Co?

Mladá stopárka unikne znásilneniu zvezením sa v klietke do prímorskej vily - domu zázrakov. Akoby fyzicky vyspelá Alenka vstupovala do ríše divov tých, čo zakúsili všetko a máločo ich prekvapí. Mnoho miestností v objatí zelene, vyzdobených krásnymi umeleckými dielami, obýva skupinka prapodivne sa správajúcich, povznesených obyvateľov. Prejavujú len chvíľkový záujem, sčasti okorenený silnými dráždidlami, ktoré jediné v nich dokážu prebudiť vášeň. Polonahá slečinka precupitáva stádočkom telesne, vzťahovo aj umelecky otupených aby zistila, že opakovanie rituálov nudy nevedie k citovému zaujatiu ani vedomostnému obohateniu. Myslím, že užívateľ Cushing to vystihol dobre, naozaj to nebolo veľmi smiešne, ale na rozdiel od jeho negatívneho vymedzenia sa k filmu ako celku, podľa mňa Polanski trefne ukázal prežívanie akéhokoľvek sebazáľubného voľného zoskupenia umelcov (generačného, žánrového, klubového). Systém nepísaných kánonov takýchto spolkov o tom, ako je možné tvoriť, ustálene konverzovať v podnikoch rovnakého druhu a ritualizovane praktikovať sexuálno-vzťahovú radikálnosť posúva týchto "inovátorov štýlu" skôr k ťažkým konzervatívcom. Paradoxne, ale logicky aj tvorba vychádzajúca z týchto dávno prevarených modelov je skôr tradičnejšia, neveľmi invenčná. Nakoľko sa ale film (okrem úvodu a záveru) neustále odohrával práve v tomto prostredí, na viac ako 60 % to nie je. (27.05.2008)

Umím si docela dobře představit, že na papíře to muselo vypadat jako sranda. Polonahá hrdinka se dostává do čím dál tím větších problémů ve vile plné divokých Italů, z nichž jeden je Marcello. Bohužel, premisa komedie zůstala na papíře a pokud mám chuť na dobrou bláznivou komedii, tak samozřejmě volím Milování zakázáno a nikoli Co? (23.06.2017)

Učebnicové ztělesnění tvůrčího úletu. Kdybych snímek zahlédl kupříkladu náhodně při přepínání televize, určitě by mi nepřišlo, že režisérem víceméně italsky působícího filmu byl... Roman Polanski. Je pravda, že mi do tehdejšího režisérova psychického rozpoložení (hledání štěstí po tragické ztrátě manželky) zapadá, nicméně film je spíš jakýmsi těžištěm v trojúhelníku erotiky a jiné dekadence jako od Felliniho, některých filmů Věry Chytilové (Kopytem sem, kopytem tam & Pasti, pasti, pastičky) a bláznivých komedií všeho druhu. Původně mě zaujal kvůli nebývalému spojení slavných jmen (vedle Polanského zde byli zainteresováni producent Carlo Ponti a jeden z mých nejoblíbenějších herců Marcello Mastroianni), vyklubal se však z něj sympatický počin, který oporu známých tváří nepotřebuje. Mluvil jsem o komedii - není to rozhodně žánr, s kterým by Polanski mohl flirtovat častěji, nicméně oproti "Plesu upírů" se jedná o znatelné zlepšení, a to i přes lascivní nádech gargantuovských rozměrů, který by mohl decentněji založené diváky zaskočit. Vzhledem k citlivosti tématu toto odvětví humoru zrovna rád nevyhledávám, musím však uznat, že vtipné dialogy spolu s tématem byly zpracovány vkusně, byť Polanski je v leččems odvážnější než zmiňovaný Fellini (například u FF by krásná Sydne Rome určitě nepotěšila divákovo oko rouchem Eviným). Ale i přesto, že nad originál není, se do jeho stylu dokázal trefit, vyprávění o realitě netahá za uši a mě osobně i skrz jiné, výraznější stránky na snímku zaujalo nejvíce, byť v zásadě pro mě nebylo ničím novým. Myslím, že ale není od věci si jednou za čas zopakovat, že zprvu se nám určitá slast může zdát jako příjemná či rozverná, pak ale přichází hořké vystřízlivění... Ti, kteří si Polanského oblíbili kvůli konkrétní maličkosti, jako je například schopnost napínat, možná budou zaskočeni, přesto by tento svého času neúspěšný snímek nemusel z tohoto důvodu klečet na hrášku v pomyslném temném koutě. 80% (23.09.2010)

Sexy "komédia" (skôr sled viac či menej vtipných patálií sporo odetej Sydne Rome) a Polanského dospelácka verzia príbehu o Alice v krajine zázrakov. Atmosféra počas nakrúcania vo vile producenta Carla Pontiho na idylickom pobreží Amalfi v južnom Taliansku bola evidentne hodne free a podľa toho aj film vypadá. Drogami a improvizáciou sa rozhodne nešetrilo, docela dobre sa na to pozerá a má to sympatický otisk doby, kedy sa v kinematografii búrali rôzne tabu a vznikali podobné easy-going absurdity. (22.10.2019)

Začať komédiu pokusom o znásilnenie, keď vám pred tromi rokmi znásilnili ženu, je divné. Ale divný je celý film. Oná slečna si to pred nadržanými Talianmi namieri do perverzného hotela, kde miestni hostia holdujú outdoorovým erotickým radovánkam. Navyše to naša kráska nemá ľahké ani v tom, že jej šmykli kufre a tak chodí bez spodnej bielizne iba v ukradnutom pyžame. Polanski musel v tom čase asi trpieť mizogýnnimi sklonmi, pretože slečne Nancy vygumoval mozog. Ťažko sa stotožniť s jej submisívnym správaním, tiež náklonnosťou k perverznému prasaťu obľubujúcemu akúsi odnož sado-maso voyearizmu. O atmosféru sa tu stará cvrkanie cikád o pozornosť diváka asi len tá európska podivnosť, aká by už dnes natočiť nešla. (26.07.2023)