Manderlay

Druhá časť americkej trilógie sa nesie v rovnakom duchu ako prví diel. Ukazuje nám odvrátenú stranu Ameriky a Americkej spoločnosti, cez utopické mestečká, v ktorých fungujú určité pravidla a v ktorých ľudia majú určité postavenie a presvedčenie a na týchto hodnotách a pravidlách necháva Lars Von Trier cez svoje hrdinky – respektívne jednu hrdinku Grace, ktorá bola stvárnená už dvoma herečkami, zaznieť morálne otázky spolužitia a života ako takého. Minimalisticky poňatí film tento krát rozpráva o rasovej segregácií , v ktorej sa snaží hlavná hrdinka cez morálne počiny a presvedčenie odčiniť skutky, ktoré ju prinútili utiecť z mestečka Dogville. Aj keď film nie je tak silný ako jeho predchodca, hlavne preto, lebo v tomto diely využíva presne rovnaké prvky ako v predošlom, rozhodne je to film, nezvyčajný na súčasné pomery, ktorý rozhodne ponúka veľa myšlienok k zamysleniu a ukazuje skutočnú ľudskú povahu, ktorá je stále rovnaká a pri ktorej nezáleží ani na veku a ani na rase. Trier dokazuje že dokáže vystavať uveriteľné charaktery, ktoré dopomáhajú ku komplexnosti príbehu a že jeho spôsob točenie je natoľko novátorský v niektorých smerom, že si udržuje artový feeling, ale stáva sa čím ďalej tým viac známy aj širokej – komerčnej verejnosti – ako jeden z mimoriadne talentovaných súčasných tvorcov. Jeho filmy to koniec koncov dokazujú. (12.06.2011)

„Bojím se.“ - „Nemáte se čeho bát. Vzali jsme všechny jejich zbraně.“ - „Ne. Bojím se toho, co se teď stane. Nemyslím, že bychom byli připraveni na úplně nový způsob života.“ O tom, jak moc nejsou otroci připraveni, se Grace už brzy přesvědčí sama…Dva roky po Dogville natočil Lars von Trier pokračování. Bylo nutné? Ne, ale dopadlo nad očekávání dobře. Film narozdíl od svého předchůdce již nevzbuzoval takovou sounáležitost s hlavní hrdinkou, která je tu mnohdy spíš pozorovatelkou než přímou aktérkou. Přesto divákův zájem neupadal, byl totiž zvědavý, jak tento riskantní sociální experiment dopadne, a jak z toho vyjde právě Grace. Její snaha vnutit otrokům svobodu, demokracii a vládu společenství naráží na nepřátelství, nedůvěru, chabou vůli vymanit se ze starých, zakořeněných pořádků. Právě zde platí to úsloví o cestě do pekel dlážděné dobrými úmysly. Film nabízí zajímavé myšlenky včetně vystřízlivění s pointou, která má svou sílu a rozdmýchá emoce…jen ne tak hluboké ani jednoznačné jako v Dogville. Dám silné 4*. (01.07.2023)

Byl jsem šokován, Larsi von Trierovi se podařilo to, co se jen tak někomu nezadří. Pokračováním překonal původní snímek a to ne v jednom, ale hned v několika bodech. Narozdíl od utahaného Dogvilluje Manderlay mrštný jako laňka a nikde neškobrtne. Hlavním důvodem toho, proč film utíká kvapem je, že jej tentokrát má Lars von Trier dokonale promyšlen. Žádný záběr není samoúčelný a již brzy na něj navazuje nejedna šokující pointa (vykácení parku Staré paní, nemoc, vražda...). Jediné, co mi zpočátku na snímku nesedělo byly nové tváře ve starých rolích nebo naopak staré tváře v nových rolích. Například Bryce Dallas Howard se mi zdála dost křečovitá, nedokázala reagovat na věci, které na place vlastě nebyly a byla trochu rozpačitá, hlavně její těkavý pohled a herecký výkon, kterému jsem nechtěl nebo nemohl věřit. A tady jsem byl poprvé rád, že Lars von Trier točil chronologicky. Bryceiny rozpaky se tak brzy rozplynou jako ranní mlha a navíc to působí přirozeně (jakoby se pomalu zvykala na nový život). Nakonec si tedy k její osobě dovolím konstatovat dvě věci: 1. Překonala ve svém herectví Nicole Kidman; 2. Lars von Trier z ní udělal velice nadprůměrnou herečku. Později: Trier bohužel nepřekonává Dogville a vytváří divácky mnohem více přijatelnou podívanou, která může být pochoutkou i pro ty, kteří Triera zrovna nemilují. (16.11.2005)

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. A jsem specielně, výjimečně a ultimátně naštvaná, že tímhle zničili, rozemleli, rozonanovali památku Dogvillu, jež byl dokonalý, do prachu mizerné plantáže a točitých schodů a slabin zrzavé dívky, co umí hrát jen někdy a dneska to nechala v druhých kalhotách. Jediná věc, která mi aspoň trochu připadala trefná nebo satirická, byla konfrontace filmu s fotkami, které běží na pozadí závěrečných titulků. Ty mě bavilo sledovat, film ne. (25.01.2009)

Zamrzí jen náhrada Nicole Kidman za nepřesvědčivou Bryce Dallas Howard, jinak Lars pokračuje úspěšně v tom, co začal v Dogville. Poťouchle nastavuje zrcadlo. Všem. Nejsem si jist, jestli je Manderlay projevem cynismu, nadhledu, humoru, nebo upřímné nenávisti, možná všeho najednou. S tímhle se holt musí každý vyrovnat po svém. (31.05.2011)