Náuka o snoch

Michel Gondry je geniální režisér hudebních klipů. To klobouk dolů. Na filmové plátno si pak pouští filmy, u kterých by každému jinému režisérovi bylo úzko. Třeba zrovna tady se snaží natočit film o snech. To vlastně znamená, že ve filmu se může všecko, ale zároveň nic. Kromě sympatického hlavního herce mě to ale ničím nepřekvapilo. Nápadů to mělo tuny, ale já si přišel jak v blázinci. (27.04.2011)

Koncepčne podobné Večnému svitu, ovšem ten krásny pocit dokonalosti na konci sa tentokrát nedostavil - hlavne vďaka menšej miere obľúbenosti hlavného hrdinu. Niekedy je však človek vďačný aj za veľmi príjemnú hodinku a pol filmového pásu s víziou režiséra, ktorý pohyb medzi realitou a fantáziou zvláda veľmi zábavne a pútavo. (25.10.2006)

Úžasný, nádherný film. Skutečné filmové UMĚNÍ! Nauka o snech má mnoho společného s filmovými světy režiséra Jeana-Pierre Jeuneta (Amélie z Montmartru...), scénáristy Charlieho Kaufmana (Adaptace...), thajského surrealisty Wisita Sasanatienga (vizuálně dotaženější Občan pes), či českého surrealisty Jana Švankmajera (několik animací jaky by vypadlo z jeho filmů), ale skutečně se podobá pouze osobitému a zcela nezaměnitelnému světu svého tvůrce Michela Gondryho. Něco tak zvláštního a vpravdě geniálního v oblasti světového filmu vskutku nenalézám, Gondryho autorský přístup je zhola originální a jak jeho Věčný svit neposkvrněné mysli, tak i Nauka o snech se dají jen těžko k něčemu přímo přirovnávat. Gondry jde vždy zvláštní cestou - obsadí nějakou světovou hereckou celebritu (Jim Carrey, Gael García Bernal), zaškatulkovanou ve zcela odlišném žánru, a stvoří scénář pojednávající o bolestném hledání a potřebě lásky. Hlavní hrdina je vždy silný romantik s nesmírnou fantazií a kreativními vnitřními světy, jeho láska není opětovaná a v realitě neprobíhá šťastně, takže hrdina utíká do realit jiných... Novátorský je i Gondryho přístup tvůrčí a scenáristický - už dlouho jsem si říkal, že je téměř nemožné přijít v současnosti s něčím zcela novým, Gondry mě ale přesvědčil, že to ještě i dnes jde. Popsat vlastně docela prostý příběh mladíka s uměleckými sklony nejen ve fázi bdění, ale kontinuálně i ve fázi spánku a v něm přicházejících snů je skutečně geniálně prostá myšlenka. Tenhle jednoduchý příběh ale navíc snovými flashbacky nejen významově obohatit, ale rámcově povznést a zapojit do roviny hraného snímku i oblast podvědomí a nevědomí či čistě umělecké rozměry, to je skutečné nóvum. Navíc ty úžasné poetizující animace, jakoby vypadlé z (Gondrym) režírovaných klipů Björk či Massive Attack... Skvělý a neotřelý je také nápad autorské Stephane TV - takhle pěkně poetizovaný metonymický vnitřní svět člověka jsem ještě nikde jinde neviděl. Je to jakási vnitřní řeč hlavního hrdiny, jeho bdělé snění, ozvěny a interiér jeho mozku, nádherný svět stvořený z lepenky a papundeklu, který je možná významovým vrcholem celého filmu. Nauka o snech je vlastně netradičně pojatá milostná romance určená podivínským intelektuálům, plná netradičních vyprávěcích postupů, převratných animací a zvláštní divácké optiky. Musíte nejdříve přistoupit na Gondryho pravidla hry, abyste se mohli účastnit jeho fantazijní stáže. Když to ale uděláte, zažijete to, čemu se v řeckém duchovním světě říká katarze... (27.06.2007)

Michel Gondry sice točí velmi zamotané filmy, avšak touto zamotaností dokáže vytvořit nezvykle kouzelnou atmosféru. Zároveň se pohybuje zvláštním způsobem na rozhraní dvou žánrů - komedie a dramatu, což způsobuje, že divák vlastně ani neví, na co se dívá. Dokáže tak vytvořit silně schizofrenní podívanou, která u sledujícího navodí stejný stav, jaký zažívá sama hlavní postava. Nauka o snech je sice o něco slabší než Gondryho Věčný svit, ovšem stále dokáže zaujmout... (07.01.2010)

"Je to jako by sis sahala levou rukou na penis." "Ale ja nemam penis." "Zato mas levou ruku." Nadherny, pusobivy, roztomily film. Atmosfera kouzelna, jako byste se nachazeli v nejakem zmatenem snu, pritom se da realita od cisteho deje jasne oddelit (ac jini tvrdi opak, nechapu). Jiste, jsou tu momenty, kdy se fantazie promitne do skutecnosti, ale presto se v tom "neutopite". Chapete, co je realita a co jsou jen Stephanovy napady a "silene" myslenky :) Opet dokonaly Gael. On dokaze zahrat cokoliv - neexistuje nic, pred cim by se zastavil. Nepotrebuje vypadat pred kamerou neustale cool, klidne se navlikne do damskych satu a "suka" s jinym hercem, jinde si nasadi cervenou cepicku s bambulkou, jinde si ho zase "honi" s kamaradem. Takhle ma vypadat herec. (ac to mozna zni divne :D) (09.11.2007)