The Covenant

Testosteron meets charakter. Guy Ritchie zastiňuje Bergovu čistokrevnou akční žánrovku Lone Survivor, protože není pouhou čistokrevnou akční žánrovkou. Má silnější příběh, respektive z příběhu, který má, umí vydolovat dramaticky hlubší podívanou s myšlenkovým přesahem. Střílení je u něj na druhém místě. Trefně obsazený a opět fantastický hrající Jake Gyllenhaal. Buddy motiv s Dar Salimem minimalistický v gestech, ale o to silnější v jádru. Závazky a zásady v neprůstřelném chlapském kodexu. (19.05.2023)

Ritchie už dávno není ten pologeniální střelec co onehdá s cigošema, žiďákama a rusákama naháněl jeden diamant, pořád je to ale solidní řemeslník. Tohle je tak sice ponekud generická ale oku lahodící a ke konci dokonce snad i napínavá army-akčňárna lehce líznutá patosem a hodně líznutá Star Wars (protože tihle talibánci museli být, soudě dle jejich ostrostřelectví, stormtroopeři v civilu).. Asi bych na dané téma více ocenil něco jízlivě kritického, co by se jmenovalo třeba " Sbal prachy, vypadní a týpka co ti roky pomáhal a kryl prdel tam nechej chcípnout". (09.05.2023)

Ačkoli Covenant mapuje nedávnou a v kontextu historie jistě významnou událost středního východu, není jeho "dějepisný" rozměr vůbec důležitý. Stejný příběh by se mohl odehrávat v reáliích druhé světové války nebo doby stěhování národů. Film naprosto exceluje ve své emocionální rovině, nebo spíše takhle - je to fantastický audiovizuální, resp. vyloženě senzuální zážitek. Úderná, ale nikoli maximalistická hudba, úžasná a úžasně drsná příroda a ještě drsnější příběh dvou, ehm, drsňáků. Covenant je nejen film o surovosti válečného konfliktu, je to především film o morálce a cti dvou charakterově vytříbených alfa samců - opravdových mužů. Konkrétní příběh je na filmu možná to nejslabší, ale pocit, který vyvolá za to jednoznačně stojí. 8/10 (20.05.2023)

Stále mi behal po rozume Mayday s Butlerom, kde som tiež čakal akčnú nálož a napokon som sa dočkal prekvapivo komorného príbehu o netradičnom chlapskom spojenectve, ba miestami až priateľstve. Ale samozrejme s tým, že The Covenant je predsa len iná liga (sorry, Jean-François Richet). Áno, aj tu som sa tešil na strhujúcu akciu a nie, ani tu som sa jej nedočkal. Ako v Mayday, aj v The Covenant akcie je relatívne málo a jednak to, čo tu je, nie je žiadne enormne strhujúce divadlo, to si treba napísať na rovinu. Ako-tak zasiahne azda len prepadovka v lome a finále pri priehrade, ale obe scény nie ani tak kvôli špičkovej bojovej choreografii (ktorá tu proste nie je), ale skrátka z dôvodu, že vám záležalo na postavách... a škrie vás každá preliata kvapka krvi. Sakra vám na nich záleží najmä na konci. To už ich máte zadreté pod nechtami a ste zvedaví, ako to skončí. Želal som si, aby sa to skončilo dobre... ale toto je film Guya Ritchieho. Najviac ma nudila stagnujúca (paradoxne najakčnejšia) dlhá pasáž, kedy dvojica uteká pred presilou a pokúša sa z posledných síl ako-tak vyrovnať skóre. Občas ma zarazila biedna práca s logikou. Neverím, že ak by Taliban hľadal osobu X a poznal by jej brata a vedel by, že ten brat vie, kde sa osoba X nachádza, že by to z neho nevydoloval. Brat síce vysvetlí, ako je to možné, ale aj tak som nechápavo krútil hlavou. A ak by som bol vojak na úteku pred smrteľne nebezpečnými nepriateľmi a vedel by som, že odhalili dom, v ktorom som sa cez noc ukrýval, fakt by som sa následne naprieč stavbou neprechádzal vystretý a tak, aby ma videli z diaľky X kilometrov, aby ma mohli zamieriť a luxusne trafiť do hlavy. Film teda trpí nielen divnou (ne)logikou, ale i nevyrovnaným tempom. Je ale pravda, že to až tak nevadí, lebo postavám úprimne držíme palce a režisérovi sa perfektne podarilo vystihnúť ten pocit, keď viete, že ste niekomu dlžný za záchranu života a viete, že ak mu to nesplatíte (nech to stojí, čo to stojí, pokojne aj váš život), nebudete sa už nikdy pozrieť do zrkadla. Je tu viacero strhujúcich a intenzívnych scén, paradoxne nie akčných, ale psychologických. Napr. keď sa isté dve postavy po X mesiacoch znova stretnú, prebehne ich prvé stretnutie len s malým množstvom slov. Napriek tomu im všetky emócie dokonale čítate z tvárí. A manželkin preslov sa možno zaradí medzi najsilnejšie scény hollywoodskej kinematografie roku 2023. Veľmi dobrá hudba. Inšpirované skutočnými udalosťami. Chýbal mi dodatok z obdobia, čo sa stalo „potom“. Ale možno to bolo správne rozhodnutie. (03.09.2023)

Souhlas vesměs s Lacem. Určitě o něco povedenější než Butlerův Kandahár. Řemeslně slušně zvládnutý a ani akční scény neurazí, ale časem začne tempo trochu uvadat i když závěrečný finále to vynahradí. No možná, že bych nakonec i ty nejslabší možný čtyři hvězdy dal, ale to vysoký hodnocení se mi nezdá, takže za mě 65% (10.07.2023)