Krkonošská rozprávka

Himlhergotdonrvetr krucajs element! To je aspoň večerníček! I po letech se na něj s chutí podívám a vždy se pobavím, zasměju hláškám, které ze sebe (nejen) Trautenberk sype (To byl Krakonoš, prašivka! / To já zase znám někoho, kdo má moc malej seník na moc velký louky! / A vydej mu málo z bohatství svýho...že tys to popletla! Nebylo tam vydej mu všechno?! atd.), uklidním se nádhernými kulisami a zpracováním samotným, zabroukám si melodie, jež epizody doprovázejí, a v neposlední řadě se zamyslím nad pravidelnými závěrečnými moudry (Lepší vlastní polínko než ukradený špalek. / Inu to je tak, kdo chce moc, nemívá nic! a další), kterými by se mnoho lidí v dnešním světě mělo řídit. (12.10.2010)

Agitka, která trestuhodně uniká bedlivému dohledu pozdních komunistobijců - poctivá panská zvůle v prostředí třídního boje, informátorka, agent provokatér. Co lepšího můžeme dětem dodnes nabídnout ? Trojice zákeřných plebejců, mlha, monumentální hudba, neuvěřitelné herecké nasazení a nezřízené užívání si. A nakonec otázka do pléna: Je Krakonoš marxista ? (13.01.2014)

I když tento večerníčkový seriál vznikal hluboko v totalitní době, není na něm nic tak špatného, aby ho někteří "znalci" tady na ČSFD natolik odsuzovali, neřkuli označovali za odpad, který totalitním způsobem poučuje a vychovává. Každý, kdo takto hodnotí tento podle mě, opravdu velmi povedený a pěkný večerníčkový seriál, musí být beze sporu člověk bez smyslu pro výchovu dětí. Možná proto, že je ještě sám vlastně dítětem bez smyslu pro povinost a pořádek. Tato pohádka je právem označována pohádkou. Proto je Krakonoš právě takový jaký v pohádkách má být. Přísný, ale spravedlivý. Pohádky jsou pro malé děti a děti je potřeba vychovávat. Proto i tato pohádka musí být výchovná a musí je naučit rozeznávat dobro a zlo, spravedlnost a bezpráví atd., atd. No, posuďte .... není Trautenberk rozkošný? :-) (29.08.2007)

Jako dítě jsem milovat Krakonoše, jako pubescent Anče, jako muž středního věku Kubu a na závěr života Trautenberga a Hajnej mě štval celej život ..:)) 20 let jsem mohly číst že scénář napsala Zdena Podhrádská, ta ale jen pokryla skutečné jméno autorky Boženy Šimkové, která v té době měla absolutní zákaz jakékoliv tvorby za neschvalování vstupu "spřátelených vojsk" v r.,1968. V pohádce také zazní jiné jméno Krakonoše a to je Rýbrcoul, jedná se o zkomoleninu staro-německého Rübezahl, ale ani němečtí etymologové netuší co slovo znamená. (20.02.2012)

Pěkné poměry vládly v Podkrkonoší- takhle dokonalý sociální program pro zaměstnance neprosadil ani welfare state. Proč například činí Anče a Kuba Trautenberga soustavně zodpovědným za organizaci a úhradu jejich svatby a zřízení obydlí? Za deset let by se naskytl následující obrázek: každoročně se scházející tripartita ve složení Krakonoš- manželská dvojice- zaměstnavatel by prosadila, že lineárně narůstající počet členů Kubovy rodiny znamená vystěhování Trautenberka do potemnělého, skrovného přístěnku, kde se denně může o hladu modlit za přežití. Na dvoře vřískajících deset potomků, míhajících se mezi ostatní havětí. Ančiny korálky granátky, dar od Krakonoše, by jedno z dětí mělo v uších, druhé v nose, třetí by pastelkou kreslilo Trautenberkovu karikaturu na nádherná kachlová kamna, čtvrté by trhalo sojce pírka a zbylých šest Krakonošovi vousy. Anče s Kubou, v kožiších z muštelky, by prohlíželi kalendář a vybírali jméno pro jedenáctého potomka, kterého by posléze obdržel hajný i s kočárem aby denně urazil vycházkou trasu Vrchlabí- Jilemnice a zpět. A tak by se zde hezky žilo v duchu odborářského sociálního programu do doby, než by jednou zapomněli odebrat hajnému střelnou zbraň. (07.04.2013)