Good Time

Snímek hýřící barvami v každém záběru, vše zabalené do psychedelického filtru, který tomu již tak dost nevšednímu zpracování přidává další pořádný impulz netradičnosti. Doopravdy se taková filmařina v dnešní době již tak často nevidí. Asi bych neměl popravdě zájem to vidět, ale všichni pěli chválu na Pattinsona, jenž si střihl hlavní roli, a to prý s notnou bravurou. Tak jsem tomu věnoval svůj čas. A za sebe můžu říct, že on funguje jako ten nejdůležitější článek filmu, jenž všechny aspekty drží pohromadě. V případě jeho absence by se tento produkt rozsypal jako stavebnice Lego. Tím nechci autory nějak kritizovat, pár příběhových sekvencí mě svou originalitou rozhodně nenechalo chladným, ale v konečném vyznění mě to nezasáhlo asi tolik, jak bylo původně zamýšleno na papíře. Po stránce filmařské a herecké slušná řemeslná práce, která si zaslouží obdiv. Pokud tvůrci pomýšlejí výše (a myslím, že se jim to jednou povede), tak ale příště trochu vypiplat hlavní stěžejní zápletku. Uvidíme, co přinese jejich další projekt Uncut Gems se Sandlerem. Za mě Good Time dostanou 68 % (28.09.2019)

// Začínám docela ujíždět na filmech téhle nenápadné bratrské dvojce. Jejich umění spočívá v tom natočit film bez děje, ale zato s extrémní dávkou napětí, autentickými postavami, nečekanými zvraty a v tomhle případě i skvělým hudebním podkresem (Uncut Gems byl v tomhle ohledu naopak hell). Už podruhé bych to přirovnal k takové artové hispteřině, která navzdory mým očekáváním zatím pokaždé funguje. Začínám být dost zvědavý na jejich další dílo. 8/10 (10.09.2020)

zábavná neo-noirová hříčka,kde prim hraje Pattinson (jakkoliv mi třeba v Roveru přišel lepší).Hodně to připomíná Refenovu tvorbu,jen s tím rozdílem,že tohle nepůsobí už napoprvé jako sebsetředná onanie.Good Time si od začátku drží slušně tempo doplněné dobře zvoleným synťákovým soundtrackem,což nebývá u podobých filmů zrovna pravidlo.Slušná práce...80% (23.12.2017)

Kinetický sociální thriller, který působí přepáleně od prvního záběru a moc mu nepřidají lobotomizované zvraty, ani sice sympatický, ale necitlivě využitý 80s analog hell soundtrack od Oneohtrix Point Never. Pattinson předvádí nejlepší výkon kariéry, ale řekněme si na rovinu, že jeho postava je tak vnějšková, že se moc nenadře. (27.05.2017)

Odysea jedné noci odnikud nikam, s papírem šustícím průběhem a s chováním postav, které je vyloženě debilní i pokud bereme v potaz, že se pohybujeme ve světě vysmažené spodiny společnosti, kde to na inteligencí osvícené zrovna dvakrát bohaté není? Nesporně. Jenže bratři Safdieové nedávají ani ten nejmenší prostor si to uvědomit. Od samotného počátku chytnou pod krkem syrovým vpřed uhánějícím přímočarým tempem jaké nepamatuji, což jde navíc ruku v ruce s pohlcující hypnotickou atmosférou a výkonem Pattinsona, který si nutí vaši plnou pozornost. Jenže… Jenže v polovině filmu to dupne na brzdu (opodstatněně), ale pak se to již znovu nikdy pořádně nerozjede. I kvůli rozdrobení pozornosti na další novou postavu. A tak je rázem, bohužel, dost prostoru vymanit se z podmanivého tranzu první poloviny a uvědomit si v úvodu zmíněné problémy, které začnou vadit. A to tak, že ne zrovna málo. I tak si to lze užít, ne že ne; Pattinson je i nadále výtečný, pár scén kouzlem první poloviny oplývá a synťákový tepající soundtrack od Oneohtrix Point Never by neomrzel ani v jednou tak dlouhém filmu. Jenže si chtě nechtě uvědomujete, že koukáte na trestuhodně promarněnou příležitost namísto události dekády, ke které to zpočátku nekompromisně mířilo. (22.09.2017)