Samuraj

Nestárnoucí Kitano se znovu vytáhnul jak po režijní tak i po herecké stránce a nám se dostala do rukou, nápaditá Akční - komedie, které nechybí kvalitní příběh a ani dobře provedené samurajské souboje. Po zkouknutí Zatôichiho jsem si musel hned koupit katanu, a oboje stojí za to jak film tak katana :), hold takovej dopad to na mě mělo. Ale zpátky k Zatôichimu, po uspěšném a velkolepém filmu Ve Spárech Yakuzy a mimořádném snímku Loutky se Kitano trošku odvrátil od vážného pojetí a užívá si více akce i když toto srovnání myslím Japonskou umírněnou Akcí a Ve Spárech Yakuzy ji taky nebylo po málu, srovnání s Killem Billem by bylo příhodné. Od Zatôichi si každý příznivec jak Kitanovi tak i samurajské tvorby odnese jistě hodně zajímavých zážitků, kterých Zatôichi nenabízí po málu a rozhodně se jedná o kvalitní snímek. 85% (15.03.2009)

Těžký nářez. Můj první Kitano a hned plná palba. Samuraj je zcela svébytným filmem, vymazleným spojením mistrů Kurosawy a Tarantina, k tomu těch nejlepších tradic rytmikálu a komedie až grotesky. Je vidět, že Kitano začínal jako komik, ale asi skončí jako muzikant :D. Napodruhé jsem docenil i řadu komických scén, pro Evropana trochu hůře uchopitelných. Závěr filmu je výtečnou tanečně hudební peckou. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=_3WNmW5X8dI (20.02.2011)

Eklektická žánrová jazda, ktorá majstrovsky spája oslavu tradícií a zároveň ich inteligentne a úsmevne podvracia vo vôbec najzábavnejšej adaptácii legendy o slepom samurajovi. Kitano na vrchole, ktorý sa tu podobne ako Takashi Miike ideologicky a filmársky stavia doprostred línie medzi velikánmi klasického japonského filmu a tých členov jeho postmodernej generácie, ktorí sa voči nej absolútne vymedzujú (Shion Sono). "Ani s naširoko otvorenými očami nič nevidím." (08.02.2022)

Jsem hrdý na svou samurajskou čest, která je však v přímém v rozporu s mými krvavými zraněními při jakémkoli užívání ostrých nástrojů. Samurajem ani kuchařem tedy patrně nikdy nebudu, ale přesto jsem si z tohoto snímku dokázal vzít poučení do života - pokud mne nějaký dobrák obdaruje katanou, tak si ji nepůjdu vyzkoušet na prvním náhodně procházejícím šikmookém slepci, neboť ten by mne patrně nasekal na kousky a servíroval se smaženými nudlemi jako menu č. 13. Jinak jsem samozřejmě se snímkem spokojen, protože mne vždy baví hbité kmitání meče za účelem vykonání pomsty a nějaké to přátelské zmasakrování mafiánského gangu jistě uvítá každý, koho nebaví sledovat cílevědomý poklid orgánů nečinných v trestním řízení. (01.11.2012)

93% - Zatoichi se mi, upřímně řečeno, na poprvé moc nelíbil. Nechápal jsem tak chladnou atmosféru, ve které značnou část dialogů odrecituje digitální krev. Tento film se mi ale po následujících několika shlédnutích dokonale vpil. Výborné zpracování legendy o Zatoichim, proložené několika vedlejšími dějovými liniemi. Na konci filmu si uvědomíme, že to, co jsme viděli, je pouze zlomek oné legendy, a celý film nás zaměstnával vlastně jen dalším náhodným a možná i nepodstatným Zatoichiho dobrodružstvím. Jak už je u autora zvykem, kamera, střih, zvuk, reminiscence postav jsou hlavní klady. Suzukiho hudba mi přijde samostatně nezajímavá, ale v kombinaci s pohybem, či tancem postav je dokonalá. Velmi působivá podívaná má pro mě jen jednu vadu na kráse, a sice právě tu digitální krev. Kitano však již v minulosti dokázal, že násilí umí zachytit zcela jinak, takže když si pestré souboje dám do jiného kontextu, vychází mi výborný film spíše oddechovévo charakteru s prvky parodie, jež se ovšem nesnaží vyvolat smích, ale jen ironický pobavený úsměv. (18.09.2005)