Black Books

No, tak hned na začátek bych chtěl poděkovat skupince českých dabérských nadšenců z PERLA GROUP, kteří se tohoto projektu zhostili, troufnu si říct, snad i lépe než kdejací profesionálové. Jejich dabing byl vtipný už sám o sobě. Především hlas Bernarda Blacka neměl sebemenší chybu. Teď taky k seriálu. Přiznám se, že hned v prvním dílu jsem si v duchu říkal, co je to zase za hovadinu. Avšak potom nastal zlomový bod, a to konkrétně osudové setkání Bernarda Blacka a Mannyho za asistence trojčlené skupinky skinnů. Upřímně jsem měl co dělat, abych překonal prasknutí bránice. Brzy jsem si Bernarda Blacka majitele knihkupectví, který se utápí v alkoholu a nemá nikoho rád, prostě oblíbil. A společně s Mannym, kterého Bernard neustále shazuje a ponižuje, tvoří ďábelskou kombinaci, která zapříčinila, že jsem si brzy uvědomil, že tento seriál u mě neskončí po prvních pár dílech, jako asi posledně 6 hodnocených. Vzhledem k tomu, že seriál není přehnaně dlouhý a na díly nikterak početný, jsem ho stylem jedna série za jeden den v rozmezí tří dnů zhlédl. Samozřejmě není možné, aby si 18 dílů udrželo stejně vysokou laťku. Střídají se díly slabší s těmi naprosto úžasnými. Bohužel musím říct, že těch slabších je více než valná většina. Na druhou stranu i v těch slabších se dají najít vtipné momentky. Minimálně 3* dát prostě musím. (25.12.2011)

Humor je to "inteligentní, ale ne intelektuální" (slova prod. Kratochvíla). Bernard je sociální ztroskotanec téměř nonstop ukájející svou promile slinu, musí smrdět víc jak dobrman, nezná tu zubatou věc (hřeben), ani tu, co se nejí, ačkoli tvarově vypadá jako houska (mýdlo). A jediný co umí, je ječet, nadávat, válet se, pít nebo lízat svůj speciální nanuk a hulákat nesmysly, nemyté vlasy mu drží jeho vlastní tužidlo smíchané z lupů, džemu, mouky, vody a podivných bakterií, kterým se u něj daří. V jeho knihkupectví platí zákaz dotknout se čehokoli, hrozí nakažení neznámým, vysoce agresivním virem BHC ("Bernardovo hnědé cosi"), kuchyň - to je hotová chemická zbraň a Bernardova postel je bez banánů království The Thing. Jestli mi chyběla nějaká podobná postava, tak seriál Black Books tu lochnu zaplácl. Fran je sice holka, má lepší kvartýr, ale k Bernardovi se jinak báječně hodí. A fackovací panák Manny? Jakbysmet. Tahle trojka k pohledání mě umí spolehlivě rozesmát. No ještě mi řekněte, že byste takhle nějak nechtěli žít - klídek, pohodička, chlast, cigára, žádný sraní s hygienou, účty a nádobím, zkrátka návod pro flegmatiky....... (14.09.2006)

Docela se tu v té záplavě nadšených hvězdiček ztrácím. Partičku IT, Červeného Trpaslíka nebo třeba klasickou Černou zmiji si užívám v každém díle, u Black Books jsem fascinovaně hleděl na neskutečně hluché scény, do kterých byly jen čas od času opatrně vloženy nějaké vtípky. Opravdu nechápu zdejší nadšení – těch fórů je v jednotlivých dílech poměrně skromně a většinou ještě vyšumí do ztracena. První „výborně“ hodnocený britcom, u kterého jsem se víceméně nudil – 2 ½*… (13.08.2008)

Originalita nezná mezí, kór ve Velké Británii, kde se téměř z každého světově známějšího seriálu stává kult. Zdá se, že i u nás se stane něco podobného nebo k tomu Black Books má rozhodně namířeno. Po delší době jeden z novějších britcomů na našich televizích čímž jsem velice šťastný i když kvůli tomu přerušili vysílání Červeného Trpaslíka. Celé je to takové ztřeštěné, praštěné, bláznivé ale jen díky hlavním hercům, kteří jsou originální svým způsobem chování a rozhodně nešetří hláškami, které padají a padají a člověk se směje a směje a nakonec zjistí, že na ten samý díl kouká už po páté. (95%) (14.10.2006)

Můj zfilmovaný životní sen: NEprodávat knížky ve vlasním knihkupectví, kde divnej chlap s účesem Ondřeje Hejmy za mě odvede všechnu práci, lejt jako to hovado, stát se cynickým komikem, za kterého mluví hmatatelný pivní odér z předchozí noci a konečně každičký den poobědvat lahvinku bílého, kterou přinese, vzhledem k bídáckému životnímu stylu, nádherná promiskuitní bojovnice, co prodává cinkrlátka. CHCI TO! (07.04.2010)