Réžia:
Věra JordánováScenár:
Božena ŠimkováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrajú:
František Peterka, Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Hana Maciuchová, Jaroslav Satoranský, Bohuš Záhorský (rozprávač), Martin Růžek (rozprávač)Epizódy(20)
-
Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru (E01)
-
Jak Trautenberk chtěl peříčko z Krakonošovy sojky (E02)
-
Jak Trautenberk topil Krakonošovým dřevem (E03)
-
Jak Kuba utekl ke Krakonošovi (E04)
-
Jak Trautenberk vystrojil hostinu pro štěpanického barona (E05)
-
Jak šel Kuba ke Krakonošovi pro poklad (E06)
-
Jak Trautenberk chtěl Krakonošovo koření (E07)
-
Jak Trautenberk kradl zvířátkům zásoby na zimu (E08)
-
Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfku (E09)
-
Jak chtěl Trautenberk nový kožich (E10)
-
Jak šel Trautenberk do hor pro poklad (E11)
-
Jak Trautenberk sušil Krakonošovu louku (E12)
-
Jak chtěl Trautenberk poslat Kubu na vojnu (E13)
-
Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích (E14)
-
Jak Trautenberk pořádal vepřové hody (E15)
-
Jak Trautenberk chytal ptáčky zpěváčky (E16)
-
Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu (E17)
-
Jak Trautenberk odvedl horské prameny (E18)
-
Jak se chtěl Trautenberk pomstít Krakonošovi (E19)
-
Jak Trautenberk prodával vodu (E20)
Obsahy(1)
Trautenberk, Anče, Kuba, hajný a Krakonoš - oblíbené pohádkové příběhy. Chamtivý a lakomý Trautenberk, žijící v horách na samé hranici Krakonošova hájemství, by chtěl být velkým pánem. Ale celé jeho panství tvoří chalupa, kousek lesa, pár luk a polí. Jedinými jeho poddanými jsou Kuba, Anče a hajný. Příběhy, např. Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, Jak Kuba utekl ke Krakonošovi, Jak chtěl Trautenberk peříčko z Krakonošovy sojky... (Bontonfilm)
(viac)Recenzie (495)
Netuším zda mají tyto pohádky nějaký lidový základ (sand kromě postavy samotného vládce Krkonoš), ale všech dvacet příběhů bylo povedených. Samozřejmě tu máme zlého pána Trautenberka jemuž slouží Anče, Kuba hajnej a kteří často musí dělat věci nejen proti právu, ale i proti přírodě. naštěstí Krakonoš o všem ví a pokud je náhodou na jiné straně hor, má sojku bonzačku :-) ! Je s podivem, že jsem až hodně pozdě identifikoval k Krakonošovi pana Peterku, kterého jsem jinak znal bez plnovouzu z různých minirolí v socialistických komediích. Myslím, že se nepletu, když řeknu, že Krakonoš byla jeho životní role stejně jako pan tau Otto Šimánka. Jistě by se v této pohádce dalo najít lecos dvojsmyslného ohledně vykořisťovatele a vykořisťovaných, nicméně na tento večerníček budu vyjímečně nahlížet optikou dětských let. A že jsem se na Krakonoše vždy těšil !!! A třeba díl se pstruhy, kompleteně točený ve studiu.. klobouk dolů. 4 zlaté vysázené na stůl. * * * * ()
Náš nejlepší večerníček, ovšem pouze ten pro ty trochu odrostlejší děti. (Pro ty menší je to Maxipes Fík a pro ty nejmenší asi Krteček...) Ale rozhodně tenhle jediný neanimovaný večerníček patří po třiceti letech od svého vzniku do zlatého fondu českých pohádek. Kupodivu neruší (tedy hlavně mě, dospělého diváka) ani průhledná ideologická dobová premisa o modelově hodných poddaných a zlé (a ještě ke všemu německé) vrchnosti. Škoda jen, že nebylo natočeno více dílů... ()
Krkonošské pohádky jsou pohádkovou klasikou, ale také jednou velkou jednobrdovkou. Tupý Trautenberk totiž v každém díle nacpe svůj tučný břich či některého ze svých poddaných do Krakonošova, bdělá sojka to vyštěbetá pánovi hor, ten rafinovaně udělá z feudála pitomce a ještě přihodí poučení do života. Nic proti tomu, ale po pár dílech to již zdaleka není tak zábavné, jako když Krakonoš poprvé vytahá Trautenberka za uši. ()
Tento velmi zdařilý hraný televizní večerníček pro celou rodinu má v sobě cosi typicky českého a proto ho všichni tak milují. Je veselý, vtipný a pro děti i nenásilně výchovný. Má výborné herecké obsazení všech charakterově zajímavých postaviček - Krakonošem počínaje a milým záporákem Trautenberkem konče. Když k tomu přidáme humorné příběhy a příjemnou hudbu, není divu, že okouzlí diváky každého věku. Je jedním z těch, které se časem ani opakováním neokoukají, naopak, pokud jej dávají v televizi nechávám všeho a na těch deset minut se stávám dítětem. ()
Zábavné mi přišlo hlavně to, jak František Peterka alias Krakonoš přechází v úvodu hory pouhým jedním krokem a dlouze si potáhne z dýmky. Peripetie s Trautenberkem uznávám za méně vtipné, jelikož mi pan Trautenberk přijde jako typický němčour (či čech?) s obřím pivním mozolem, nevzhlednými kotletami a svými podivnými zálibami škodit jak se nejvíc dá. Ano je to klasika tato pohádková seriálová tvorba, ale jsou tu i lepší takže neshledávám toto dílo natolik geniálním abych si lajzla mu dát plný počet bodů. Jediné co je na tom asi nejlepší je sojka :-). ()
Galéria (16)
Fotka © Česká televize / Minář Ivan
Zaujímavosti (27)
- 20 let byla jako autorka scénáře uváděna Zdena Podhrádská. Ve skutečnosti jen kryla jméno skutečné autorky Boženy Šimkové, která měla v té době absolutní zákaz jakékoliv tvorby za neschvalování vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. (sator)
- V diváckém hlasování České televize se Krkonošské pohádky s počtem 17 068 hlasů staly nejoblíbenějším večerníčkem. (Stocki)
- Natáčení probíhalo kvůli vytíženosti herců v divadle především v pozdních hodinách večerních až do noci. Ilja Prachař (Trautenberg) si nosíval jídlo v kastrůlku přímo z domova, zatímco František Peterka (Krakonoš), který dojížděl z Liberce, si stačil koupit jen několik rohlíků a sekanou. (Stocki)
Reklama