Palindromy

Todd Solondz a další z řady jeho úchylnejch filmů. Všechno, co jsem od něho viděl, mě vždycky svym způsobem nějak pobavilo. Tohle prazvláštní dílo mě teda pobavilo taky, ale musim říct, že tady to Solondz s tim střídánim hereček u hlavní postavy jaksi překombinoval. Ta morbidně obézní afroameričanka byla fakt nechutná. No a krátkej štěk Jennifer Jason Leigh v roli 12letý holky mi přišel taky poněkud mimo. Pokud by tu hlavní postavu hrála jedna herečka od začátku do konce, bylo by to podle mě lepší. Jinak samozřejmě ve filmu nemůže chybět Solondzův typicky černej až zvrácenej humor a nejrůznější bizarní postavy a situace. Film je určen hlavně pro lidi, co jsou tak trochu magoři. Já jsem takovej průměrnej magor, takže mě to bavilo taky tak průměrně. Jinak netušim, proč je tady mezi herci uveden Chris Penn. Já ho teda ve filmu neviděl a ani na imdb neni nic o tom, že by ve filmu hrál. (12.11.2017)

Jednoznačně nejúchylnější a nejradikálnější Solondz. Až si myslím, že to trochu přehnal s dávkováním své umělecké vize na úkor koukatelnosti. Film je dost nevyrovnaný, některé pasáže jsou ani ne tak nudné, jako spíše ubíjející. Nápad nechat hrát hlavní hrdinku šest různých hereček je výborný a skvěle poukazuje na lidskou povrchnost ohledně fyzického vzezření - divákovo sympatie a antipatie vůči hlavní postavě se s každou změnou herečky znatelně proměňují - v jednom momentě až téměř v pravý opak předchozích. Promyšlená struktura filmu jakožto palindromu nabádá k tomu, aby byl opakovaně viděn jak od začátku, tak od konce. Film je tvořen scénami, které lze zcela rovnocenně uchopit jako černohumorné anebo jako výsostně tragické - záleží na osobnosti diváka a jeho duševním rozpoložení, ke které z těchto variant se v každém z individuálních případů přikloní, což ve výsledku znamená širokou škálu ambivalentních diváckých reakcí a pohledů na celý film. Jako příklad uvádím tuto repliku (zde jsem se já přiklonil k humornosti): Last year, our special daughter Monika ran away... and she didn't even have any legs. She wanted to return to her birthplace in India... poor child she didn't even make it as far as India Tennessee.. (02.08.2012)

Todd Solondz se tentokrát umělecky ujal populární voluntaristické teze: Lidé se v zásadě nemění. Jeho film, nahlížející postavy jakožto palindromy, události, jež skončí vícero-méněro tam, kde začnou, je ve věku ideologie růstu, seberozvoje a automanagementu osvěžujícím ujištěním, že ne všichni mají hlavy až po ramena narvané v hnědkách. Aby to bylo jakože fakt jasné, nechává Solondz postavu mladičké Avivy hrát celkem 6 různých hereček - a vskutku, jednomu není zatěžko v tom kolotoči tváří identifikovat jedinou bytost. Kam se kadí Buñuel - ten měl ve filmu jen dvě a jeden nevěděl, kde mu hlava stojí. Kromě obvykle sardonického lamentování na poměry se to hodně točí okolo Solondzova oblíbeného motivu pedofilie. Filmařský labužník dosahuje ještě kontroverznějšího vyznění, než jakých docílil ve svém zatím nejúsěšnějším Štěstí. V zásadě se není co divit, že musel točit za vlastní prachy. Na druhou stranu se Solondzovi nedaří se držet dost zpátky na to, aby některé z událostí nepůsobily kalkulovaně [marilyn-mansonovská rodinka Sunshineových], to už ale k jeho filmům tak nějak patří. Jasné teze a neochota točit filosoficky rozostřenější filmy způsobuje, že nesklízejí takové ovace, jako podobně laděné, ale interpretaci otevřenější bijáky spřízněnce Alexandera Paynea. (28.09.2014)

tento film mě absolutně nesedí jako film, sice do odpadu to má dost daleko, ale děj je naprosto nezajímavý, neustálé střídání hereček je otřesný, jediný co na mě docela zapůsobilo, bylo téma potraty, ale to je jediný, co mě nějak uzemnilo, a to je sakra málo, od tohoto filmu si nic dobrého neslibujete naprostá ztráta času. (15.12.2010)

Moc jsem se na film těšil a doufal, že to nebude takový zklamání jako Storytelling. Zezačátku to tak nevypadalo, bylo to takové nemastné neslané, poté se to od útěku z domu obrátilo a film mě bavil až do samotného konce. Škoda jen, že kvalitativně a záživností je film nesourodý, je pak těží si na film utvořit názor. Nápad s použitím vícero hereček jsem zprvu považoval za takovou ,,machrovinu", ale mělo to i myšlenku, která se mi velmi zalíbila. Nejlepší z hereček byla rozhodně ta tlustá čerňoška, měla nejvíce prostoru a schytala supr lokaci a postavy. Druhá nejlepší byla hned herečka následující, během jejího hraní se ve filmu objevily snad dvě nejlepší scény! Příběhem je to nápadité, rozvětvenější a s hlubší myšlenkou, která se mi opět velmi zalíbila. Oceňuji opět skvělý soundtrack a emotivní opening scene s pohřbem Dawn Wienerové! Filmu bych vytkl snad jen již zmíněnou nesourodost, komediální konec a lehkou amatéričnost. Vyhodnocení: "Don't look, but Mark Wiener is looking at you." "Let's get out of here." (12.06.2021)