Najdlhší deň

Tento starší kousek se ve třech hodinách zabývá většinou dění kolem invaze v den D – osobnostmi, instruktážemi, propojením s odbojem, akcemi kluzáků na mostech, pargány, vyloděním na plážích, diverzními akcemi a samozřejmě pohledy do německého tábora. Výborná technika, masovost, přesnost a podobnost osobností. Ostatní ale dnes působí obzvlášť komicky. Ať už to jsou dialogy, bojové scény (scéna s Ruperty) a němečtí vojáci vypadají, že neumí do pěti napočítat a ženská jednoho prakticky zvládne holýma rukama. Úplně nejvíc mě dojalo vzájemné míjení těch dvou znepřátelených jednotek kolem zídky. Některé věci si prostě mohli odpustit. John Wayne, Henry Fonda, Paul Anka, Sean Connery? Nezájem. Kvůli první půlce filmu bych to přirovnal k sovětským propagandistickým flákům jako Sokolovo. Tady to aspoň není politické. Ale druhá půlka je o hodně lepší, jako bych sledoval úplně jiný film. Jsem v rozpacích. (28.08.2011)

Videl som tu kolorovanú verziu s tv prima, ktorá bola dokonca rozdelená na dve časti, ale vlastne mi to ani neprekážalo, pretože The Longest Day je skratka super film. Obzvlášť záver, ktorý je čo sa výpravy týka, fakt neskutočne dobovo premakaný, dráhy, výborne akčný s hromadou komparzu a davových scén, akých nikde inde neuvidíte. Úvod filmu sa trošku ťažšie a dlhšie rozbieha, ale hneď ako sa vymysli stratégia ma film výborný spád. Ako som už spomenul akčná stránka je na rok výroby skutočne delikátna a kludne môže konkurovať aj Spielbergovmu vylodeniu. Plusom je aj výborná kamera, ktorá priehľadná, zasadená priamo do stredu bojov a zároveň ponúkne aj lahodné dlhé zábery s vrchu, kde si môžme spraviť obraz o celom bojisku a tým pádom sa vo filme nestratíme a neprídu scény, kde nevieme, kto kam strieľa. Príbeh je známy, výborný, akčná stránka super, herci tiež len problém je v tom, že vo filme je taká hromada postav, že nie každý ma priestor a tým pádom si tu k nikomu nevytvoríme žiadne puto a v podstate je tu jedno s kým tiahneme do boja. Každopádne je to dosť dobre, až tak, že som mal chuť pokračovať až do Berlína. 85% - 4* (11.10.2018)

Válečný velkofilm, který je celou duší tvořen pro Američany. Velkolepé scény (omaha) s obrovským počtem komparzistů (resp.vojáků), snaha o rozmáchlé uchopení stěžejní operace 2WW, (poprvé) konečně němečtí vojáci mluví německy, hromada známých tváří a "významných" postav a v neposlední řadě Americké nadnesení skutečností. Přesto, je to opravdu působivá a funkční (!) podívaná, která právě svými rozměry a ignorováním omezení dokáže diváka naprosto pohltit. Výrazným plusem je dnes nepřítomnost počítačových triků, které neubírají ne reálnosti, ani na fyzické hmatatelnosti všeho na plátně. Postaru odvedená práce, která se po první hodině povídání a přibližování událostí divákovi mění na válečné peklo velkých rozměrů za doprovodu Jarreho hudby. Proč tedy ne plné hodnocení? Protože film celou dobu válku prostě jen sleduje (nevtáhne diváka mezi vojáky, ale jen ho nechá sledovat), vojáci mi byli ukradení a neviděl jsem to v kině... PS: proč si náckové popisů vnitřek bunkru anglickými nápisy? (30.08.2010)

Opulentní válečná podívaná, jejíž multiperspektivní románová struktura podává neobyčejně komplexní obrázek slavného vylodění. Film od začátku paralelně stříhá mezi muži různých hodností a národností, přičemž každý má přístup k jiným informacím, což významně pomáhá budovat napětí. Na jedné straně nechceme, aby Němci věděli, kdy spojenci zaútočí, zároveň si přejeme, aby byli o invazi včas informováni např. členové francouzského odboje. Jedině správná synchronizace může přinést vítězství. Díky rozmáchlé stopáži nám sice můžou být postupně představeni všichni hlavní aktéři (byť je později spíše než podle jmen rozpoznáte podle tváří známých herců), ale důraz je kladen primárně na samotnou operaci a její jednotlivé kroky, nikoliv na psychologii postav a jejich citový život. Jde o podobně fascinující procedurální ansámblovou válečnou akci, jakou o rok dříve nabídla Děla z Navarone nebo o několik let později Kam orli nelétají. Oproti nim je ovšem Nejdelší den zároveň více orientovaný na co nejvěrnější (v rámci možností žánru a hollywoodského vyprávění) zprostředkování historických fakt, čímž předjímá dokudramata, která se dostanou do módy o něco později. Díky zaměření na to podstatné je film navíc nabitý akcí. Téměř neustále se v něm něco zásadního děje, nebo alespoň k něčemu zásadnímu schyluje. Některé masivní scény, viditelně natáčené se stovkami komparzistů pobíhajících po pláži, berou dech nejen svou rozmáchlostí, ale i virtuozitou režie (obzvlášť vyniká jeden nepřerušovaný letecký záběr bojů probíhajících na obou březích řeky). Občasné komické vsuvky (procházející jeptišky) a dialogové scény mezi vojáky (které "velký příběh" nikam neposunují) tak představují vítanou možnost vydechnutí. Pojetí války je s ohledem na dobu a charakter projektu poměrně černobílé. Zejména američtí vojáci jsou bezchybní hrdinové, zabíjení je nevyhnutelné a nevyvolává ambivalentní pocity a nihilistický dovětek v podobě posledního dialogu přichází příliš pozdě. Ani silná alergie na Johna Waynea a heroické oslavy virility vám ale nebrání vychutnat si, jak obratně je film vystavěn a jak svou konstrukcí v něčem připomíná (mimo jiné) Dunkerk Christophera Nolana. 80% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Subjektiv, Madsbender, gudaulin (10.08.2017)

Z Nejdelšího dnu, podobně jako z mnoha dalších válečných filmů, je se zaměřují na jednu konkrétní vojenskou operaci či bitvu, cítím nejenom snahu diváka dojmout, vzdát čest bojovníkům, ale také diváka vzdělat, nabidnout mu velké množsví faktů. Onen vzdělávací záměr se pak otiskává do výsledku, často velmi sympaticky a organicky, jindy pro změnu okatě a lehounce křečovitě. To druhé (už jsem si na to stěžoval v komentáři k Bitvě o Midway) cítím hlavně v mnoha replikách, jež jsou napsány tak, aby divákovi daly přehled o situaci a zhodnotily význam jednotlivých dílčích událostí. Když velitel německého "náletu" na vyloďovací pláže ironicky glosuje: "Tohle je slavný den pro Luftwaffe," slyším, jak učitel v pozadí říká: "Uvědomte si, prosím, že v červnu 1944 již na západě Luftwaffe nepředstavovala významnou bojovou sílu." A v rozhovoru točícím se kolem (ne)buzení führera zase musí explicitně zaznít, že Třetí říše prohraje dost možná proto, že ho patřiční lidé včas neinformovali a zároveň odmítli rozhodovat bez něj. Trochu víc důvery v divákovu inteligenci bych na takových místech uvítal. Spolu s pro mě sice pochopitelným, ale mně ne zcela příjemným zařazením komických postaviček a ne vždy zajímavých epizodek řadových vojáků před akcí, jde však o jediné výtky, které se mi chce přednést. K ocenění je toho mnohem víc. Sympatické je mi komplexní uchopení celé operace od přípravy po provedení, od vojínů po generály, od strany ke straně (Němci, Britové, Američané, odboj...). Výsadek, Gold, Juno, Sword, Utah, Omaha... Stopáž filmu se tím sice natahuje, ale věřím, že je to na místě. Výborně zvolené jsou lokace, reálie jsou věrné, boje přesvědčivé - angažování mnoha skutečných účastníků této události, včetně Lovata, Blumentritta či Pluskata se vyplatilo. Konečně i srdce "nemilitantního" filmového fanouška občas zaplesá nad nápaditostí, s kterou jsou snímány boje ve velkých celcích. Mně kupříkladu učarovala poměrně dlouhá kamerová jízda nad právě ztékaným Ouistrehamem. Stejně tak i výkony představitelů mnoha důstojníků, bůhvíproč hlavně těch německých :) (17.05.2010)