Good Time

Coeni na speedu. Velmi povedené, ale hlavně nutno říct, že soudržné, scenáristické cvičení na téma „jak moc se může jednoduchý plán zvrtnout“. Skvělý Pattinson hraje ukázkového šarmantního zmrda, který vidí příležitost na každém rohu, a tak posouvá děj nečekanými směry. Až úplně na podlahu sešlapuje pomyslný pedál divoký vizuál a přeřvaný synťákový podkres. (13.08.2017)

Forma neodpovídá obsahu. Nebo ještě líp vizuál a rychlý střih neodpovídají dění. "Dobrý časy" jsou kupodivu málo intenzivní, podivuhodně pomalé a herecky ne úplně výrazné (Pattinson je tu zajímavý, ale kamera, a to přehnané stříhání úplně nedávají šanci vychutnat si jeho hajzlíka naplno). Příběh Constantina navíc postrádá závěrečnou pointu. Jakýsi závěr dostane aspoň Nick, jehož poslední scéna je i ve své neokázalé jednoduchosti fakt silná. Film zabaví, ale asi nebudu mít potřebu se k němu někdy vrátit. Potenciál byl přitom obrovský. /60%/ (22.03.2024)

Tohle mě fakt baví! Extratický a energetický požitek. Výborné herecké obsazení (obzvláště Benny Safdie ve dvojroli je úžasný), práce s kamerou a vtahující hudební podkres. V mých očích film strčí do kapsy většinu nudných konzumních áčkových titulů. Konec s Nikasem je jednou ze scén, která se mi vryje do paměti. Jsem hodně zvědavý na to, co předvede Pattinson v roli Batmana. Po vícerém zhlédnutí a zvážení zvedám na pět! Film mi opravdu utkvěl v paměti a zabrnkal na emoce. (03.10.2019)

Podstatně ušmudlanější a upocenější neo(n)-noir než Drive. Jak stylem, tak digresivním vyprávěním. Namísto přímočaré jízdy z bodu A do bodu B samé zbytečně okliky a slepé uličky. Čisté žánrovce se Good Time blíží pouze během úvodní bankovní loupeže, po které jde ovšem všechno z kopce způsobem, na jaký vás jiné heist movies nepřipraví. Connie nemá žádný plán. Improvizuje podle toho, kdo/co se mu připlete do cesty. Jedno nedomyšlené (a svou imbecilitou občas i velmi vtipné) rozhodnutí střídá další. Film rovněž vzbuzuje dojem, že vznikal „za běhu“, ale přitom drží pohromadě díky dobré rytmizaci (střídání klidných scén bez hudby a dynamických pasáží) a navracejícím se motivům (Connie je přesvědčen, že byl v minulém životě psem, což vysvětluje, proč si s jedním čtyřnohým přítelem později tak dobře rozumí). Protagonistovy snahy zachránit bratra před vězením je navíc systematicky využíváno k portrétování života newyorské spodiny a tento portrét lidí bez peněz, ambicí a naděje na lepší budoucnost, jejichž popíjení alkoholu a braní drog občas zpestří policejní brutalita, je ve výsledku stejně důležitý jako melodramatický příběh sebedestruktivní bratrské lásky (čímž film připomíná raného Scorseseho). Společně s nervním, vysoce viscerálním thrillerem (snímání téměř výhradně v detailech bez ustavujících záběrů) tak v jednom překvapivě kompaktním balení dostáváme i sociální drama v neonových barvách a s elektronickou hudbou (která mi kromě arkádových videoher asociovala i prvního Terminátora). Jisté je, že podobně nevyzpytatelný a srovnatelně intenzivní film v kině hned tak nezažijete. 85% (17.07.2017)

Divák sice netuší, co přijde, jenže někdy od poloviny začne tahle příjemná vtahovačka kapku drhnout. Ale postupně. Elektronická hudba, neony, napjatá atmosféra, drásavé napětí, nehostinné lokality. To jsou atributy, které tenhle kousek, kterým ze sebe výtečný Robert Pattinson znovu úspěšně strhává nálepku pobledlého hošana z upíří ságy, odlišují od tematicky podobné produkce. Celé je to intenzivní, nekompromisní, ušmudlané, hodně vzdálené klasické hollywoodské optice. Jenže pak to podřadí a lehce se zasekneme. Přesto mi tohle pojetí sociálního dramatu zatraceně sedlo, protože sledovat tyhle dva šupáky je radost. Příběh je to prostý. Přidrzlý zlodějíček a jeho mentálně zaostalý bratr by rádi věřili v lepší příští, jenže se dostávají ještě hlouběji. Při úprku z banky/z nemocnice na ně číhají nejrůznější slepé uličky a zoufalé kroky. Oškliví lidé, nervní snímání, skličující výsledek. Tak trochu Drive jinak. (18.11.2017)