Tretí muž

Slušné hodnotenie si to zaslúži už len za ten nezabudnuteľný "nástup" Wellesovej postavy na scénu. Ďalej si pridajte jedny z najlepších dialógov, aké som mal tu česť doteraz v zhliadnutých filmoch počuť a formálna stránka (nasvietenie, montáž záberov, hudba, ktorú by mňa osobne do podobného druhu filmu nikdy nenapadlo použiť, pričom ale samozrejme funguje úplne dokonale), ktorá "len" doťukáva skvele rozvrhnuté charaktery, vedené po šachovnici príbehu vskutku majstrovským spôsobom. Na svoju dobu podobne prelomové dielo ako šesť rokov mladší Kane. (29.05.2005)

Tak bohužel, šokující odhalení jsem tak nějak v průběhu filmu odtušil a furt mi prudil hudební doprovod, kterej se mi k tomuhle snímku prostě vůbec nehodil. Kamera opět výborná a hra stínů až neuvěřitelná. Závěrečná honička mi aspoň dojem trochu vylepšila. Bohužel tu geniálnost jsem ve Třetím muži nenašel. (13.01.2011)

Skutečně nepostradatelný snímek raného politického thrilleru, jenž mívá na většinu diváků doslova omračující účinky,a to jak svým originálním pojetím nejen svého tématu, tak i experimentálním použitím skutečných exteriérů. Na mě pak dále zapůsobilo především hlavní hudební téma (Hádám, že se jedná o citeru.) (30.03.2005)

Vídeň. Město císařů a králů, oper, hotelů a nesplněných přání. Pohaslá hvězda kdysi mocného impéria zadupaná prachem a krví první i druhé války hledá znovu cestu k nebesům. Marně. V rozvalinách městských čtvrtí proplouvají noc co noc zbloudilé stíny postav, hledajíc naději v místech, kde slunce nevychází. Vysoké pouliční lampy nám dávají zprávu o tiché prázdnotě prastarých bulvárů. Těch pustých ulic s dlažebními kostkami kdysi kypících životem s proudy honosných kočárů. Opuštěný Riesenrad v Pratru se pomalu hrdě otáčí v běhu času při hudbě citary. Smutně čeká na své návštěvníky. Nikde žádné děti. Den co den vylézají potemnělé prapory lidských stínů ze sklepů a sutin domovních dvorků plni strachu, že se ve světle nového světa rozplynou. Z poklopů kanalizačních vpustí vystupují z městské stoky do ulic kartony předražených cigaret a ředěné dávky penicilinu. Snad jako příslib lepší budoucnosti a nového začátku. Vždyť morálka je slabostí rozumu, tak proč si hrát na lidství. Člověk musí sám sebe tisíckrát zabít, aby mohl znovu žít. Ještě je brzy opustit skrýše a vystoupit ze stínu. Pustit ven toho naivního zranitelného člověka, žijícího a bláhově milujícího. (20.11.2016)

K Třetímu muži bych měl snad jedinou, avšak poměrně zásadní výtku - a tou je hudební doprovod. Nechat téměř po celou dobu znít v potemnělém filmu-noir - s jinak skvělou atmosférou polorozbořené poválečné Vídně - optimistické kytarové brnkání, které místy připomíná Djanga Reingardta a v jiných chvílích dokonce jakési havajské melodie mi přijde hrozně rušivé, až absurdní - mnohem více by se sem hodily temné smyčce, dramatická orchestrální hudba, či takové ty Hermannovsky mysteriózně znějící melodie, které skládal pro Hitchcocka. Ovšem výběr lokace byl výborný nápad a některé záběry jsou doslova dechberoucí, příběh je skvěle propracovaný a všichni herci (zvláště Welles) se svých rolí zhostili bezchybným způsobem. (10.01.2019)