James Bond: Srdečné pozdravy z Ruska

Tahle bondovka má podle mě nejlepší scénář, minimálně mezi "Conneryovkami". Krásná dvojitá agentka Tanya Romanova (nejkrásnější Bond-Girl šedesátých let - pryč s Ursullou Andress, budiž sláva Danielle Bianchi) nevědomky vedoucí Bonda do pasti nalíčené Blofeldovou organizací SPECTRE, přesně podle plánu vymyšleného agentem SPECTRu číslo 5, geniálním šachistou Kronstenem (podle scénáře Čechoslovák:)) a prováděného pod dohledem nejošklivější ženské, která se kdy v bondovkách objevila, Rozou Klebovou z KGB (SPECTRE číslo 3). Její bota s otráveným vystřelovákem se stala takřka kultovním módním doplňkem:). Ale tím hlavním soupeřem, se kterým se Bond střetne skutečně tváří v tvář, není nikdo jiný než skvělý Robert Shaw coby drobet vyšinutý vrahoun Grant, jak jinak než ve službách SPECTRu. A ještě tu je Ali Kerim, možná ještě zajímavější postava než Žukovskij v Brosnanových bondovkách. A když se přidá ještě zázračný kufřík od pana Q, skládací sniper puška s tehdejší novinkou - IR zaměřovačem, sametová stužka kolem krku krásné Rusky a exkurze do života rumunských cikánů, je zaděláno na super film. From Russia With Love je prostě nadčasová klasika mezi bondovkami. Howgh! (24.01.2003)

Po pomalejším rozjezdu v podobě Dr. No se agent 007 předvedl v plné síle. Srdečné pozdravy z Ruska oplývají nezvykle zamotaným a pečlivě budovaným příběhem, který je strhující od první do poslední minuty. Na první nástup Bonda (toho pravého) na scénu si musíme počkat více jak čtvrt hodiny, tento čas je ale plně využit v mistrném budování napětí okolo jeho postavy - nejdříve se setkáme s padouchem, který je na poli několika málo minut představen takovým způsobem, že se divák o Bonda začne bát ještě dříve, než ho poprvé spatří, protože...protože ten blonďatý Rus je zatraceně působivý. Jestliže divák musel v Dr. No celou hodinu čekat, až se konečně seznámí s padouchem, zde je těch padouchů několik a jsou nám představeni hned v úvodu, spolu s tím je poodhalen i plán zločinecké organizace SPECTRE, díky čemuž je napětí navozeno hned v úvodu. Celý úvod je ukázkou mistrné scenáristické výstavby expozice a každého, kdo se aspoň trochu zajímá o scenáristiku, zajisté nadchne. Divákovi jsou poté dodávány různé atrakce - dočkáme se postupně gradující tiché vraždy, davové akční sekvence v cikánském táboře, nevyhnutelného kontaktního zápasu Bonda se zmíněným Rusem, který překvapuje velkou dynamikou a agresivitou, dále dojde i na souboj s vrtulníkem odkazující na Hitchcockův film Na sever severozápadní linkou (scéna s práškovacím letadlem), honičku ve člunech a ve zmíněném cikánském táboře dokonce dojde i na pravý a nefalšovaný "catfight". Srdečné pozdravy z Ruska toho pro diváka nabízejí vskutku hodně a osobně tento film považuji za vrchol klasických bondovek (filmy s Moorem byly už roztomile úsměvné a brakovité, Brosnanovy filmy mě až na Zlaté oko nudily a udělaly z Bonda zaměnitelný akční film a filmy s Craigem zbožňuji, ale v porovnání s Conneryho filmy jsou už někde jinde - realističtější a méně žánrové). 100% (11.04.2010)

Nedávno jsem navštívil muzeum, kde jsem mohl obdivovat dámské róby předních prvorepublikových krejčovských salónů, které byly určené ženám z vyšší společnosti. Říkám "mohl", ale neobdivoval, protože bylo zřejmé, že zub času neúprosně zapracoval nejen na vybledlých barvách, ale i na kdysi odvážných vzorech a střihu. To, co kdysi oslňovalo, je dnes už jen položkou v inventáři muzea. A podobný pocit mám i u raných bondovek. Sérii o neporazitelném agentu Jejího Veličenstva jsem vlastně vždycky považoval za ryze okrajovou část kinematografie a především snímky ze 60. a 70. let mám ve své mysli zafixované jako muzejní exponáty. Bondovky z 90. let začaly být zajímavé svou výpravou, triky a akcí, ale definitivně jsem jejich univerzum vzal na milost až s příchodem Daniela Craiga - stal se prvním Bondem, kterému jsem toho neprůstřelného akčního hrdinu uvěřil. Braková podstata Srdečných pozdravů z Ruska je zřejmá, ale ne dost výrazná na to, aby byl film zábavný sám o sobě. Určitý nadhled je sice ze snímku znát, není ale dostatečný. Bere se příliš vážně na to, jak naivně dnes celá zápletka vypadá a jak toporně funguje po akční stránce. V hlavičce snímku si sice můžu vybrat ze čtyř žánrů, ale ten jediný, který by dnes obstál, tzn. komedie, tam nenacházím a bohužel takto ani nebyl myšlen. Při nejdynamičtější akční scéně přepadení cikánského tábora jsem málem zadřímal. A tvrzení, že Sean Connery je jediný autentický Bond, přikládám stejnou váhu jako tvrzení, že nás ovládají zelení mužíčkové z Marsu. Celkový dojem: 45 %. (21.11.2013)

#2 - Scenár je upletený majstrovsky, no vidno, že v druhej bondovke sa Connery ešte stále len stotožňuje s rolou agenta a tvorcovia ešte stále nemajú namiešané to pravé, orechové. Cez to všetko je tu akcia, odstupný anglický humor aj v tých najvážnejších situáciách a bondovské hračky ako sa patrí. Bond ale ešte nemal svoje auto, na dievčatá zabudnúť nemohol a znova mi chýbala fráza 'Vodku s martini. Potrepať, nemiešať!'. To všetko ale už nabudúce. 75%. (09.09.2007)

Druhá bondovka už obsahuje skoro všechny typické prvky - přibyl Q a jeho vynálezy, objevila se i titulní píseň (bohužel docela slabá), samozřejmostí je zajímavý příběh, vysoké tempo, suché hlášky, sličná (ruská) Bondgirl a dokonalý Sean Connery. Chybí snad jen hlavní padouch Blofeld (zatím pouze hladí svou kočku). Tenhle přes čtyřicet let starý biják mě pohltil víc než příliš nadsazené a ironické hi-tech pecky s Brosnanem. (13.03.2007)