Rozhovory s vrahem: Výpověď Johna Waynea Gacyho

Berlinger si po Bundym vzal na paškál dalšího nechvalně proslulého sériového vraha a ačkoliv se jede podle stejného principu (výpovědi svědků, dobové záběry, přehledná časová osa, hlas samotného pachatele z pásek) opět to funguje velmi dobře. Gacy byl úplně v klidu mohl sloužit jako prototyp sériového vraha - fixovaný na otce, který ho měl za slabocha a občas ho trochu proplesknul a navíc gay, což nebylo v šedesátých a sedmdesátých letech zrovna v módě. Gacy sám to sice nikdy nepřiznal, nicméně i díky tlakům okolí sám sebe za svou homosexualitu nenáviděl a svojí nenávist si vybíjel na mladých chlapcích a mužích, kterých zabil několik desítek. Samotný dokument se nesnaží být nijak šokující a explicitní a naopak jde spíš popisnou a vyprávěcí cestou. Na zajímavosti mu to každopádně nijak neubírá...70% (05.05.2022)

Gacy patří zaslouženě mezi ďábelské trio nejslavnějších sériových vrahů 20. století. Bundyho i Dahmera však hodně zastiňoval ve snaze a hlavně schopnostech zapadnout do společnosti. Gacy svoje nechutné záliby velmi dobře maskoval rodinným životem, byl společenský a pracoval pro komunitu. Všichni ho stále mají spojeného s rolí narozeninového klauna, kterou ale nedělal zase tak často a tato jeho děsivá póza překvapivě nedostane mnoho prostoru ani v dokumentu. Berlinger však odvedl další skvělou práci. (11.11.2023)

Vzrušující pohled do mysli a života jednoho z nejznámějších amerických sériových vrahů. Dobře  strukturovaný. Na dokumentu je zajímavý historický kontext jak v sedmdesátých letech mohl Gacy zneužívat důvěřivost mladých mužů a teenagerů , zvláště těch, kteří utekli z domova, nebo byli vypuzeni svou rodinou. Dost jich mělo kriminální sklony, byli závislí na drogách. Právě detaily vyprávění jsou nejsilnější. Pro některé diváky to ale může být moc zneklidňující na to, aby se bavili. (12.07.2022)

Po pravde, počas prvého dielu som nemal bohviekú chuť venovať ešte ďalšie dve hodiny mojej pozornosti životopisu sériového vraha (nepatrím ani do kultu vyznávačov sériových vrahov) a tým akoby prispievať ešte viac k jeho "sláve". Ale pri druhej časti som sa snažil už to tak nebrať a išlo to. V tretej sme sa ako tak dostali aj do hlavy tohto 33 - násobného vraha a zistili sme že to bol arogantný a vychcaný parchant, neurotický psychopat, ktorý to mal v hlave inak úplne v poriadku. Tiež sme zistili, že Gacy bol od mala šikanovaný svojim alkoholickým otcom (asi by som dal kreslo aj jemu). Napokon sa dostavilo aj krútenie hlavou, keď sa ukázalo, že tento zmrd si po vynesení rozsudku trestu smrti ešte 15 ďalších rokov predlžoval život neustálym odvolávaním sa a na onen svet ho odprevadili vlastne až v starobe. Do skľučujúceho stavu ma dokument dostal až na samom konci, keď ukazoval po jednom fotografie všetkých obetí, teda tých, čo sa doposiaľ podarilo identifikovať. Za jednotlivé časti ***,**** a ****. (03.06.2022)

Jiný přístup než u Night Stalkera. Focus na vraha. Policisté spíše stafáž. Dobově někde před začátkem behaviorální sekce F.B.I. (takže před Mindhunterem). Všechna ta vyšetřovatelská práce byla taková ´dřevní´(tím nemyslím amatérská). U Gacyho bylo fascinující jak chtěl mocí mermo zapadnout do společnosti (politická angažovanost, komunitní grilovačky, dvě manželstí, kariéra klauna). Přesně ten typ, ke kterému  sousedé řeknou: ´Takový hovorný, společenský, přátelský. S ničím násilným bych ho nikdy nespojoval.´ Až mu spod baráku vytáhnou 30 mrtvol (zbylé tři byli v řece, protože se pod dům už nevešli). Poutavý dokument. (24.03.2024)