Slon

Dokonalý kontrast -mezi nudnými a všedními problémy několika děcek a naprosto (auto-)destruktivním, ujetým a nárazovým činem dvou bezradných mladíků-dává tomuhle filmu výjmečnou atmosféru...G.Van Sant vše jen tiše pozoruje-bez komentáře, kudrlinek,názoru či slepého moralizování..a právě v tom je ta síla, když si uvědomíte, že všechno to napětí, šok a zmar pramení čistě jen ze situace-né z umu vypravěče ale z nečekaného činu,který během pár sekund naprosto převrací životní hodnoty všech zůčastněných..........žvatly, žvatly žvatly..hahaha..kecy, nuda..hihihi.(a najednou) =BANG=....................................................................................?? (27.02.2010)

Ticho pred búrkov. Vyžmykané do poslednej kvapky. Filmársky obdihuvodne precízne, ale obsahovo (formálne nie) nič moc. Gun Van Sant to natočil mimo režíjnych postupov z vlastnými krutými a doslova chladnými postupmi. Celá hodina je vlastne iba také to stupnovanie, ale poriádna gradácia je až v posledných (presnejšie 15) minútach. Možno to na mna neposobili tak psychický jak malo, ale dosavadný strih a opakované scény to zachranili.80% (10.04.2013)

Samozřejmě nevím, jak to vypadá na americké střední škole... Zajímavý experiment s výhradním využitím neherců, digitální kamerou zaostřenou vždy na jedinou postavu, kterou sleduje s až dardenneovskou urputností, práci s reálnými zvuky a nechronologickým vyprávěním stojí za pozornost. Jen klavírní koncert (Beethoven) mi přišel zbytečně dlouhý a poukazování na tradiční viníky (počítačové střílečky, fašismus, homosexualita – zapomněli snad už jen na metalovou hudbu) děsivě zjednodušující. (03.03.2010)

Štyri roky po masakri na Columbine High School, režisérsky rebel Gus Van Sant, až by som povedal, že takmer dokumentárnym spôsobom zrekonštruoval tieto krvavé udalosti, keď precízna DP Harrisa Savidesa je zvyčajne nastavená na stabilizátor - STEADICAM, čo má jednak za následok aj to, že tým pádom vznikajú veľmi dlhé a stabilizované, neprerušované sekvencie, kedy kameraman neustále protagonistom tzv. „dýcha” priamo na chrbát, skrátka, je im ustavične v pätách, čím sa zvyšuje pocit stiesnenosti a autenticity, a k tomu je to spracované i z viacerých uhlov pohľadu jednej situácie, keď trebárs najprv uvidíte dve postavy, ako sa rozprávajú, že každá si pôjde potom svojou cestou, a to mám presne na mysli, že to i zvlášť uvidím, ale taktiež okolo nich prejde aj tretia postava, a i tej sa dostane rovnakej starostlivosti z pozície extra kvalitnej, sústredenej réžie, defacto, takýmto štýlom spoznávam väčšinu študentov školy, ktorých sa to bude bezprostredne týkať, ale taktiež sa dostávam i do zákulisia k hlavným aktérom beštiálneho, brutálneho besnenia, že dokonca ich sledujem aj z ich domácnosti, ako vstrebávajú „náučné dokumenty” , či aj totálnou absurditou je i to, že si prosto domov objednali balík, v ktorom sa skrýva, skúste dva krát hádať, čo v ňom bolo pekne zabalené ? Boli si všetkého dopredu vedomí, pretože si to obšírne naplánovali, diskutovali o tom, a v podstate vôbec neriešili, akú za sebou zanechajú spúšť... _ Ja som mal počas toho celého sledovania skutočnej, extrémne závažnej príhody, neuveriteľne a strašne nepríjemný, normálne až klaustrofobický pocit, pretože z toho areálu nebolo pre mnohé, potenciálne obete žiadneho úniku, alebo i také skrývanie sa v rôznych kútoch vzdelávacieho zariadenia vždy neznamenalo, že má dotyčný automatický vyhraté, lebo páchatelia disponovali s plne automatickými zbraňami, čím si jednoznačne zvyšovali svoje skóre, cieľ, ktorý si na začiatku stanovili ! (19.12.2019)

Vše vystihují uživatelé kleopatra, Lima. Zajímavě podaný snímek, který opravdu citově nevydírá, ale nenabízí skoro žádné emoce a postrádá i racionální chování. Zprvu se zdá odtažitý pohled na záda studentů geniálním nápadem, symbolizuje to, že obětí se může stát kdokoliv z nás. Prostředí školy mi přijde cizí (nikdo se neučí, všude to vypadá jak v obýváku, maximálně někdo debatuje, jinak školu můžete pouze tušit). Hold jiný kraj, jiný mrav. To by ale nevadilo, podkres klasické hudby a onen klid před bouří je sám o sobě mrazivý. Bohužel si nejsem jistá, zda podobný styl dokáže udržet pozornost diváka celých 75 minut. Na delší smysluplný rozhovor nenarazíte a tak můžete motivaci k takovému činu tušit jen ze zjednodušených a zkreslených náznaků. Na závěr přijde děsivé vyvrcholení, ve kterém ovšem postrádám uvěřitelnější chování studentů. Je to pojato opravdu spíš z pohledu šoku a zmatení, než nějakého reálného zděšení. K textu distributora. "Víc než sociopolitické souvislosti ho zajímá, co asi se dělo v myslích těch slušných a kultivovaných mládenců, kteří se rozhodli dát světu za vyučenou povražděním nevinných lidí a skoncovat s vlastním životem." Tak to jsem z filmu nevytušila. Spíš mi přijde, že film je podán jako umělecká rekonstrukce děsivé události. Bez nastolení otázek, bez vysvětlení, bez citového nátlaku, bez velkolepého konce plného krvavých stříkanců. Kultivované, mrazivé, odtažité. SPOILER - velmi povedené 5ti hvězdičkové scény: 1) začátek, 2) pohledy přes ramena studentů (jen by chtělo některé zkrátit), 3) zvracení dívek na WC, 4) hraní na klavír, 5) přebírání poštovního balíčku a jeho rozbalování (to vám padne čelist až na zem) Za některé nápadité scény 80% (03.03.2010)