Bavme sa o sexe

Neesona som v podobnej vyrovnanej úlohe už dávno nevidel. Čo sa týka zaujímavosti témy, čakal som niečo iné, ale nakoniec som z výsledkom spokojný. Niektoré situácie, ktoré bli vo svojej dobe neúprosnou pravdou, vyznejú dnes úsmevne. Preto obdivujem to, že tvorcovia našli optimálnu rovinu ako látku sfilmovať a aby film pôsobil tak ako pôsobil. Každému priekopníkovi a novomyšlienkarovi sa v počiatkoch svojho výskumu, či bádania nedostalo uznania. Galileiho dokonca za svoje výroky uväznili. Názor na Kinsey od vtedajšej verejnosti nebol výnimkou. Mohol by sa ale podobnú problematiku pokúsiť bádať v rôznych obdobiach ľudstva. Analýza sexuálneho života v takom stredoveku by mohla byť zaujímavá. 80%. (25.12.2007)

BAVME SA O SEXE ma štve. Najradšej by som dal 40%, ale podobne ako napr. v prípade CRASH (r. Paul Haggis), HĽADANIE KRAJINY-NEKRAJINY alebo REQUIEM ZA SEN, musím uznať, že je to dobre nakrútené. Iste, snaha o získanie aspoň piatich Oscarov je očividná aj z obežnej dráhy. A tron tieto „akademické nudy“ nemá príliš rád. Navyše, ak tento životopis porovnáme s inými slávnymi životopismi (POLLOCK, WALK THE LINE), zistíme, že tomu chýba život. Viete, troška šialenstva a energia. Je to obschnutá melodráma, nakrútená podľa klišé scenára, v ktorom sa dočkáte všetkého, čo budete čakať (hrdinu nikto nepozná, hrdina sa preslávi, nad hrdinom sa začne zmrákať, ale láska ho včas zachráni). Liam Neeson mi pripadal veľmi nesympatický a Laura Linney... no, tá mi sympatická nepripadala nikdy. Snímka od režiséra, ktorý ROZHODNE svoj predchádzajúci film neprekonal (BOHOVIA A MONŠTRÁ), môže byť povďačná aspoň za zvyšok hercov (Sarsgaard, Lithgow, Platt, dočerta, veď aj ten Chris „Batman a Robin“ O´Donnell je tentokrát dobrý!). Na 80% snímku vyťahuje, ako inak, sex. (26.02.2007)

Zip není vynález ďábla, aneb vnesme světlo do tmářství.. Condon s vkusem i nadhledem o projektantu suché statistiky, jenž polarizovala společnost, bourala tabu a oslabovala předsudky. Precizně zahrané party Laury Linney i Petera Sarsgaarda, jen nakousnuté téma, kam až byl průkopník sexuologie v USA ve svém výzkumu schopen zajít (jestli se i žlabatka bála před ním předklonit) a dojemná předposlední scéna s pohlazením ruky (ukazující, že všechno to počínání, i kdyby ovlivnilo jediného člověka, mělo smysl). Ale co s tou neměřitelnou láskou, Alfrede? „When it comes to love, we are all in the dark…“ (17.10.2014)

Sice to viditelně není tak dokonalé jako předešlý Condonův film Bohové a monstra, ale je to velice zajímavý portrét vědce, který ve své době zašel tak daleko, že některé jeho činy šokují ještě dnes. Skoro mě překvapuje, že se v zemi, kde se téměř všichni tváří, že by bylo lepší, kdyby se o sexu vědělo tak málo jako před těmi padesáti lety, vůbec našlo studio ochotné natočit o Kinseym film. Ten vyloženě zdobí famózní herecké výkony Laury Linney a Liama Neesona. (27.07.2005)

Velice zajímavý film. Kinsey měl na začátku filmu mé velké sympatie. Dokázal rozbít hloupé předsudky v oblasti sexu a pomohl tím mnoha lidem. Mé sympatie trochu slábly, když svému výzkumu propadal až se zničujícím fanatismem. Neboť stejně jak předsudky, tak i myšlenka, že „vše je dovoleno“, mohou mít zhoubné důsledky pro mezilidské vztahy. Pokud ovšem paní Kinseyová byla stejně úžasná jako v podání Laury Linney (která mě ve filmu zaujala nejvíce), měl Prok obrovské štěstí. A do těch jeho knih bych po shlédnutí filmu s chutí nahlédla. (08.07.2005)