Réžia:
Luis BuñuelScenár:
Luis BuñuelKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Raúl LavistaHrajú:
Silvia Pinal, Jacqueline Andere, Claudio Brook, José Baviera, Rita Macedo, Augusto Benedico, Antonio Bravo, Enrique García Álvarez, Eric del Castillo (viac)Obsahy(2)
Velký filmový surrealista Luis Buñuel je spoluautorem scénáře a režisérem této temné, hořce vtipné satiry. Skupina lidí ve společenských šatech přijede do elegantně zařízeného domu na večeři. Když se však po jídle hosté přesunou do hudebního pokoje, zjistí, že služebnictvo uteklo, ale oni z nějakého důvodu nemohou odejít. Není zřejmé proč – nejsou zde zamčené dveře ani zamřížovaná okna, která by jim bránila v odchodu – ale hosté jsou přesto přesvědčeni o tom, že jsou zde uvězněni. Ponecháni svému osudu se pomalu proměňují v noblesní barbary, kteří zarazí sekeru do vodovodního potrubí, aby se mohli napít vody, zabijí a snědí ovci, jež měla být součástí večerní zábavy, schovají těla mrtvých hostí ve skříni, koketují s magií a pálí nábytek. Snímek hojně oplývá Buñuelovým suchým, donkichotským humorem. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (115)
Na Andela zkazy me nalakal Woody Allen ve sve Midnight in Paris, kde ve skutecnosti vznikl zarodek napadu celeho filmu. Gil Pender se po presunu casem do Parize 1920's setkal se samotnym Bunuelem, kteremu poskytl inception nametu prave na tento film. "I don't understand. What's holding them in the room?" - mlady Luis Bunuel. Narazek a metafor je zde spousta, ale primarni myslenka, ktera je navic demonstrovana pomerne dost doslovne je podle me jednoznacna - lide jsou ovce! 7/10 ()
Jistě, samotná premisa příběhu je oděna do absurdity, kdy se několik různorodých lidiček ocitne v pokoji, který je ohraničen neviditelnou stěnou a ve kterém jsou proto nuceni společně nějak přežívat. Avšak v konečném důsledku je Buñuel ryze pragmatický. Snaží se odkrýt společenskou masku jednotlivých aktérů a prozkoumat, co se může stát s člověkem za extrémních podmínek a jak za takových podmínek budou posunuty hodnoty směrem od „civilizovaného“ člověka k divochu/zvířeti. A každý, kdo už má něco od španělského filmaře nakoukaného, musí předem vytušit, že tento myšlenkový experiment neskončí přílišně optimistickými závěry. A přesto mohou mít podobně laděná díla mnoho pozitivní působnosti. Kdyby nic jiného, tak jako podnět k zamyšlení se nad tím, co by se stalo, kdybychom se v této situaci ocitli my. Nebo lépe řečeno v jejích ekvivalentech v podobě války, izolace, či v podmínkách, ve kterých již nad člověkem nevládne hrozba trestu (čili žádný mocenský/represivní aparát), nýbrž veškeré morální otázky leží celou vahou na bedrech každého jednotlivce. Když nad tím tak uvažuji, vlastně se ani nedivím Buñuelovu skepticismu... ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Výtečně hodnocené Buñuelovo surrealistické pokoukání pro intelektuály, o poznání menší zábava pro nás ostatní. Vysoká společnost v zajetí jednoho pokoje, kde jim neznámá psychická bariéra brání odejít a zachránit se. Situace trosečníků tak nutí jednotlivce odhalit své pravé charaktery. Buñuel údajně uvedl v programu před premiérou filmu: „Bude-li vám film, který uvidíte, připadat nejasný nebo nepatřičný, život je rovněž takový. Věci se v něm opakují jako v životě a lze je rozličně vykládat stejně jako život." Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=ERHL5nzEMmM&feature=related ()
Marxismus zapuštěný do hávu surrealismu. Zatímco služky, kuchaři, číšníci odcházejí do nové dějinné etapy, aristokracie zůstává opuštěna na prahu nového věku. Teprve když se pod tím vším nátěrem (luxus, vybrané chování, galantnost, umění, gurmánství...) objeví člověk z masa a krve, kdy se vyvalí celá ta špína ukrytá uvnitř, může aristokacie převzít svoji úlohu v novém uspořádání světa. Je sice už jen skořápkou bez obsahu, ale je to pojítko s minulostí. A po aristokracii přichází na řadu církev. ()
Anděl zkázy je bravurní surrealistické drama. Je to jeden z největších skvostů tvorby Luise Bruňuela. Scénář plný pomatených momentů si skvěle pohrává se zkažeností a pokrytectvím snobů. Snímek je jakýmsi katastrofickým filmem v absurdních kulisách salónu pro hosty, kde všichni jsou uvězněni svým pokryteckým smyslem pro etiketu. Takovýto film je čiré umění, které nemůže nikdy zestárnout, protože působí v jakékoliv době. ()
Galéria (3)
Fotka © Archiv STV
Zaujímavosti (13)
- Luis Buñuel se nechal slyšet, že film považuje za neúspěšný a pokud by jej později natočil v Paříži, zašel by do extrémů (mluvíme o kanibalismu). (HellFire)
- Na tento film ve svých dílech často naráží Woody Allen. (Kulmon)
- V čase 00:09:54, pri rozhovore v kuchyni, môžeme pod stolom vidieť nahrávaciu techniku. (matobystro)
Reklama