Réžia:
Eva SadkováScenár:
Jiří Zdeněk NovákKamera:
Alois NožičkaHrajú:
Václav Voska, Marie Drahokoupilová, Marie Rosůlková, Josef Kemr, Jaroslava Adamová, Oldřich Janovský, Marie Glázrová, Zdeněk Hodr, Luděk Kopřiva, Svatopluk BenešObsahy(1)
Na večírku vyšší společnosti slavný chiromant věští lordu Savilovi, že ještě před vlastní svatbou se sličnou Sibyllou někoho zavraždí. Lord se snaží za spolupráce sluhy splnit příkaz osudu seč může, a sňatek odkládá, jenže žádný z jeho pokusů o vraždu nedojde do kýženého konce. Svatba je v ohrožení… Jiskřivá a brilantní konverzační krimikomedie z roku 1968 v režii Evy Sadkové a podle scénáře J. Z. Nováka je velice zdařilou adaptací novely mistra anglického humoru Oscara Wildea. Václav Voska v hlavní roli elegantního, blazeovaného, leč bystrého a nadmíru vtipného lorda spolu s ostatními představiteli anglické společnosti (M. Drahokoupilová, J. Adamová, M. Rosůlková, S. Beneš a další) skvěle oživili neopakovatelný Wildeův dialog a smysl pro paradox. (Česká televize)
(viac)Recenzie (43)
Jestli má pravdu ViktorD, jako že asi má (každop. nečíst před zhlédnutím), tak čeští adaptéři zřejmě nesnesli, aby lord Savil svůj zločin skutečně spáchal, pak už by to totiž nebyla tak roztomilá anekdota. Ve výsledku se jim podařilo velice dada rozuzlení, ovšem za cenu dehonestace nebohého chiromanta. ()
Václavu Voskovi se v titulní roli výborné adaptace prózy Oscara Wildea Zločin lorda Savila podařilo současně ztělesnit ducha dandysmu i jej v dílčích hyperbolách životního stylu ironizovat. Již sama chladně přijatá sudba odpovídá distancovanému přístupu k životu, který jako umělecké dílo přesahuje toho, kdo jej žije, resp. používá ho jen jako zdroj či nositel modelované existence. Ostatní postavy mu přitom zdatně sekundují – především komorník v podání Svatopluka Beneše, bezprostředně a odevzdaně reagující i na ten nejméně očekávatelný podnět, a krásná Marie Drahokoupilová, jejíž Sibylla se vyjadřuje podobně neotřele jako její snoubenec a zároveň poskytuje jeho odstupu kritické zrcadlo neochvějně žitého, ne jen inscenovaného, života. ()
"Muž může být se ženou šťastný, jen když ji nemiluje," Tahle průpovídka od Oskara Wildeho z úst Václava Vosky coby lorda Savila je moc milou tečkou za touhle kouzelnou televizní inscenací plnou jiskřivých dialogů. Vedle Václava Vosky mě asi nejvíce zaujal Svatopluk Beneš v jeho jedné z typických epizodních rolí lordova sluhy ()
„Džentlmen nemá dělat věci, o ktorých nemůže rozprávět při kávě a zákuscích.“ Výborné hlášky. Ich nepredvídateľnosť, ľahkosť a pohotovosť je hlavným kladom filmu, rovnako ako aj ich prenášanie výbornými hercami užívajúcimi si toto dielo. Josef Kemr nastupujúci na scénu a zadržiavajúci smiech jednoznačne vyvoláva veselosť, úsmev aj salvu smiechu. Samotný lord Savil ako veľký pôžitkár, jeho nahlas premýšľajúci sluha. Výrazné a rýchle nájazdy kamery na tváre hercov znamenajúce veľkú vážnosť situácie sú v tejto komédii o to vtipnejšie v súlade s vážnou hudbou klavíru. Nepredvídateľnosť deja či hlášok nemá konca a postarala sa tak o bezchybný zážitok bez jediného slabého miesta. ()
Na adaptacích Wildea se nedá mnoho zkazit, naopak právě hercům nabízí skvělé příležitosti, které zde myslím nebyly tak docela využity (zejména když se děj odehrává ve větší společnosti, komornější dialogy (samozřejmě zejména Voska - Beneš) nemají chybu). Opravdu zajímavý je scénáristický posun, rehabilitující lorda, který zůstává neposkvrněn zločinem (pomineme-li tedy onu dosti vtipnou "sílu vůle") a naopak pošpinění chiromanta - předpokládám, že v předloze si nešel říci o úplatek... ()
Reklama