvorcov k vynaliezavosti a k originálnym konštrukčným a estetickým riešeniam. Na československej architektonickej scéne tak vyrastá postupne niekoľko generácií výrazných tvorivých osobností, ktorí za sebou zanechávajú rozsiahle a unikátne dielo... Dnešná spoločnosť má k ich odkazu problematický a rozporuplný vzťah. 30 rokov po páde komunizmu množstvo stavieb zostáva na okraji záujmu, chátrajú, sú mrzačené neodbornými stavebnými zásahmi, čaká ich demolácia, alebo už neexistujú. Napriek tomu, že v odbornej i širšej verejnosti už začala debata o odkaze tejto éry, na zodpovedných miestach štátnej správy stále väčšinou prevláda nepochopenie jej skutočného významu, čo má nezvratné celospoločenské následky. (RTVS)
(viac)Recenzie používateľa William_ k tomuto seriálu (7)
Architektúra 58–89 (2023)
Moc pěkně zpracovaný dokument, kterému ve 2. polovině došla šťáva, a na můj vkus se až moc chválilo. V mnoha dílech mi přišlo, že existuje pouze jeden pohled na dané stavby. Že se autoři neobtěžovali přidat pohled či názor druhé strany, které se stavba nelíbí nebo jí nepovažuje za vhodnou. Člověku tak při sledování přijde, že se pouze chválí a chválí. Chápu že se celý pořad snaží vyzdvihovat doslova cokoliv postavené v období 58-89, ale nutno dodat, že se v těchto letech postavily i nepovedené díla a hrůzy, které hyzdily (a někde stále ještě stále hyzdí) okolí. Avšak čest výjimkám- obzvláště první 3 díly (a tedy i architekti/architektky v nich) jsou pro českou architekturu nezapomenutelní, a společností dost často opovrhovaní. ()
František Cubr. Richard Ferdinand Podzemný (2023) (E01)
Několik sympatických záběrů a prohlídka bazénu v Podolí pěkně sestříhána. Jinak mi ale chybí i odborný protinázor od lidí, kteří tyto stavby odsuzují (teď nemyslím zrovna Podolí). Je to takové jednostranné. ()
Karel Prager (2023) (E02)
Karel Prager byl velmi náročný člověk. Avšak vždy si uměl vydupal to, co chtěl. ()
Věra a Vladimír Machoninovci. Zdeňek Kuna (2023) (E03)
Obchodní dům Kotva v centru Prahy, Dům bytové kultury na Budějovické či hotel Thermal. Všechny tyto stavby ještě stojí a slouží lidem. Zatím. Moc hezky natočený díl, ale o této dvojici by se dalo vyprávět daleko déle. ()
Karel Filsak. Stanislav Hubička. (2023) (E04)
Časosběrné pohledy na jeho stavby byly moc pěkné. Obzvláště ten na Barr. most. ()
SIAL. (2023) (E05)
Ještěd je bezpochyby dominanta severu Čech, a proto mi je celkem líto, že mu nebyla věnována dostatečná délka. Stejně tak Máj na Národní, čekal bych více dobových záběrů. Škoda, docela promarněná a na můj vkus až zbrklá epizoda. ()
Jan Bočan. Václav Aulický. (2023) (E08)
Ve finálním díle mi přišlo, že existuje pouze jeden (a podle autorů asi i ten správný) pohled na Transgas. Nikdo se neptal jeho odpůrců, pouze se chválí a chválí. Chápu že se celý pořad snaží vyzdvihovat doslova cokoliv postavené v období 58-89, ale nutno dodat že se postavily i nepovedené díla a hrůzy, které hyzdily (a někde stále ještě stále hyzdí) okolí. Čest výjimkám. Za mě si nejhorší díl. ()