Legendy z Dogtownu

Opravdu hezky natočený příběh, i přesto že je hlavně o jezdění na prknech nebo skatech, teda jde tady o adrenalin a ten tu předvedli a ztvárnili jako fakt dobrou a napínavou akci. Vlastně byli všichni svým způsobem sympatický, takže mě to bavilo. I když to samo o sobě neni zrovna zábavný téma, tak se režisér trefil do černýho. Soutěže byly takové nadupané, že nechápu, jak to dovedou :) A všechny ty vztahy mi přišly natolik silný, přirozený a upřímný, že bylo fakt příjemný se koukat na jejich emoce. Taky zkoušení něčeho nového ( jako byly bazény) je docela záživná záležitost. Člověk ani nepřemejšlí nad tim, jestli je to hodně neomalený, nereálný, nebo moc americký. Prostě si jen užívejte ten pocit uvolněnosti a já si u toho odpočinula... Taky je to o tom, jak se mladí teenageři dostanou k penězům a slávě, což ovlivní jejich vztahy. Každý se sice vydá jinou cestou, ale nakonec se dají všichni zase dohromady :) Další plus je podle mě to, že to je natočené podle skutečné události, což jsem se dozvěděla až na konci. Doslova MAZEC ! (28.01.2009)

Nejsem žadným fanouškem skateboardingu (Tony Hawka ale obdivuju :-)), ale tenhle film se mi fakt docela líbil. Podívat se na počátky tohoto sportu bylo určitě zajimávé zvlášt když se ve filmu oběvilo pár mých oblíbených herců (v čele s již bohužel zesnulým Heathem Ledgerem a Emilem Hirschem, který mě stálé více přesvědčuje o své herecké profesionalitě) a příběh mě docela zaujal. Ze začátku super s postupem času slabší- 75 ze 100. (30.12.2009)

Solidní snímek o počátcích, nejen komercionalizace, skateboardingu. Režijně dobré, vizuálně zajímavé, obsazení také sedí. Má to tempo a nestihne to nudit, ovšem nějak mi scházela atmosféra doby kdy si nikdo z těchto kluků nic z ničeho nedělal a vše bylo "prostě v poho". Přesto zajímavé a pokud vás surfování a skateboarding zajímají, tak jasná volba pro zhlédnutí. Držku si ostatně nenabijete ani pokud tyhle dva pojmy jdou mimo vás. Aspoň ne tolik jako kdybyste to vyjeli zkusit ven před barák takříkajíc na vlastní kosti. (11.12.2006)

Kdyby se měla oblíbenost filmu hodnotit podle počtu jeho zhlédnutí,byly by Legendy z Dogtownu jednoznačně mým nejoblíbenějším filmem.Tohle je moje osobní srdcovka číslo jedna a je velká škoda,že není až tak známá,zasloužila by si větší popularitu.Poprvé jsem tenhle film viděl asi v jedenácti letech a totálně mě odvařil.Asi dva týdny po zhlédnutí jsem si film koupil a podíval se znovu.A pak znovu.A pak ještě jednou.Prostě jsem ho viděl asi dvacetkrát a mohl bych se na něj dívat věčně.Proč se mi tak strašně líbí?Důvodů je spousta.Možná kvůli těm skvělým hereckým výkonům.Když jsem se na film díval poprvé,z herců jsem znal pouze Heatha Ledgera,který tady předvedl svůj nejlepší herecký výkon před památným Jokerem.Ale ještě víc než on mě fascinovali všichni ti dokonale hrající mladíci,kteří jsou ve svých rolích tak přesvědčiví,až mám podezření,že ani moc hrát nemuseli.Victor Rasuk jako hispánský frajírek Tony Alva,John Robinson coby slušňácký vlasáč Stacy Peralta,okouzlující Nikki Reed hrající Tonyho sestru,Michael Angarano jako Sid,nejdojemnější postava snímku.Na všechny tyhle nesmírně nadané herce a herečky ale dává zapomenout naprosto neuvěřitelný,dokonale přesvědčivý a realistický Emile Hirsch.Jeho rebel Jay Adams,prakticky tragický hrdina,jako jediný se nezaprodal,zůstal věrný chudobě,ve které vyrůstal.Je to čin hodný obdivu nebo spíš bláznovství?Těžko říct.Ale Emile se téhle náročné role zhostil bravurně,bez přehrávání,karikatur,zahrál to tak civilně a uvěřitelně,že bych mu na místě předal Oscara.A to,že se jako jediný ze všech těchto talentů dokázal výrazně prosadit,už o něčem svědčí.To by bylo k hercům.Co dál?Určitě soundtrack.Ten je neuvěřitelně našlapaný skvělými rockovými klasikami od Black Sabbath,přes Neila Younga,Davida Bowieho až k Deep Purple.Když jel Jay první jízdu v Del Mar za zvuků nestárnoucího Iron Mana,byl jsem v sedmém nebi.A když už jsem u těch scén na prknech,ta kamera je přímo božská.Jak tohle kameraman dokázal?Ty záběry na jízdy v bazénech jsou fakt neskutečný.Taky musím zmínit hlášky typu "Vykuř mi vnitřní ucho!", ty jsou zkrátka geniální.Když film asi po hodině a čtvrt přepne z pohodového na tragický mód,nepůsobí to ani na chvilku rušivě,naopak.A krásně dojemný konec je pak o to silnější,že se to všechno opravdu stalo,vždyť scénář psal přímo skutečný Stacy Peralta. Na tenhle film mi prostě nikdo nešahejte,mám ho strašně rád a asi vždycky mít budu. 100 % (17.10.2008)

Nemohol som čakať viac od filmu, ktorý ma míňa žánrovo, generačne a najmä filmovo. Takže dosiahnutým maximom bolo, že som tento nezaujímavý film dopozeral do konca bez toho, aby som sa naštval. Ale nabudúce to už s filmami tohto typu radšej nebudem skúšať. A už vôbec nie s filmami, ktoré ostatní umiestnili na 975. miesto v rebríčku najlepších. (16.11.2022)