Za mořem

Film, který zůstává někde v půlce cesty mei životopisným filmem a muzikálem, ale životopisná část bohužel není tak dobrá, jako třeba Walk the Line nebo Ray, muzikálová je hodně potlačená a dohromady to působí dost roztříštěným dojmem. Skvělé herecké výkony (samozřejmě v čele s Kevinem Spaceym, který sice na těch nějakých 25-30 let nevypadá ani náhodou, ale hraje prostě dobře a pohodově) ani krásná (nejen) swingová hudba flim jako celek do nadprůměru prostě vyšvihnout nedokázaly. (19.05.2009)

Tenhle typ muziky si zrovna doma ke stepování nepouštím, nicméně jsem plánovala vydržet, až změnou časů a hudebního vkusu Bobby Darin obrátí desku, k čemuž nedošlo, a co hůř, nezvýšila se ani přitažlivost jeho životního příběhu, až na malé rodinné překvápko a prima chyták s mečem po záchvatu sexuální paniky Sandry Dee... Vidím to tak, že si Kevin Spacey splnil sen o převtělení ve svůj idol, což se neukázalo být žádným velkým třeskem na filmovém nebi a přesto, že jeho nasazení bylo obdivuhodné, na roli se zoufale nehodil, byl prostě Kevinem Spaceym a zároveň jím nebyl, jako špatný klon, nebo jinak, neuvěřila jsem, že byl Bobby Darinem... a bohužel, k vylepšení nepřispělo ani jeho dětské, mysteriózní já. (14.04.2014)

Film o muzikantu a herci Bobby Darinovi není nejhorší, ale potom, co jsem letos viděla Raye a Walk the line, musím s body níž. Snaze oživit životopisnou šablonu tanečními čísly a přidáním Darinova "Méminiho" tleskám, ale smůla je, že právě díky té snaze z toho byl ve výsledku žánrový guláš a i tempo bylo "hot/čehý". Kevin Spacey, kterému bylo v době natáčení 45 let hrál pětadvacetiletého a jeho make-up připomínal načerněným obočím a růžovými tvářičkami spíš Přemka Podlahu. Je zvláštní, že toto ani ona zmatená režie nesnižuje Spaceyho pohodový výkon. John Goodman, Brenda Blethyn, Bob Hoskins ..... další dobré důvody se podívat. (24.05.2006)

Bobby Darin. Narazil jsem na něj před x lety, když jsem hledal autora té úžasné písně hrající při prvním setkání Toppera a Ramady ve Žhavých výstřelech. Dream Lover od Bobbyho Darina. Odhalil jsem tak další věc k poslechu. Jeden z mála, který se vyhnul drogám, alkoholu a dalším pravidelným neřestem, když nepočítáme vdavky s osmnáctkou. Kevin Spacey, sám velký fanoušek, dostal práva, zprodukoval a zrežíroval. Dokonce i objel pár klubů, kde zpíval. A že mu to jde! Ztvárnění se mu povedlo opravdu dobře. Tančí a zpívá (totožný hlas) nad očekávání. Škoda, že film samotný je takový zvláštně poskládaný. Hlavně ze začátku, kdy se mísí realita a představy. Celý film pak není tolik životopisný (často se liší od skutečnosti, něco je vynecháno) spíše jako pocta a jeho znovupředstavení divákům. -"You can never go wrong with the truth." (27.05.2009)

Klobouk dolů před Kevinem Spaceym. Přiznám se, že jsem dodneška o Bobbym Darinovi nikdy neslyšel a jsem rád, že mi byl takto představen. Když jsem viděl především ty tanečně pěvecké scény, říkal jsem si, jak by to bylo fajn umět začarovat časem, protože mě napadlo, co by s takovou rolí dokázal Gene Kelly. Ale ten by zase třeba nezvládl ty scény, kdy je třeba hrát trochu víc dramaticky a psychologicky. No, to je ale jen "kdyby" a to v životě moc neplatí. Takže spokojenost s tímto filmem. (10.04.2009)