Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režiséři, kteří v 60. letech natočil politicky omylné dílo (a Zdenek Sirový zhřešil "Smuteční slavností"), se museli později kát a vykoupit vinu natočením angažovaného díla, který by splňoval veškeré normalizační požadavky. Pro Sirového se takovým vykoupením stala "Hrozba". Odehrává se v hutním závodu, kde jsou za plného provozu prováděny důležité technologické změny. Jenže chyba v projektu zaviní ohrožení celého podniku, neboť hrozí výbuch plynu. Všichni pracovníci pak zapomenou na případné rozbroje a příkladně spojí své síly, aby zabránili nejhoršímu... Z budovatelského půdorysu se režisér pokusil vykřesat aspoň jiskřičky napětí. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (33)

newt17 

všetky recenzie používateľa

Hrozba by se měla hodnotit spíše jako nadšenecký pokus o katastrofický film, natočený podle Hollywoodských vzorů. Pak nemůžu být zas tak nespokojen, protože většinu důležitých ingrediencí Hrozba obsahuje: Nekomplikovaný scénář, trochu ploše vykreslené postavy, jejichž srdceryvné příběhy jsou vymyšleny dost na efekt (malá dceruška po těžké autonehodě bojuje o život na sále, milostný trojúhelník, do kterého zasáhne falešná hrozivá diagnóza), amatérské vysvětlování problematiky mezi pracovníky, kteří by měli všemu rozumět, správně drsňácké hlášky (- Co kdyby to bouhlo? - Kde bydlíte? - U divadla. - Tak to máte smůlu. - Až takový je to průser?) atd. Dokonce k tomu podle mě patří i herecké výkony, kdy je poznat, že to herci neberou zas tak vážně. Film má ovšem dvě velké slabiny. Zaprvé díky nezkušenosti s žánrem se tvůrci snaží o co největší realističnost, díky čemuž sebe i diváka připravili o efektní výbuchy, šlehání ohňů a náhodné oběti od začátku a po celý film. Za druhé se museli vypořádat s nevelkým rozpočtem. Dvě třetiny filmu proto vyplňují dialogové scény postav, jimž právě ona plochost ubírá na zajímavosti, a napínavé odvracení katastrofy (které je ovšem opravdu docela napínavé!!!) přijde na řadu až hluboko za druhou polovinou filmu. Ještě že má film rozumných 80 minut. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Zatímco zdejší obsah připravuje diváka na Hrozbu jako na zoufalý budovatelský film, anotace NFA zase do popředí dává zmínku o inspiraci katastrofickými filmy holywoodského stylu. Z výsledku mi vychází mi zajímavý fakt, že ty normalizační angažované filmy v ČSSR měly s hollywoodskými jednu věc často společnou: vsunutí naprosto neuvěřitelného happyendu na závěr. Sirovému s Křižanem se podařilo v rámci možností vytvořit lehce nadprůměrný film z prostředí hutního závodu, kde se do prostředí dostává nadčasová otázka manipulace s pozicemi zaměstnanců, zvláště nasazení protekčního mladíka bez zkušeností na vysokou pozici, i na úkor ponížení dlouholetých spolehlivých zaměstnanců. Což způsobí opravdovou katastrofu. Občas film trpí nějakou drobnou slabinou (nevýrazné vedlejší vztahové linky či nepříliš přesvědčivý „akční“ výkon P. Zedníčka), ale za účasti herců jako Menšík a Frej to dobře odsýpá, od poeticky laděného úvodu mě film zaujal, téma i zpracování v širokouhlém formátu rovněž, ředitel mi dokonale pil krev, v lehce vykalkulovaných motivech (leukemie, zranění malé holčičky) se naštěstí netlačilo na pilu a vypadalo to z mé strany na 4 hvězdičky. Jenže pak přišel dialog, který převrátil dosavadní charaktery hlavních postav naruby: POZOR, SPOILER! z člověka, který se dle všeho měl ukázat jako neschopný, vznikl najednou hrdina a dva poražení muži se najednou smířili s nedávnou prohrou, aby společně vykročili k šťastným zítřkům ve svém pracovišti. Ehm, svým způsobem se to skloubení angažovaného námětu s hollywoodským stylem vlastně povedlo. Ale lituji, tyhle vykonstruované závěry mi vážně kazí celkový dojem. S jiným závěrem by mohla vzniknout výborná kritická sonda. Jinak jsem pozitivně překvapen, čekal jsem trapas plný komunistických keců a soudruhování, ale ten se naštěstí nekonal. 70% ()

Reklama

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

V socialistické společnosti se žádné katastrofy neodehrávají, jen se odvrací jejich hrozba. 1) Věcný charakter snímku mě mile překvapil. Sice jde spíš o televizní inscenaci (pořád se tu jen mluví), ale příběh je věrohodný a socialistický patos nějak chybí. Vlastně by se něco podobného asi mohlo natočit i dnes._____ 2) Výborný 49letý Vladimír Menšík (nemocný vedoucí provozu Budil) decentně hraje. Ještě jsem zaznamenal 32letého Jiřího Wohanku (dispečer Jan Pernica) a 29letého Vladimíra Durdíka ml. (nový vedoucí Kašík). ()

Amper01 

všetky recenzie používateľa

Zpočátku nucený pokus o drama - jakési vydírání diváka kombinací hrozících katastrof. Dále se ale film překlopil do opravdového dramatu, kdy jsem přestal vnímat čas... a konec zas pomalu převedl diváka do jakéhosi smutného uvolnění po prožitém stresu. Ano, tento starý snímek se mi svým způsobem líbil. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Další z mnoha socialistických normalizačních dramat, tentokrát z prostředí plynárny. Odprostíme li se od toho proč se v tom Zdeněk Sirový musel vykoupat, a zaměříme se na děj zjistíme, že má dvě prolínající se roviny. Menšík coby jeden z vedoucích a zkušených kádrů závodu má být nahrazen mladým nadějným inženýrem. Staří mazáci z podniku tvrdí, že vedoucí pracovník by měl být rekrutován z těch co začali od píky a nebo si mladé od píky vychovat, vedení oponuje tím, že než se takový pracovních vychová, vychrlí vysoké školy nové a moderněji vzdělané mladé kádry, kteří díky neustálému vývoji v technologiích hravě takové dinosaury nahradí. Za Menšíkem však stojí skoro celá podniková parta veteránů závodu, ale vedení chce mít na špici zkrátka mladého koně. Navíc má Menšík zdravotní potíže, takže o důvod víc jej ,,přesunout" - dnes bychom řekli ,,odklonit" na jiné místo... Během tohoto klíčového konfliktu sledujeme různé rodinné potíže jednotlivých zaměstnanců, kteří je mají hlavně díky oddanosti ke své plynárně. Ústřední postavou těchto závodu oddaných looserů je dispečer Jiří Wohanka. Druhou rovinou snímku je od druhé poloviny rozvíjející se závažná závada na zařízení a hrozící výbuch. Závažnost situace krásně komentuje rozhovor mezi závodním ekonomem a vedoucím technologem: Ekonom: - kdyby to bouchlo, jak moc to bude zlý? Technolog: Kde bydlíš? Ekonom: U divadla. Techlonolog: tak to máš smůlu ! :-)) Od havárie se hlavní hašteřivci Menšík versus nová krev dají dohromady a řeší závadu. Mezitím dojde k požáru a snímek dostává hodně akční náboj. Máme zde výjezdy požárních jednotek, těžká tatra osmsetřináctka vezoucí dusík a spěchající k požáru dokonce nečeká s houkajícím doprovodem na stažených železničních závorách a prorazí je. Čmaňa na místě požáru zasmolí, oheň mu ožehne knír a on přijde o život.... Na závěr je katastrofa zažehnána, Menšík si uvědomí kvality mladého inženýra a rád mu své místo přenechá. ----- Abych to shrnul, dá se na to koukat, zejména díky dramatické druhé polovině, kdy z celé plynárny sice hoří pouhá jedna trubka, ale čověk si uvědomuje, co by se mohlo stát. Od toho ostatního je nutné se odprostit... Hvězda za akční zápletku a druhá za proražené závory, to se často nevidí. * * ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (7)

  • Natáčelo se u zámku Hukvaldy, v Ostravě a celý film je situován do Vítkovických železáren, konkrétně do provozu NHKG Ostrava, kde pracovali filmaři v běžném provozu – ze strategických důvodů nemohl být přerušen. (sator)
  • Ačkoliv je snímek označován za „budovatelský průmysl a angažované dílo splňující veškeré normalizační požadavky“, titul „soudruh“ zazní během celé stopáže filmu jen třikrát. (Robbi)

Reklama

Reklama