Walk the Line

Od Walk the Line se dle jeho pověsti dal čekat alespoň 4* zážitek, ale jinak jsem moc nevěděl do čeho jdu. Osobnost Johnnyho Cashe a jeho hudbu jsem téměř vůbec neznal, s Phoenixem viděl tak 2 filmy, Witherspoon si pamatoval víc jen z Přátel. Ale film mě hodně mile překvapil. Ani chvíli jsem se nenudil, užíval si prima hudbu (soundtrack je zatraceně chytlavý, a to přímo nevyznávám Cashův styl) a herectví, zpěv hlavních představitelů (hlavně Reese Witherspoon, která výborně hrála i zpívala, nevím sice jestli to bylo přímo na Oscara, ale hodně jsem na ni změnil názor jako na herečku a taky se mi líbila s tmavšími vlasy víc než jako blonďatá, jak ji mám v uloženou paměti; Phoenix mi zas dokázal, že jeho výkon v Gladiátorovi nebyl náhoda). Takže z mého pohledu to bude 5*, ne sice tak silných jako u Raye, ale stejně jako u něj velmi oceňuju, když mě film dokáže během sledování navnadit na hudební styl, který normálně neposlouchám nebo moc neznám. (22.05.2011)

Hodina životního příběhu, na kterém je chytlavý leda dramatický úvod, a hodina songů, které mě sice nenutily rvát si prsty do uší, ale taky mi nepřinesly kdovíjaké uspokojení. To je vlastně všechno, co můžu profesionálně zvládnutému filmu vytknout: hudba, co mě nebere a člověk, co mě převážně odpuzoval a nezaujal ničím víc, než hereckým výkonem J. Phoenixe. 65% (10.01.2011)

Zajímavý životopisný snímek o country legendě Johnny Cashovi, jeho nesmělých začátcích, životu na drogách, o jeho láskách, výhrách i pádech. Natočeno až překvapivě dobře a barvitě, ačkoliv nijak novátorsky. Děj začíná i končí slavným koncertem ve Folsomské věznici. Trailer: http://www.csfd.cz/film/116755-walk-the-line/videa/ (21.11.2009)

“Cashův Phoenix” paráda, jen přál bych si víc šmrnc a dokázal si představit i zábavnější (...), obsáhlejší pojetí života tady té legendy, než pouze po rok 68. Plus přišlo mi, že ten film si vás hlavní postavu nepřiměje oblíbit, narozdíl od tvorby a jeho knižních biografií. To je škoda. Doufám tedy v další high profile počin. (x) (18.12.2018)

V rámci ambicí snímku, zaměřeného z velké části na tu složitější a hlavně temnější stránku osobnosti Johnnyho Cashe, tomu nelze nic moc vytknout. Mangold se v šedesátých letech plných rockenrollu a divokého života pohybuje velmi zkušeně a propojení tří základních dějových rovin - Johnnyho psychického úpadku, osudové lásky mezi Johnnym a June a problematického vztahu mezi Johnnym a jeho otcem - zvládá řemeslně na jedničku podtrženou. Jenže film se drží tohoto schématu natolik urputně, že skutečný a ojedinělý příběh o začátcích hudební legendy se místy mění v klasickou hollywoodskou romanci, která nemá čím překvapit a také ničím nepřekvapí. Ale to vůbec nic nemění na tom, že film je sám o sobě skvělý, že hudba Johnnyho Cashe je nestárnoucí a že Joaquin a Reese nejenže spolu náramně dobře vypadají, ale také naprosto úžasně zpívají. Parádní filmařina, ne nadarmo odměněná pozorností akademiků.. 85% (23.07.2014)