Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).

Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (448)

Anthony 

všetky recenzie používateľa

Film je skvělý hlavně díky střídání humorných a smutných scén. K těm nejhumornějším patří maminčiny narozeniny, popř. pirátské TV vysílání, k těm dojemnějším scéna s tatínkem. Fantastická je hudba, která má spíše blíže k náladě melancholické než humorné - je ovšem velmi podobná Amélii z Montmartru (stejný autor Yann Tiersen). Někdy šla dokonce skvěle "proti obrazu" - např. obrazově legrační představa nechutně tlustého otce v kombinaci se smutnou hudbou - přesně to vystihlo, že to v tu chvíli tak k popukání není. Mnozí jsou zklamáni, protože mylně očekávali taškařici z minulého režimu ve stylu Pelíšků, kde občas byly také smutnější momenty, ale jinak spousta gagů. Zde převládají právě spíše dojemnější scény. Ačkoli jinak moc nemusím vnitřní komentáře hrdinů, Alexův komentář dějinných i osobních událostí je skvěle ironický a vtipný. Někteří také vyčítají filmu, že opěvuje komunistický režim. No nevím, já jsem měl dojem přesně opačný - zmlácení studenti, režim, který rozdělil rodinu (mimochodem vedlejší linie otce emigranta mi vůbec nepřišla špatná)... Doufám, že film bude alespoň vybrán mezi pět zahraničních filmů nominovaných na Oscara. ()

genetique 

všetky recenzie používateľa

Nerealisticko bravúrne realistický film, ktorý svoje povie hlavne generácii, ktorá okupačný režim priamo prežila. Trefným spôsobom priblížené, že nie každý sa s ukončením režimu dokázal vyrovnať, mnohí nie dodnes. Je to síce trošku viac rozvlečené, no milé a usmievavé scénky stoja za to. Alex ako strojca televíznych novín nemal chybu! 85%. ()

Reklama

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Omluva se přijímá, Legas :))) Diváci čekali od Pupenda i Lenina "řachatou" bujarou komedii, která nakonec nebyla. I když samozřejmě ne všichni diváci. Další můj názor, týkající se diváků, je ten, že pokud se takováto komedie z jejich vlastní historie netýká emocionálně vyhraněného momentu v dějinách, nedotkne se emočně ani jich. Ale přímo k věci: i někteří z nás zažili rozdělení jedné republiky na dvě a proto bychom to měli mít v paměti. Ve filmu se nechválí komunismus, i "rychlokvaškový" kapitalismus je výsledek života v komunismu, je to přece o tom, že syn necítí nic k ideálům, které zastává jeho matka, nechápe je a připadají mu zbytečné, ale má ji rád, prostě ji musí přijmout a přijímá ji, EdaS má pravdu, že film je především o lásce (a kterej není, že :))) Sám Alex říká, že zobrazoval zemi, jakou ji chtěl vidět a právě tak si ji vybavovala i matka... O nějakém "nostalgickém ohlížení" nemůže být ani řeči, ten, kdo nepronikne pod hloubku lidí a jeich stavů-vztahů by se měl nad sebou asi zamyslet. Herci byli přesní, hudba zajímavě navozovala nálady a některé režijní nápady jsem skoro nevydejchal (ta socha Lenina byla tak odporná, že jsem si chvíli myslel, že obživne a zničí vše v hledišti i ve snímku, tfuj ;-( Nálady a stavy od nenávisti až ke smíchu se ve filmu střídají, tak, jak lehce a samozřejmé je to i v životě, který zobrazuje. Je to i kus naší historie a například záběry z demonstrací byly velmi syrové - tvůrci snímku prostě jen pochopili a více do hloubky rozvedli jednu větu Petra Šabacha. Otec tu stál se zmatkem v očích. Náhle pochopil, že je po boji. Bylo po všem. Svět jeho nerozbitných skleniček, jeho rad, které nám dával na cestu ("Na všechno, chlapci, potřebujete v životě bumážku!") svět jeho otcovské autority, jeho pohádková říše, kterou budoval, vše bylo nenávratně v prdeli. ()

Galadriel 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý film, a to hlavně nápadem a námětem. Musím říct, že jsem i přes všechny kladné recenze byla k tomuhle snímku značně skeptická, ale předčil moje očekávání spojená s názvem "Německá komedie". Ale ono v podstatě ani nejde o komedii - spíš je to úsměvný film o lásce, porozumění a obětování se pro druhého a že je Německý se na kvalitě vůbec neprojevuje. Naštěstí. I když některým věcem ve filmu se dá jen těžko uvěřit, ale herci a umná režije tyto nedostatky velmi dobře zakrývají. ()

kleopatra 

všetky recenzie používateľa

Vzpomínáte si na film Hibernatus s Louis de Funesem, kde museli rozmrazenému dědečkovi vytvořit kulisy života tak, aby měl pocit, že se probudil do "své" doby? Nemůžu se ubránit tomu srovnání. I když v tomhle filmu byly důvody k mystifikaci zcela nezištné, přesto mě naivita a hlavně krátkozrakost synova snažení udivovala. Vždyť nemohl tušit, jak dlouho bude muset předstírat, že je vše při starém. A to, co matce nakonec (když už v žádné popelnici nezbyl obal od totalitních potravin) předložil na videu, tomu by přeci nemohl uvěřit ani komouš. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (27)

  • Florian Lukas ztvárnil obyvatele Západního Německa. Narodil se však ve východním Berlíně. (jirka.jindra11)
  • Protože Chulpan Khamatova nemluvila dostatečně německy, aby mohla improvizovat, musela se své (gramaticky správné) věty naučit slovo od slova. Protože to neznělo přirozeně, byly všechny její fráze přeloženy do ruštiny a poté přeloženy slovo od slova zpět, aby získala přirozený ruský přízvuk se všemi typickými gramatickými chybami. (sator)
  • Ruská spisovatelka Olga Slavnikovová vydala v říjnu 2001 bestsellerový román „Bessmertnyj“, který má podobnou zápletku jako film. Příběh v knize je o starším občanovi Ekatirenburgu, který je paralyzovaným veteránem z 2. světové války. Jeho dcera se mu snaží usnadnit život tím, že mu vytvoří alternativní svět, kterému vládne sovětská strana, která vyžaduje natáčení videomateriálu o SSSR. Muž také umírá na infarkt. Kvůli podobnosti Slavnikovová oznámila, že bude žalovat tvůrce Good Bye Lenin! za plagiátorství. Soud však neproběhl, což také ruská média doporučila Slavnikovové, aby to nedělala. Navíc natáčení filmu probíhalo již v době vydání knihy, což znamená, že scénář byl připraven ještě před vydáním knihy. (sator)

Súvisiace novinky

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

19.03.2016

Organizátoři Febiofestu přivítají jednoho z nejvýraznějších mladých evropských herců Daniela Brühla. Jeho dnes už světovou kariéru nastartoval německý snímek Good Bye, Lenin!, zahrál si i v hvězdně… (viac)

Reklama

Reklama