Mária Terézia - Série 1

Tohle je doba, o níž toho již mnoho nevím (několikrát jsem psala, že pro mě dějiny končí již ve vrcholném středověku), ale z komentáře mého oblíbeného kolegy flanker.27 jednoznačně vyplývá, že ani tato minisérie se nevyhnula obvyklému nešvaru historických filmů (připravíme si fakta a pak s nimi zcela volně nakládáme), ačkoliv mně se tento počin zemí bývalé Rakousko-uherské monarchie (již je třeba rozhodně obnovit, byť ve volnějším svazku) docela líbil. Souhlasit lze i s tím, že Evžen Savojský byl výborně zahrán, ale nikoliv napsán. Trochu si dovolím nesouhlasit s kolegou ohledně Františka Štěpána, nebylo to až zas tak špatné. Zaujal mě (stejně jako kolegyňku 2xJezinku) maďarský hrabě a vůbec celkové vyznění minisérie. Sice měla být minimálně čtyřdílná, ale i tak mě přinutila se mrknout na další osudy Marie Terezie i Františka Štěpána, jakož i na císařovnin vztah k synům, především k Josefovi II. (po vzoru Rakušanů ovšem v tomhle ohledu stojím plně za Marií Terezií). Osobně bych přivítala více takových projektů, třeba i ze vzdálenějších dějin (např. z doby, kdy se Habsburkové dostali poprvé do povědomí Evropy, osobou Rudolfa I.). Z hlediska kostýmů na tom nejsem tak dobře, abych odhalila nějaké chyby, a co se týče exteriérů, tak jsem tam snad kromě příjemného Kroměříže zahlédla i Olomouc a Hradec nad Moravicí, čímž si ale nejsem jista, rozhodně by mě to však potěšilo. (03.01.2018)

Je z toho stále cítit TV film. Žádných velkolepých scén s hromadou komparzistů se nedočkáme. Ale i tak to skutečně velmi dobře vypadá. Divák se ale kochá krasnými exteriéry a kostýmy, až si neuvědomí, že nesleduje prakticky žádné historické drama, ale další červenou knihovnu v historických kulisách. Ovšem, ani v rámci červené knihovny to neobstojí (jako třeba legendární Angelika, ke které to má nejblíž), protože emoce jsou tu takřka na nule. Marie Terezie v první části hrozně stojí o Františka. Ona je mu ale úplně šumafuk, takže proč o něj vlastně tolik stojí? To je záhada. Nicméně se nakonec vezmou a vrcholem celé první epizody je jejich postelová scéna, kde se Kotek dokonce svlékne do naha. Možná to uspokují některé vlhké divačky, ale neodstraní to fakt, že i ta postelová scéna je hrozně úmělá. Druhý díl už snad ani nepředstírá že není ničím víc než červenou knihovnou. A i když už není tak statický, dokonce v něm jsou nějaké trochu víc emotivní scény, špatný je taky. Nevím, jestli tehdy Marie Terezie skutečně tolik řešila milostné vztahy a její manžel nedělal nic jiného než že koketoval s okolními hraběnkami. Mě to ale připadalo plytké po všech směrech. Ostatně, jako celá mnisérie. Prostě další veřejnoprávní zklamání. (02.01.2018)

Co se od toho dalo vlastně čekat? Napsat scénář, se kterým by byly spokojené hned čtyři veřejnoprávní televize, musela být spíš diplomacie než umění. Pak se to svěří průměrnému rutinérovi, který natočí cokoliv, ale zřejmě nikdy to nebude mít žádný osobitý styl. Zbudou nám herci (částečně „vylepšení“ dabingem), kostýmy a výprava. Televize jsou spokojené, sledovanost byla vysoká. Že jsme se o slavné evropské panovnici vlastně skoro nic nedozvěděli, zřejmě nikoho netrápí... (03.01.2018)

Nevím, když si během sledování historického filmu o historických postavách musím bokem dohledávat skutečné historické souvislosti a fakta, asi to není zcela v pořádku. Z celého dvojfilmu si pamatuju tak jen to, že Marie ráda souložila, nebo možná ne, třeba jen pak chtěla mít devět a více měsíců od toho pokoj a raději rodila, a pak jsem viděl bobra Stivínové (zvláštní, že podpaždí měla vyholené), což nevím, jestli je zrovna to, čím mne film měl zaujmout. Ale jinak kostýmy, výprava, to docela ušlo. (03.01.2018)

Nebudem sa príliš rozpisovať, pretože som prvú časť sledoval bez zaujatia a rozmýšľal iba o tom, aký je to za žáner, k čomu by sa dal najlepšie pripodobniť. Bolo to farebné, všetci boli vyobliekaní do pekných kostýmov, interiér Kroměřížskeho zámku poskytol vhodné prostredie, herci boli povyberaní podľa koaličnej dohody, bolo to čiastočne podľa histórie, tak sa to mohlo vydariť. Ale nevydarilo sa. Aspoň nie príliš. Filmy, na produkcii ktorých sa podieľa viacero štátov sú plné kompromisov, a aj tento napriek možnostiam skĺzol do plytkých rozhovorov, nedôležitých udalostí a divák z neho nezískal presný obraz doby a úloh aktérov v nej. (28.12.2019)