Music
Music
Obsahy(1)
Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1)
Hardcore art pro pokročilé. ___ Ještě nekompromisnější Angela, když jste si mysleli, že už to víc nejde, a zatím asi nejvíc nedivácký počin, co jsem měl možnost zhlédnout. Své výpustky a výmluvné mlčení tentokrát v kulisách letního Řecka dotahuje k svérázné dokonalosti a jen málokdy se ohlédne za sebe, zda ji ještě divák následuje. Někteří takřka celý film odzívali na telefonu. ___ Chvíli to láká, dráždí, zve mezi řádky, ale když na to přistoupíte a začnete hledat další vrstvy, zjistíte, že se tam už nic dalšího neskrývá. V ten moment už sledujete pouhé cvičení v režisérčině estetice, což se vzhledem k až hypnotickému účinku jejího předchozího filmu nutně jeví jako zklamání. ___ I když člověk z anotace jakž takž ví, "o co jde", stejně mám pocit, že bych to potřeboval vidět ještě třikrát, abych si to smysluplně poskládal, ale zároveň cítím, že o to Angele asi ani nejde, a nakonec je to svým způsobem dobře. Zbývá jen položit si otázku, zda jsem dostatečně velký connoisseur, abych to dokázal náležitě (d)ocenit. No, nejsem. Minule jsme si sedli víc. [Berlinale 2023] ()
