Réžia:
Taylor HackfordScenár:
James L. WhiteKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Craig ArmstrongHrajú:
Jamie Foxx, Kerry Washington, Regina King, Patrick Bauchau, Curtis Armstrong, David Krumholtz, Richard Schiff, Larenz Tate, Clifton Powell, Usher (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Jestliže lze život chápat jako souhrn jeho jednotlivých částí, pak příběh Ray Charlese je možno považovat za souhrn osobních vzestupů a pádů v průběhu dlouhé a slávou ověnčené kariéry ve světě hudby. Ray zažil bolest i osobní tragédie. Množství jeho hudebních stylů (jazz, rhytm & blues, rock-and-roll, gospel, country & western) je sledem a souhrnem celistvé inspirativní cesty génia s jedinečnou vizí, génia, který světu daroval možnost zcela nového způsobu vnímání hudby. Ray je dosud nevyprávěný příběh dramatického osudu americké hudební legendy, jehož vzniku předcházel patnáctiletý sběr materiálu a sledování Rayovy tvorby uznávaným filmařem Taylorem Hackfordem. S hercem Jamiem Foxxem v titulní roli prožíváme šíři a autentičnost Rayova osudu v jeho nejvýbušnějším období. Všechno začalo v okamžiku, kdy černý slepý teenager sám nastoupil do floridského autobusu a cestoval přes Státy, aby svůj styl vybrousil na jazzové scéně v Seattlu. Od Rayových počátečních bojů o to, aby se s ním zacházelo tak, jak si zaslouží, a aby mohl jít svou cestou, přes jeho objevení společností Atlantic Records a bleskový vzestup ke globální popularitě, přes boj s drogovou závislostí a vyrovnávání se s milostnými vzplanutími nás vyprávění vede zpět až do dětství. Než se stal jedním z největších hudebních idolů své generace, musel se vyrovnat s pátým rokem svého života, kdy se utopil jeho bratr George a on začal ztrácet svůj zrak. Byla to doba, která nesmazatelně ovlivnila hloubku Rayových citů a probudila v něm onu nesmrtelnou hudbu.Film není jen pietní poctou idolu jazzmanů, ale je především filmovou lahůdkou, která sklidila ovace kritiky a která pravděpodobně postoupí do závěrečného boje o ceny Americké filmové akademie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (428)
Když tak nad tím přemýšlím, tak Coeni mi s "V nitru Llewyna Davise" úplně zničili možnost užít si tady ty uhlazené na-oscary-aspirující útržkovitě biografické ilustrace - a nutno dodat, že i předtím jsem byla dost skeptická. Vždycky mě totiž nejdřív bude zajímat především hudba a až potom její autor/interpret. A už vůbec mi nejde o správnost životopisných údajů (viz filmy, o kterých píšu na konci), ačkoliv mě vždycky zaráží, jak mystifikačně s emocemi zacházejí filmy, které se vydávají za pravdu. Ale rozhodně za můj záchvat skepse vůči Rayovi nemůžou jenom Coeni, ačkoliv u nich uctívám to, jak nechají písně zaznít v celém rozsahu, nemají potřebu je kouskovat do klipovitých montáží nebo komentováním vysvětlovat a hlavně že je používají jako stylotvorný prvek a ne jako křoví - což mi přijde jako přesný opak toho, co se děje v Rayovi. A jako pozitivní příklad uvádím další hudební (kvazi) biografie, které mi přijdou dobře udělané: Sametová extáze, Beze mě - Šest tváří Boba Dylana a zcela z našich luhů Rok ďábla (+ čestná zmínka Amadeus). Spojnici tvoří dobře zvolené ozvláštňující formální twisty a zejména nadhled vůči portrétovanému fenoménu. Slepý obdiv (pun not intended) nevede nikdy k ničemu skvělému. ()
Rok 2004 se vyznačoval silnou nadprodukcí životopisných filmů. Tenhle se řadí mezi ty nejlepší hlavně díky fenomenálnímu výkonu Jamieho Foxxe, který se během necelého půlroku dostal z pozice téměř neznámého herce do první ligy. Jeden z mála výkonů, kdy jsem rychle zapomněl, že sleduji herce, a sledoval jsem Raye Charlese. Zasloužený Oscar. ()
Dlouho sem uvažovala mezi 4 a 5, ale biografie sou moje, tak sem sáhla po 5. Ray byl sice klasickym případem muzikanta minulýho (pokračování v tomhle) století, kdy se stal úspěšnym, založil rodinu, získal prachy, ale ničeho si nevážil, tak se tahal s ženskejma a utrácel za drogy. Dopad...jak to vlastně dopad?;) Do toho to tragický dětství. Jak někomu můžou jen tak začít slzet a hnisat oči, až prostě ohluchne? Hrůza. O to víc byl ale cítit Rayův smysl pro prožitek. Vůbec sem ho neznala, ale jeho písničky zná každej, i když jazzu zrovna neholduju. Zato piánu jo! ()
Ukážková epická báseň pre biografické filmy - ani nie tak o živote muzikanta, ale umelca všeobecne. Všetko, čo bolo vo Walk the Line dobré, je tu ešte o 80% lepšie, a to už zo základu kôli tomu, že Ray Charles bol o dimenziu vyššie - aj ako skladateľ i interpret. (a pritom uznávam aj Johnnyho Casha). Nehovoriac o neskutočnom výkone Jamieho Foxxa... ()
Jazz neobľubujem. Ray Charles však počas života vystriedal toľko žánrov, že si z jeho tvorby ľahko nájdem to svoje. Vo filme zaznejú všetky jeho superhity, o ktorých všeobecnej obľúbenosti som nepochyboval (po prečítaní niekoľkých komentárov sa moja istota vytratila). V každom prípade tieto superhity (spolu s výborným výkonom Jamieho Foxxa) tvoria piliere filmu. Problémy, ktoré Rayovi spôsobovala slepota, farba kože, finančné pijavice, heroín a prítulné ženy sú v príbehu zastúpené proporcionálne (na rozdiel od I Walk the Line). Prekážala mi však jeho prehnane knísavá, obrnovitá chôdza, ktorá mi pripomenula prehnané pitvorenie sa Dennisa Quaida v Great Balls of Fire. Je však možné, že to bolo autentické a problém spočíva v mojej pamäti. ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (12)
- Ray Charles (Jamie Foxx) nosí hodinky značky Raketa. (dyfur)
- Pro Taylora Hackforda tvoří snímek vrchol pomyslné trilogie filmů o slavných hudebnících. Za sebou má produkci filmu La Bamba (o Ritchiem Valensovi) a režii dokumentárního filmu Chuck Berry Hail! Hail! Rock ´n´ Roll. (imro)
- Ray Charles se narodil 23. 9. 1930 v Georgii ve městě Albany. Byl dvakrát ženatý a měl 12 dětí s devíti různými ženami. V roce 2004 se umístil na 10. příčce seznamu největších umělců všech dob časopisu Rolling Stone a v roce 2008 ho tentýž časopis zařadil i na 2. pozici největších zpěváků všech dob. (66JIRINA)
Reklama