Tori a Lokita

Vykonstruované, šablonovité, vypočítavé, nanervylezoucí - a taky prázdné a bezduché, jak to prostě ústrojně nefunguje, plné mezer, logických děr a nedodělků, kdy filmové postavy sice vyslovují slova a konají úkony, ale všecko to šustí jalovostí, vychtěností a kalkulem. Bere mě z toho šroubování ďas a jinak nic upřímného, co by ve mně vyvolal příběh sám, necítím. Nemá to hloubku, vrstvy, živoucnost, je to tak dokonale ploché, že i anotace toho filmu je plnokrevnější. *** Ve filmu nesledujeme žádné skutečné snažení se přesvědčit úřady, ani žádné budující se nebo fungující pevné pouto mezi oběma protagonisty, ani žádnou jejich vyčerpávající odyseu Evropou, ani žádnou soustavně uplatňovanou lásku a oporu, ani žádnou vyčerpávající rutinu každodenní dřiny o přežití uprostřed nepřátelství a nebezpečenství. Nezakoušíme z toho nic. Místo plnohodnotného děje dostáváme jen sled nahodile po sobě jdoucích, typizovaných, jalových ilustrací (jak černouška neprojde na úřadě, jak černoušek a černouška prodají drogu, jak černoušek a černouška dostanou peníze a pizzu, jak je černoušce vyhroženo a vezmou jí peníze, jak černouška zatelefonuje domů, jak spolu černoušek a černouška spinkají v postýlce a zpívají si ukolíbavku, jak černouška kývne na (ale ne zase až tak) špinavou práci za povolení, jak černoušku odvezou, jak černoušek nechce být sám, jak černoušek jede na kole, jak černoušek jede schovanej v autě, jak černoušek leze dírou...). Když pak po hladce ubíhajících ilustračních výjevech přišel jakože násilný zlom (ve skutečnosti jen další ilustrační výjev: jak je černouška jelena střelena), a měl se asi dostavit jakože šok, bylo to už tak pitomý, že jsem jenom děkovala, že pak už to trvá jen dvě tři minuty  (jak je pohřeb, jak se všichni smutně tvářej a jak černoušek na pohřbu oduševněle řekne, že kdyby černouška dostala povolení, tak nemusela být mrtvá, jeje, sorry za spoiling :))) a pak už je konec zvonec. Tyjo, to teda bylo vysokoúrovňový sdělení. Napadlo mě, že by to aspoň trošinku získalo na ceně, kdyby aspoň zastřelili toho žádoucího černouška s papírama, než černoušku bez papírů, ale to už by na Dardenny asi bylo moc divoký - oni vůbec neví, že existuje něco jako ironie a dá se to použít. *** Ta jakožeukolíbavka mi po napotřetí, napočtvrté a na popáté přišla už teda hodně otravná - bych ji dostala z hlavy, musela jsem si zpívat Jedna dvě, Freddy jde... . *** Za mě žel zcela typičtí neautentičtí Dardeni, kteří si sociální tematiku berou za rukojmí tak nevnímavě a vyloženě přitrouble, že mám pokaždé sto chutí šlápnout jim oběma na nohu, abych zjistila, jestli vůbec zakřičí, nebo si nejdřív někde na internetu přečtou, co mají udělat. *** Kdyby si tutéž zápletku vzal do péče Ken Loach, skutečná ikona žánru sociálního dramatu, to by bylo úplně jiný kafe než tahle vodová břečka. Až se tedy budete chtít nechat opravdu dojmout lidskostí, jděte radši na Starý Dub,, a pokud se budete chtít nechat zdrtit cyničností našeho ekonomického a společenského uspořádání, pusťte si Sorry We Missed You. *** S R. a Lí na B12, v rámci Be2Can. *~ (11.10.2023) (menej) (viac)