Reklama

Reklama

Epizódy(1)

Obsahy(1)

V tejto, premiérovej epizóde spoznávame Máriu Teréziu ako matku. Matku svojich šestnástich detí, matku Habsburskej ríše, ktorej blahobyt stavala na piedestál. Prostredníctvom svadobnej politiky sa snaží zabezpečiť budúcu stabilitu monarchie. So svojimi deťmi pracuje ako s vojakmi na bojovom poli, určuje im životných partnerov, ignorujúc ich preferencie, či vôľu. Na habsburskom dvore pôsobí ako učiteľ a vychovávateľ detí Adam František Kollár (Maroš Kramár), jeho úlohou je vychovať z dcér Márie Terézie vhodné a vzdelané partnerky pre budúcich európskych kráľov. Mária Terézia je tak zahĺbená do zahraničnej politiky, až prestáva reflektovať vnútropolitické dianie. Viedeň urýchlene potrebuje reformy. Situáciu využíva šľachtic Václav Kounic a peňažným podvodom sa mu podarí zadlžiť kráľovskú pokladnicu. Dôležitú úlohu opäť zohráva František I. Štefan, odhalí podvod a sám sa vysporiada s neuváženým konaním šľachty. Zodpovednosť za kasu, berie do svojich rúk, aby uchránil Máriu teréziu. Jeho smrť hlboko zasiahne a výrazne determinuje posledné roky života Márie Terézie. Na pozadí politického členenia mapy Európy sa odohráva rodinný príbeh o rozpadajúcich sa vzťahoch medzi Máriou Teréziou, Františkom a ich synom, Jozefom II, ktorého pripravujú na prevzatie trónu. Jozef II. opovrhuje svojím otcom, František si len márne k nemu hľadá cestu, k zmiereniu prichádza žiaľ, až keď je neskoro. Do popredia sa dostáva nešťastný osud Márie Antoinetty, ktorá si prešla tvrdou výchovou, aby bola hodná francúzskeho kráľa. Intímny príbeh skutočnej, no nešťastnej lásky medzi Mimmi a Izabelou Parmskou, manželkou Jozefa II, je poznačený tragickým koncom. Jozef II ako následník trónu, dostáva v príbehu rovnocennú dejovú linku, sledujeme ako sa z tvrdohlavého a zanovitého chlapca stáva vzdelaný muž. Dospievanie ho sprevádza bolestivými momentami, keď príde o ženu, ktorú miloval. Jeho neustály boj s vlastným otcom, pocit nepochopenia a absencia lásky z neho urobí rázneho muža.  Poslednými rokmi  života sprevádzali Máriu Teréziu už len tí najbližší, radca Tarouca, syn Jozef II a dcéra Mimmi, boli pri nej až do konca. (RTVS)

(viac)

Recenzie (77)

Disk 

všetky recenzie používateľa

Závěrečný díl celé pentalogie je bez debat nejlepší. Skvělý divácký zážitek, boží kamera, kostýmy, atmosféra (pravda, digitální Alpy to drobet kazí, ale jsou horší věci), výborný Aaron Friesz v roli Josefa II. a skvěle nadabovaný Janem Cinou. Obrovsky mi to sedlo a jsem rád, že tahle série vůbec vznikla. ()

fabecc1222 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Třetí část životopisného cyklu, která měla tentokráte jen jeden díl. mi z těch tří přišla asi nejslabší, což ale neznamená, že by byla špatná. Řekl bych, že v rámci historických životopisů je tato koprodukce stále tou nejlepší, která u nás vznikla. Tvůrci podle mého od začátku počítali se dvěma díly, a pak v rámci úspor museli zúžit scénář na jeden díl, jelikož látky pro dva díly je tu opravdu dost, a stopáž tak neumožňuje tolik proniknout do jednotlivých dějových linek. Stejně tak výprava se musela uskromnit spíše jen na interiéry, a dočkáme se řešení hlavně interních vztahů, než globální politické situace s davovými scénámi. Vyzdvihnout lze hlavně bezchybné namaskování Kotka, který opravdu vypadá jak nemocný, životem unavený vladař, proměna opravdu neskutečná, a stejně tak i jeho nejlepší herecký výkon. Oproti tomu taková Pauhofová od prvního dílu nezestárla ani o minutu, což je ale takový evergreen sérií tohoto typu... Závěrečné odcházení panovníků jedné generace, a postupné předávání moci novým velmi hezky uzavřelo tento cyklus. ()

Reklama

Vajonek 

všetky recenzie používateľa

Dívalo se na to pěkně - kamera, kostýmy, masky (snad jen u exteriérů mi některé záběry připadaly, nevím proč, trochu umělé)... Obzvláště se mi líbil Vojta Kotek a to nejen vizáží, ale i tím, jak se dokázal celkově, včetně třeba hlasového projevu, vžít do role stárnoucího Františka Štěpána. Oproti předchozím dílům (kde to bylo obsaženo také výrazně, přece jen ale pořád dost prostoru dostaly i jiné linky) na mě byla (a ponechávám při tom úplně stranou historickou věrohodnost) Marie Terezie III ale až příliš zaměřená na vztahové (či spíše sňatkové) peripetie, působilo to už hodně "bulvárně", monotematicky. Čekala jsem prostě trochu více třeba o chystaných reformách, politice, více společných dialogů matky a syna z "pracovní" oblasti. Velice působivá byla ale závěrečná scéna pohřbu, důstojné zakončení. A v celkovém souhrnu si tento koprodukční projekt určitě zaslouží pochvalu - jsem přesvědčená, že řadu lidí nejen bavil, ale probudil v nich skutečný zájem o význačnou panovnici. Asi je to právě i tím, že tu byla velká snaha udělat filmy divácky co nejpřístupnější, možná trochu na úkor historické přesnosti nebo komplexnějšího podrobnějšího shrnutí života císařovny. Věřím, že si každopádně teď po zhlédnutí spousta diváků bude dohledávat bližší informace, některé věci upřesňovat (podobně jako se na to chystám já :D). Když nějaký počin něco takového dokáže spustit, vždycky se to podle mě počítá. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Seriál věnovaný velké císařovně, v produkci České televize mimořádný nejen koprodukcí, která umožnila jeho vznik, se v pátém díle dočkal zdařilého sklenutí. Scénáristce se povedl zejména závěr Mariina života i skon jejího neméně pozoruhodného, neprávem přehlíženého manžela císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, kterého v nejlepší roli své dosavadní umělecké dráhy ztvárnil Vojtěch Kotek. Pohled na tuto osvíceneckou panovnici, provázený zajímavě pojmutým nejstarším synem Josefem, opravdu obsáhl celý její život ve vyčerpávající plnosti. U nás nejvýrazněji připomíná tuto středoevropskou panovnici tereziánské křídlo pražského Hradu i památka dvou jejích neméně zajímavých synů Josefa a Leopolda. Česká televize si má v tomto případě k čemu blahopřát. Právem. ()

argenson 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Můžeme bejt rádi, že u nás máme tolik reprezentativních zámků, který se před kamerou můžou tvářit jako císařské rezidence (Valtice, Jaroměřice nad Rokytnou), jenom je škoda zbytečného oblbování diváka digitálníma Alpama u slavkovského zámku. Historicky to má kvanta nesrovnalostí a jen konkrétní události (dva sňatky Josefa II.) umožňují rámcovou představu, kdy se to vlastně odehrává, protože ani stáří dětí moc nesedí. Chápu akcentaci Marie Antoinetty, protože z dcer Marie Terezie je nejznámější svým tragickým osudem, ale je pomýlená představa, že by ve sňatkové politice hrála tak důležitou úlohu už od úplného dětství ve srovnání se staršími sestrami. Nemluvě o tom, že francouzské jméno Antoinetta přijala až po svatbě. Vůbec tu není zmínka o sedmileté válce, která se odehrává po většinu děje, a kancléř Kounic nebyl jenom podlý intrikán a kurevník. A nakonec dvorní lékař van Swieten zemřel dávno před Marií Terezií, takže ji jistě nemohl ošetřovat na smrtelném loži. Herecky mě nadchnul Aaron Friesz v roli Josefa II., standardně dobrý byl i Vojtěch Kotek jako František Štěpán. Přes drobné historické nedostatky je projekt jako celek záslužný a díky financování třemi státy má luxusní výpravu, takže hodnotím velmi dobře. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (5)

  • Režisér Robert Dornhelm se pokusil z důvodu aktuálnosti situace prosadit do scénáře epizodu s očkováním proti pravým neštovicím, kterého byla Marie Terezie propagátorkou. Scénář už byl ale tak nabitý, že režisér s nápadem neuspěl. (Komiks)
  • Scenáristka Mirka Zlatníková řekla k obsazení Vojtěcha Kotka do role manžela Marie Terezie Františka I. Štěpána Lotrinského: „V první sérii jsem nevěděla, že Štěpána bude ztvárňovat právě Vojta, v dalších už ano. Psala jsme ho pak vyloženě pro něj o on ho hrál tak dobře, že mi začal zabírat stále větší a větší část scénáře, což vyvrcholilo právě v posledním dílu. Možná by se tato část měla jmenovat spíš Manželka Františka Štěpána.“ V případě role manžela Marie Terezie se původně rovněž uvažovalo o střídání herců, ale z důvodu skvělého výkonu Vojtěcha Kotka se od myšlenky ustoupilo i v posledním díle, kde herec ztvárňuje o pětadvacet let staršího muže. (Komiks)
  • Natáčelo se mj. v Kroměříži – v Arcibiskupském zámku a zahradách a v kostele sv. Mořice. Dále na zámcích Slavkov, Jaroměřice nad Rokytnou, Milotice, Valtice a Český Krumlov. Točilo se také v klášteře Plasy. (jungewolf)

Reklama

Reklama