Pád domu Usherů

Co mě bavilo nejvíc byla ta tuna odkazů na všechny Poeovy povídky, básně a román, ať už to byla jména postav, názvy epizod anebo celé zápletky jednotlivých dílů. Jinak skvěle natočeno, super atmosféra a dobré herecké výkony. Bohužel tu máme i klasické netflixovské neduhy, které netřeba rozebírat :-) (31.10.2023)

Flanaganův Doktor Spánek se mi (i přes trochu delší stopáž) hodně líbil a Poeovy příběhy, které sice neznám tak zevrubně, mají atraktivní auru pro čtenáře i diváky - tudíž zhlédnutí Pádu domu Usherů byla celkem jasná volba. Po zhlédnutí však musím říct, že mám z této minisérie rozpačité pocity. Osobně bych zkrátil jak stopáž jednotlivých dílů, tak i celé minisérie, protože místy to byla vážně uplkaná a zbytečně natahovaná nuda. Divák sledoval hotovou plejádu charakterově odporných postav, kterým nešlo tu smrt nepřát. Tvůrci mohli s klidem zvýšit kadenci úmrtí, která byla stejně vždy dopředu vyzrazena (méně napínavá variace na Nezvratné osudy?), a tím i zredukovat celkovou stopáž. Rovněž mě bila do očí přehnaně okatá inkluze - jako by si tvůrci vzali do ruky pomyslný RAL vzorník a jen si odškrtávali etnika a sexuality: v tomto případě rozhodně platilo nepsané pravidlo "méně je více". Z postav mě nejvíce bavily starší verze sourozenců v podání Bruce Greenwooda a Mary McDonnell a samozřejmě "ďábelská" Carla Cugino. Pokud by se Pád domu Usherů jako celek vezl na atmosféře poslední epizody, která se mi nadmíru líbila, neváhal bych dát vyšší hodnocení - ale líbivému finále předcházelo bohužel sedm prapodivně zpracovaných epizod. (09.11.2023)

Mike Flanagan se s Netflixem loučí ve velkém stylu a představuje současné generaci dílo Edgara Allana Poea. Není to sice dokonalé obzvlášť rozjezd, ale s přibývající díly je to lepší a lepší a hlavně parádně uzavřené. Carla Gugino dokazuje, že je skvělá herečka a sekundují ji i ostatní. Skvělá záležitost. 8/10 (15.10.2023)

Flanagan si tentokráte pohrál s Poem a upřímně řečeno na usherovský příběh mi přišlo osm hodinových dílů trochu moc. Nicméně ve chvíli, kdy jsem uviděl názvy jednotlivých epizod, mi došlo, že Usherové to celé budou jen zastřešovat. Každopádně nečekejte, že jednotlivé díly budoou věrné povídkovým předlohám. Jde tady spíš o použité motivy, než o tradiční zpracování. Ale i to my sedělo. No a jak už je u Flanagana zvykem, ústředním tématem jsou postavy a jejich vzájemné vztahy. A pokud máte v rodině zvrácené, rozmazlené, nafoukané a bezohledné členy, kteří jsou svým způsobem nešťastnía cítí se nedocenění, je celkem jasné, že to půjde na krev. Já tady vlastně nemám co vytknout, protože z mého pohledu je to dokonalé ve všech ohledech. Flanagan navíc servíruje několik scén, které se zaryjí do mozku. Čvachtání svíjejících se poleptaných těl budu z uší dostávat ještě dlouho. A jak už je u režiséra zkem, vyšlo to i herecky. Vedle flanaganovských obvyklých podezřelých jako jsou Kate Siegel (s platinovým přelivem je nehorázně sexy), Samantha Sloyan a tak trochu i Carla Gugino, zazářili vynikající Bruce Greenwood a skvělý Hamill. Ale výborní jsou i všichni ostatní. Tak a teď rychle tu Temnou věž. 100% (21.10.2023)

Netflix po dlouhé době skutečně servírující nefalšovanou quality TV, rozkročenou mezi románovitým uchopením žánrového Hill House a rozmáchlostí rodinných ság HBO (tonální a tematické srovnání s Bojem o moc není od věci, i když takového scenáristického mistrovství nedosahuje). Naprostá spokojenost a těším se na Temnou věž. (13.10.2023)