South Park: Peklo na Zemi

Seriálové díly South Parku se mi rozhodně líbí víc než tenhle celovečerní počin. Příběh nestačil zaujmout na celých 80 minut. U některých scén jsem se smál, ale většina písniček ( jejich texty )není moc zajímavá. A Tosim má určitě v něčem pravdu - to kurvování přestalo být po určité době zábavné a rozhodně to všehno není jen sotisfikovaná satira. (09.12.2004)

Sprosté to nepochybně je, dokonce hodně sprosté. Ale vtipné ještě víc. Musíte umět překousnout všechny nadávky a vulgarismy a jenom se královsky bavit. Plné narážek na vše možné s inteligentním humorem, nakreslené sice velmi osobitým stylem, který ale k obsahu (a mluvě :-)) naprosto sedí. Navíc písně, které doprovázejí film (muzikálovou formou), jsou na velmi vysoké úrovni (o čemž svědčí nominace na Oscara). Pokud jste ale nějaké citlivky na sprosťárny, ruce pryč!!! (05.01.2004)

"Nevěřím ničemu co krvácí pět dní a neumře." Tři kulaťoučcí beznosí chlapečci s vykulenýma očima, doprovázeni jednou kamarádsky zakuklenou mrtvolou, tentokrát ještě přiostřili svůj již dostatečně obhroublej slovník v muzikálu, jehož neoddiskutovatelným přínosem pro lidstvo je nález mluvícího klitorisu, odhalení Satanovy citlivý duše, nový svěží pohled na Boha a zejména smrt všech bratří Baldwinových. Já tedy do South Parku pravidelně nejezdím, ale od MS hokeji 1997 nemám Kanaďany rád a tak mi tento debilní útok na Kanadu připadal naprosto oprávněnej. (11.04.2018)

“Žiaci, koľko je dva krát šesť?“ - „Desať.“ - „Iste, Clyde. A čo keby to teraz skúsil niekto, kto nie je úplný kokot?" Seriál je mi pomerne ukradnutý, nič v zlom, zopár epizód som videl a bavil som sa, ale určite mi nad posteľou nevisel homosexuálny pes, nadabovaný Georgeom Clooneym (no vážne). Z celovečernej verzie „South Parku“ som však išiel do kolien: podmanivé muzikálové výstupy, brutálne trápna animácia, šialené dialógy, gigantická vojnová zápletka a veci, nad ktorými zostáva rozum stáť (viac, ako naťahovaný vtip „Saddam šuká Satana vibrátormi“ ma bavilo prvé stretnutie „francúzskeho odboja“ alebo rozkošné anti-politické hefty typu „Prví pôjdu negri.“). Tvorcovia si vtipne berú na paškál bielych, žltých aj oranžových, satanistov i katolíkov, vojnu i mier, herecký klan Baldwinovcov i herecký klan Arquetteovcov. Nie vždy to funguje na 100%, ale myslím si, že keď už i tie predsa len troška slabšie vtipy („Hľadanie klitorisu“) fungujú nadpriemerne, je to skutočne čertovsky dobre napísaná komédia. (07.12.2005)

V kine hviezda nás bolo iba zopár, ale keď padla hláška o afroameričanoch v prvej línii, nazvaných ochranný štít, jedno dievča sa začalo smiať na celé kino a trvalo to asi desať minút. Možno škoda, že sa Parker rozhodol tento film koncipovať ako muzikál, mohli viac pridať na hláškach, ktoré nie vždy sú skutočne vtipné. Tá hranica medzi trápnosťou a genialitou je v tomto filme obzvlášť tenká a nie vždy sa ju podarí neprekročiť. (05.10.2012)