Réžia:
Lukas DhontKamera:
Frank van den EedenHudba:
Valentin HadjadjHrajú:
Eden Dambrine, Gustav De Waele, Émilie Dequenne, Léa Drucker, Igor van Dessel, Kevin Janssens, Hélène Theunissen, Pieter Piron, Cachou Kirsch (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont, autor cenami ovenčeného filmu Dievča o trans žene narodenej v tele chlapca, tentoraz prichádza s emocionálne silným portrétom výnimočného zväzku Léa a Rémiho. Chlapci spoločne zdieľajú svet a každý moment v ňom, dostávajú sa však do veku, keď vzťahy treba pomenovať. Rémi si ironické poznámky spolužiakov zdanlivo nevšíma, Leo však upadá do pochybností a túži zapadnúť do chlapčenského kolektívu. Do bezstarostného života neúprosne vtrhne dospelosť. Film o priateľstve a zodpovednosti vyniká neobvyklou empatiou a fenomenálnymi výkonmi debutujúcich hercov. (Film Europe)
(viac)Videá (20)
Recenzie (103)
(8/10). Když jsem minulý rok četl ČSFD shrnutí za celý rok 2022, tak se tam film Close objevil, jako jeden z nejlépe hodnocených. Zajímalo mě tedy, jak zaboduje tento film v mých očích. Většina lidí měla možnost tento film vidět na KVIFF a věřím, že to musel být opravdu silný šálek kávy. Jedná se o nesmírně křehké drama, které si pro nás připravil belgický režisér Lukas Dhont. Servíruje nám bolestné téma s velkou něžností a trpělivostí. Postupné dávkování silných scén navíc zaručuje, že emoce se dostavují v jednotlivých vlnách a zážitek je o to intenzivnější. Dlouhé a táhlé záběry umocňovaly výsledný zážitek, který zapsal hluboko do mé paměti. Prostředí francouzského venkova tomu dodává nádhernou výpravu a komorní nádech. Myslím si, že by nešlo o tak kvalitní film, kdyby nebyli zvoleni tak geniální herci do hlavních i vedlejších rolí. Zvlášť bych chtěl smeknout před castingem obou hochů. Takový Eden Dambrine byl v roli Léa naprosto přesný. Díky velmi autentickým hereckým výkonům se nemá divák sebemenší problém na postavy napojit. Kdybych měl na filmu najít jednu nedokonalost, tak bych možná víc prokreslil vztah obou chlapců. Snímek mě natolik zaujal, že jsem si okamžitě zařadil předchozí režisérův počin na svůj watchlist. Podle synopse to vypadá Girl na další hutné drama. Francouzské drama Close mě velmi silně zasáhlo a během závěrečných titulků jsem musel sbírat kousky svého srdce, které během sledování puklo. ()
Blízkost druhého člověka je to nejcennější, s čím se můžeme v životě setkat. Něžné kamarádství, setkaly se dvě citlivé bytosti. Dospívání je nesmírně těžké období. Osamělost, kterou cítil Rémi po zradě kamaráda byla taková, že se nedala snést. A vina, kterou pociťoval Leo, byla obrovská. Přesvědčivé herecké výkony obou hlavních dětských hrdinů, působivá hudba, citlivá režie. ( Jak se vyrovnat se sebevraždou velmi blízkého člověka, to nevím. Snad jen pokusit se pochopit tu nesnesitelnou bolest.) ()
Film o priateľstve, zrade, posmechu, ktorý ani nemusel byť homo. Vlastne musel, inak by neboli ceny a od queer režiséra, ktorý si na vyrábanie obetí zo sexuálnych menšín stavia kariéru sa iné očakávať nedalo. Čistá tlačenka na slzy, účelovka z cieľom privodiť jasanie davu, ktoré bude lízať režisérovi nohy: akú veľkú pravdu si natočil! Podarilo sa mu to a tým pádom Dhont vyhral. Minule uspel s filmom o odrezaní si vtáka, tentokrát bol jemnejší, tak aspoň za to vďaka. ()
Film, který svůj příběh vypráví zejména skrze velkolepé pečlivě nasnímané obrazy, které nás takovým klipovitým způsobem bez nějakých výrazných spojovacích prvků přenáší od společné projížďky na kole přes školní výlet po hokejové tréninky. Moc se tu nemluví, slova tu zastupuje často velmi výmluvná mimika a gestikulace jednotlivých postav, jejich chování, tělesné projevy třeba u večeře, na školním dvorku nebo na vzpomínaném hokejovém tréninku. A ačkoli asi chápu, co tím (těmi obrazy, výrazy atp.) chce básník říci a třeba Dhontova Dívka mě před pár lety zaujala velmi, Blízko prošlo tak nějak mimo mě, nedokázalo ve mně vzbudit potřebné emoce. Asi to bylo i tím, že jsem podle popisků čekala od filmu něco úplně jiného (překvapila mě tam ta tragická událost hned ze začátku, překvapilo mě, v jakém poměru to bylo o přátelství/lásce). Celkem z duše mi ve svém komentáři mluví Othello (který, pozor, trochu spoiluje:D), možná bych snad jen doplnila, že vedle/v rámci té nerozpracovanosti charakterů postav a vzájemných vztahů mi chybělo alespoň nějaké trochu větší přiblížení motivu, detaily činu Rémyho - takhle jsme okolo toho vlastně celý film nějak brousili, bylo jasné, co si o tom myslí Léo a ty důvody se tam nabízely, na druhou stranu to nemuselo být až tak jednoduché, jako se zdálo. Chápu, že to vyjasnění neměla být nějaká berná mince snímku, že to mělo být spíše o pocitech, které mohou určité věci vyvolávat, ale tím, že u mě film ty pocity úplně nevyvolával a zároveň ani v závěru nebyla celá ta ústřední událost alespoň nějak finálně zreflektována, moje pochyby, jestli stálo za to se v celé té mizérii skoro dvě hodiny plácat, ještě zesílily. 60 %. ()
Emocionální, křehké, zranitelné, stejně jako je onen věku opouštění dětství a prvních lásek. Dokud je všichni brali jako dva nerozlučné kamarády, byli šťastni. S prvními dotazy přišly první pochybnosti a snaha skrývat city. Pochybnosti, útěk, zranění. Druhá polovina výborně ilustruje, jak Léo utíká před sebou a urputně v sobě dusí žal a pochyby. Bolestná poezie v letním zářivých barvách. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (3)
- Režisér Lukas Dhont stretol svojho hlavného herca Edena Dambrina na ceste vlakom. Mladý chlapec sedel pred ním a rozprával sa s priateľmi, ale Dhont nepočul, čo hovorí, keďže sám počúval hudbu Maxa Richtera a videl len jeho výrazy tváre. Zistil, že Eden sa k tejto postave perfektne hodí a oslovil ho, či by sa nechcel zúčastniť kastingu. Eden okamžite povedal áno a nakoniec dostal rolu Lea. (Arsenal83)
Reklama