Walk the Line

Bravúrny životopisný film s fantastickými hereckými výkonmi v hlavných úlohách. Prekvapil ma hlavne Phoenix, nikto by tak nezahral Johnyho Casha ako on, pre túto rolu sa narodil, fantastický výkon. Film je prešpikovaný pesničkami, ktoré ma oslovili, a to aj napriek tomu, že tento žáner hudby moc neobľubujem. Asi to je tým, že Johnny Cash bol proste fenomén, ktorý ovplyvnil mnohých spevákov a kapely. A to nehovorím o jeho "zaujímavom" životnom príbehu. Pre mňa jasný plný zásah. (25.12.2013)

Na poměrně úzkém fragmentu sledujeme počátek kariéry Johnnyho Cashe a okolnosti, které jeho lidskou i hudební osobnost formovaly - smrt bratra, nesnášenlivý otec, krach manželství, setkání se svou životní láskou. Roky jeho největší slávy měly teprve přijít. Trochu méně psychologie a více hudby a byla bych maximálně spokojená. V případě brilantní Reese Whiterpoon jsem byla. (16.05.2006)

Výborný životopisný film, který je vlastně klasickým příběhem celebrity : mladý, snaživý, prorazí, šťastný, slavný, zamilovaný, začne chlastat a fetovat, ztrapní se, litují ho, je nešťastný a naštvaný na celý svět, a tady jsou dvě možnosti, buď umře, nebo spokojeně zestárne na venkově! Příběh tedy není ničím převratný, prostě další životopis hvězdy! Johny Cash navíc není nijaký můj oblíbenec a až na to, že některé jeho písničky jsou mi povědomé o něm nic nevím! Zpracování je také vcelku obyčejné, příjemně natočené, hezké, uhlazené! Phoenix však hraje perfektně, prostě jako by to byl skutečně on! Ale opradovou hvězdou je v tomto filmu Reese Witherspoon, která tady předvádí něco dokonalého! Její postava je prostě nádherná a každý se do ní musí zamilovat, takový živel, ale zároveň křehká zodpovědná slečna! Především díky hereckým výkonům mi tento film utkvěl v hlavě! A proto taky 9/10! + SPOILER (může být u životopisu spoiler?) Konec je tak neuvěřitelně šťastný, že nebejt to životopis, byl by to kýč jak svině! Prostě žili spolu šťastně až do smrti a pak umřeli spolu! (28.12.2007)

Johnnyho Cashe mám rád a jeho hudbu zbožňuju. Ray mi otevřel oči a ukázal geniální jazz, přes který jsem se dostal k výbornému country a poznal i Johnnyho. Můžu snad zachovávat objektivní pohled na film, v němž před mými zraky najednou ožívá legenda a zpívá písně, které denně zaplňují mé reproduktory? Nestydím se, že když zdrcený Phoenix začal v nahrávacím studiu hrát Folsom Prison Blues, z očí se mi vyvalily slzy, protože ta bezmoc, ale i naléhavost byly skutečně znát, zvlášť když si uvědomím, jak se později skladba proslavila. V takovém stavu jsem prožil prakticky celý film. Phoenixovi snadno uvěříte jeho převtělení (hlas i výška téměř odpovídají) a živá vystoupení, která tak naplno prožíval, patří mezi nejsilnější části filmu. Jen je trochu škoda, že ho režisér vždy nenechal hrát víc než jednu skladbu – a občas pouze její konec. Dobře je tady zachycena i podstata country skladeb – když se Raye Charlese v Rayovi ptali, proč má rád country, odpověděl, že miluje příběhy. Díky tomu, že je ve Walk the Line vyprávěno i Cashovo dětství, sami se přesvědčíme, jak moc jej poznamenalo, aby své zážitky vložil do textů Kdo Johnnyho neznal, může si o něm i jeho hudbě udělat, řekl bych, solidní obrázek, a pro nás, kteří ho už nějaký ten pátek posloucháme, je to nádherný dárek, pocta hudební ikoně, ke které se budeme vždy rádi vracet a s dojetím sledovat jeho přetěžký život. (12.08.2006)

Z takovejch tech zivotopisnejch filmu je tenhle jeden z nejlepsich. Podobny filmy sice nevyhledavam a styl hudby Johnnyho Cashe neposloucham, ale tohle bylo fakt neco. Od zacatku do konce naprosto perfektni, ani jsem si to neuvedomil a byl konec filmu. Herecky vykony jsou perfektni, Reese me dost prekvapila a naprosto zaslouzene dostala oskara. Joaquin Phoenix byl taky perfektni, nekde ho sice nemuzu ani videt, ale do tohohle filmu se skvele hodil a krom toho perfeknte zpival (To i Reese.). Jediny co mi na nem prislo divny, bylo, ze at uz byl nadrogovanej nebo strizlivej, porad mel nejak povislej koutek ust (Pripomnel mi Stallona.) a chvilkama mluvil jak magor. Taky me mile potesil terminator Robert Patrick. A ty Cashovo pisnicky byli jednim slovem nadherny. Sice jsem nevidel Raye, ale tezko bude lepsi nez tenhle film. Bravo Mangolde. (01.08.2006)