Vesmírni truckeri

Velmi příjemná béčková sci-fi jízda od hororového harcovníka Stuarta Gordona. Snímek si na nic nehraje a občasnými komickými scénami nabízí divákovi nenáročnou filmovou zábavu. Celý příběh se točí kolem utajené zásilky vražedných robotů. Tu ovšem dostane do péče John Canyon se svým vesmírným truckem, na který se shodou okolností dostávají i atraktivní Cindy a mladý řidič Mike. Trojice hrdinů ovšem na cestě narazí na vesmírné piráty, což všem zúčastněným značně zkomplikuje život. Snímek díky své optimální stopáži slušně odsýpá, béčkové efekty jsou doslova k sežrání a postavy takřka dokonalé. Za zmínku stojí především kapitán pirátů se svým umělým penisem, věčně polonahá Cindy a samozřejmě charismatický John Canyon v podání Dennise Hoppera. U mě za čtyři hvězdy. (14.10.2009)

Byl jsem spokojen! Dostal jsem přesně to, co jsem čekal od sci-fi o vesmírných kamioňácích, možná i mnohem víc. Stuart Gordon byl brakový vizionář. Dennis Hopper jako hlavní hrdina (jak tomu moc často nebývá) je naprosto cool a jeho vesmírné eskapády bych sledoval klidně na ploše nějaké série více filmů. Vesmírní trakeři jsou dosti naivní, přesto uvědomělá a skvěle stylizovaná podívaná s hláškujícím Hopperem, děsivými vražednými roboty, v čase zmraženou milf Barbarou Crampton a over-the-top rolí pro Charlese Dance, no co víc od toho, lidi, chcete? (24.05.2020)

V devadesátkách vznikaly ty nejlepší sci-fi punkové filmy. Odehrávající se v lacině vypadajících kulisách, se směšnými triky, nezřídka překvapivě slavnými herci, záměrně retardovaným scénářem... a plné nezřízené zábavy. Tohle, nebo třeba Tank Girl... pro milovníky divného braku jsou to zapadlé klenoty. 7/10 (25.04.2022)

Gordonův pokus o space operu bohužel krachuje na podcenění základů žánru. "Vesmírní trakeři" mají parádní a nápaditý koncept - namísto obvyklého oživování pohádek či westernů v kulisách barvitých sci-fi světů přichází s marginálním žánrem trakerských filmů (vedle amerických klasik jako "Convoy", "Black Dog" či "White Line Feever" má své příspěvky také v japonské kinematografii v sérii "Torakku jaró" i v porevoluční střední Evropě ve "Fontáně pre Zuzanu 2"). Jenže Gordon a scenárista Ted Mann nejen že nedokáží přenést tirácký étos do svého vesmírného dobrodružství, ale navíc nemají ani sympatické hrdiny, kteří by film dokázali nést. Nepomáhá tomu ani herecké obsazení, protože Stephen Dorf a Denis Hopper spíš vyznívají jako hodně marné klony Luka Skywalkera a Hana Sola než sehrané duo. Opět se navíc potvrzuje, že Gordon je sice velký hračička co se týče speciálních efektů, ale nic jiného kloudně režírovat neumí, přesněji řečeno ho to vůbec nezajímá. Jakmile nastoupí dialogové scény, kterých je tady o poznání více než v jeho předchozích předváděčkách mechanických efektů, jakákoli energie ze scén rázem mizí a nahrazuje ji jen topornost televizních inscenací. Výsledkem je tak jakýsi podivný "Star Trek" či "Červený trpaslík", ale bez pořádného humoru, charismatu či dobrodružství. (19.01.2017)

Mistr hororu, Stuart Gordon, a jeho legracni sci-fi, ktera urcite stoji za videni. Roboti, lasery, vesmir, bionicky zaporak, atd. P.S.: Nejvic me pobavil Hopper, jak byl zklamanej, ze mu milenku a lasku (Debi Mazar) prebral jeho mladsi kolega, az do te doby, nez se seznamil s jeji hybernovanou matkou (moje oblibena Barbara Crampton)...to se mu usmev roztahl od ucha k uchu, coz chapu. Jo, na svete se stava ledasco... :-) (05.02.2014)