Druhá šanca

Dobový snímek dojemně a sentimentálně vykreslující období hospodářské krize a chudobu obyčejných, dobrých lidí. Těch lidí, jejichž typickým zástupcem i (ne)korunovaným králem je boxer James Braddock (ztvárněn charismatickým Russellem Crowem), který dostane druhou životní šanci a vedený nadějí obyčejného lidu, ruku v ruce s hrdinským patosem, se vypracuje opět na vrchol. Howard však i z poměrně schématického scénáře vytěžil maximum, vyprávění je nesmírně poutavé, záživné a prožité. Dojemné pasáže jsou věrohodné, postupné nabuzení funguje a během zápasů jsem téměř nedýchal. Vzhledem ke smutné i heroické koncepci filmu divák skutečně neví, jestli z toho bude happyend, nebo tragický emocionální doják a tak i když si myslím, že v zápasech se mohlo ubrat na střihu, byl to fantastický zážitek, překonávající i Rockyho. 9/10 (05.07.2009)

Spolupráca Howard-Crowe znova na vyblýskanej úrovni. Veľmi precízne hranie na city nenechalo chladným ani mňa. Krásne spracovanie otcovskej lásky, navyše umocnenej zlou sociálnou situáciou. Emócie a dramatickosť pekne rozkúskované na celú minutáž filmu, dráma však vrcholí v záverečnom zápase. Myslíte si, že v boxerské zápasy vo filmoch vám už nemôžu poskytnúť nič nové? Omyl. 95%. (17.05.2006)

Bez otálení jsme hned zkraje vrženi doprostřed ringu, kde si J.J. Braddock sichruje svou pozici boxerské jedničky, o pár minut později se děj nepostřehnutelným střihem přenáší o čtyři roky, jednu zlomenou ruku a 16 prohraných zápasů dále. Jim Braddock, někdejší šampión, je na dně, stejně jako americké hospodářství prodělávající největší krizi novodobých dějin – 15 000 000 Američanů je bez práce. Jim bude muset podstoupit ten nejtěžší zápas svého života, aby jeho děti a manželka neskonali hladem. Dokážu si představit ty tisíce dojatých Američanů, kteří příběh svého národního hrdiny bezpochyby prožívali s mnohem větší intenzitou. Do kin se paradoxně až tolik nehrnuli. Těžká váha skutečně na první pohled nemá příliš čím vábit – standardní životopisné drama se scénami z boxerského ringu, spousta patosu, hospodářská krize, skoro dvě a půl hodiny. Navzdory vesměs kladným kritikám nepřekračoval můj zájem o tento film hranici lhostejnosti. Když jsem jej konečně uviděl, nedá se říct, že bych skákal nadšením, ale má opatrná očekávání vlastně naplnil. Nechybí zde patos, mnoho dojemných (ale opravdu dojemných!) scén, při nichž až naskakuje husí kůže, kupříkladu málem knokautovaný Braddock potácející se ringem s prostřihy na jeho zbídačenou rodinu – trapné klišé, ale překvapivě funguje. To také zásluhou přesně vybraných herců, Russel Crowe je bulldogem v ringu, popelkou mimo něj, Renée Zellwegerová (mírně obtloustlá a s tmavou parukou) předvádí umírněný standard, naopak Paul Giamatti ve vedlejší roli Braddockova manažera exceluje. Howard navzdory jisté rozmáchlosti v podstatě natočil komorní drama o třech postavách, s bezchybně vystihnutou retro atmosférou (připomínající Purpurovou růži z Káhiry, Shawshank i první minuty Jacksonova King Konga) a efektivně nasnímanými boxerskými zápasy, které styl „Zuřící býk“ obohacují například rentgenovým záběrem na lámaná žebra či rozostřením obrazu, když Braddock pociťuje nejnesnesitelnější bolest. Je to pěkný film, neočekávejte od něj zázraky a odmění se vám působivým příběhem z amerických dějin, který není ani tolik o jednou boxerovi, jako o jedné velké naději. 85% Zajímavé komentáře: Gemini, Adrian, Marigold, Theraphosa, StarsFan (07.01.2007)

Já toho Russela Crowa tak nemám ráda, ale on je tak dobrý herec, do toho výborná Renée Zellweger a Paul Giamatti, dobře zpracovaná stará Amerika za hospodářské krize a jeden přestárlý boxer, který to kvůli rodině dotáhl hodně vysoko. Mně se na to dívalo moc dobře, i když uznávám, kalkul na Oscary to určitě byl. (07.01.2007)

Film Těžká váha měl voje pro ale i proti, proč jsem film chtěl vidět, ale ne zase tak rychle po premiéře. Plus byl určitě fakt, že na něm dělal Ron Howard a hlavní roli odehrál Russell Crowe. Mínus především fakt, že se ve filmu objevuje pro mě neuvěřitelně nepříjemná a anti-sympatická Renée Zellweger. No a taky fakt, že jsem na boxerské filmy nikdy neměl takovou náladu jako právě poslední dobou. Tak se také stalo, že jsem se rozhodl zkouknout i tento epos o boxerovy, který to měl během svého života nesmírně těžké, šel od deseti k pěti, pak zase od pěti k deseti, šáhnul si až na dno, aby se z něj zase vymotal. No...prostě taková ta životopisná klasika. A ani tenhle příběh na tom nebude jinak. Důvod, proč mu ale dávám pět hvězd je jasný. Režie Ron Howard, výborná hudba z pera Thomase Newmana a perfektní Russell Crowe. Stejně jako u Čisté duše. A závěrečný půlhodinový souboj? Nezapomenutelný! (18.04.2011)