Slon

Ticho pred búrkov. Vyžmykané do poslednej kvapky. Filmársky obdihuvodne precízne, ale obsahovo (formálne nie) nič moc. Gun Van Sant to natočil mimo režíjnych postupov z vlastnými krutými a doslova chladnými postupmi. Celá hodina je vlastne iba také to stupnovanie, ale poriádna gradácia je až v posledných (presnejšie 15) minútach. Možno to na mna neposobili tak psychický jak malo, ale dosavadný strih a opakované scény to zachranili.80% (10.04.2013)

Nebudem nikomu vnucovať presvedčenie, že ide o umeleckú výpoveď. Film je to rozhodne chladný a z určitého pohľadu nemajú ukážky zo života pár študentov význam, lenže na mňa to fungovalo. Za prostoduchými obrázkami totiž cítiť osudy - presne to, čo mi chýbalo pri podobne realistických ladených UNITED 93 alebo THE ASSAULT. Vedel by som si to predstaviť v poetickejšej rovine (viac vážnej hudby, viac záberov na oblaky...), ale inak som spokojný... (19.03.2016)

Mám rád pomalé a realisticky točené filmy, s klidnou, "moderně" nerozklepanou kamerou, takže z tohoto hlediska jsem byl navýsost spokojený. Není to ovšem hraná rekonstrukce střelby v Columbine High School, jak jsem se zprvu domníval, nýbrž zcela fiktivní film touto událostí pouze inspirovaný. Ve skutečnosti se oba hošani zaměřovali na sportovce a jiné svoje neoblíbence (proč by probůh stříleli třeba na tu neškodnou a ubohou brýlatou myšku v knihovně??), nelíbali se (aspoň doufám) spolu ve sprše a nakonec si svorně vpálili kulku do hlavy. Ale i tak to byl zajímavý zážitek. A potěšily mě mé dvě oblíbené Beethovenovy klavírní skladby, i když se do filmu příliš nehodily. / Po druhé projekci po téměř sedmi letech nechápu, že jsem tomu kdysi dal čtyři. Snižuju na bídné tři. Zdlouhavost, nezáživnost, extrémně pitomý konec. (25.02.2013)

Smysl tohohle filmu mě asi obešel hodně velkým obloukem. Vezmu to popořadě. Na začátku jsou nám ukazováni studenti školy při svých obvyklých denních činnostech. Tyhle pasáže byly zbytečně dlouhé a neměly absolutně žádnou výpovědní hodnotu. Pochopila bych, kdyby nás chtěl režisér seznámit s postavami kvůli tomu, aby nás diváky pak výrazněji zasáhla jejich smrt, ale to se nepovedlo, protože při masakru už jim tu pozornost nevěnoval. Krom dlouhých záběrů na teenagery tam bylo i pár (ne)duchaplných záběrů jen tak do prázdna, ve kterých se nic nedělo. Ty by možná byly dobré, kdyby byly použity v jiném kontextu na dokreslení atmosféry (například dlouhý záběr pomalu klouzající po tvářích mrtvol v jídelně, takový mi v druhé části filmu docela chyběl), ale Van Sant je použil ve chvíli, kdy je divák už tak dost ukolébaný a tímhle tomu rozhodně nepomohl. Naopak. K jádru věci se po hodině ničeho dostáváme až dvacet minut před koncem. Těšila jsem se, že aspoň v tu chvíli to bude pořádná řežba, jak upozorňuje hezčí ze zabijáků před vstupem do budovy, jenže zase nic... Nevadilo by mi, že tam není žádná krev a všechno to zabíjení je jen naznačeno, kdyby to však bylo natočeno pořádně. Ale krom krve tam nebylo ani nic dalšího. Skoro nikdo nekřičel, nepanikařil, a jestli panikařili, tak to tedy rozhodně nebylo vidět. Za všechno mluví scéna s černochem Bennym. Co mi ale na filmu vadilo úplně nejvíc? Nejenže nenabídl kvalitní řežbu a krveprolití, ale neobjasnil ani důvody, proč k celému incidentu došlo. Z toho, že se dva kluci líbají ve sprše, vážně nepochopím, co je vedlo k vystřílení svojí školy. Autor se mnohem víc věnoval charakterům vedlejších postav a na hlavní protagonisty úplně zapomněl. Ale abych jen nekritizovala, byly tam dva momenty, kdy mi běhal mráz po zádech. Poprvé to bylo ve chvíli, kdy Alex hraje na piano, to bylo hezké. No a podruhé mě dostal opět Alex svým rozpočítadlem na konci. Takže ano, v poslední minutě filmu se mi sevřelo hrdlo, to uznávám. Kdyby takový byl celý film, byla by to paráda, ale takhle... (20.12.2015)

Gus Van Sant dává příliš okatě najevo svou homosexuální orientaci, jiným slovy, nemůže si odpustit neukázat nějakou tu teplárnu, o což člověk co neni teplej zrovna nestojí, jinak je to ale dobrej filmař. Ve slonovi se nebál experimentovat a kamera tohodle filmu je nádherná, ono je to pak v působivym kontrastu, ta špína těch lidí v protikladu k tý kráse nebe, modři a bílých mraků. Ať žije umění! (08.09.2010)