Anděl zkázy
El ángel exterminador
The Exterminating Angel
The Exterminating Angel
Réžia:
Luis BuñuelScenár:
Luis BuñuelKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Raúl LavistaHrajú:
Silvia Pinal, Jacqueline Andere, Claudio Brook, José Baviera, Rita Macedo, Augusto Benedico, Antonio Bravo, Enrique García Álvarez, Eric del Castillo (viac)Obsahy(2)
Velký filmový surrealista Luis Buñuel je spoluautorem scénáře a režisérem této temné, hořce vtipné satiry. Skupina lidí ve společenských šatech přijede do elegantně zařízeného domu na večeři. Když se však po jídle hosté přesunou do hudebního pokoje, zjistí, že služebnictvo uteklo, ale oni z nějakého důvodu nemohou odejít. Není zřejmé proč – nejsou zde zamčené dveře ani zamřížovaná okna, která by jim bránila v odchodu – ale hosté jsou přesto přesvědčeni o tom, že jsou zde uvězněni. Ponecháni svému osudu se pomalu proměňují v noblesní barbary, kteří zarazí sekeru do vodovodního potrubí, aby se mohli napít vody, zabijí a snědí ovci, jež měla být součástí večerní zábavy, schovají těla mrtvých hostí ve skříni, koketují s magií a pálí nábytek. Snímek hojně oplývá Buñuelovým suchým, donkichotským humorem. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (115)
Ach ten nenápadný půvab buržoazie… Vidět smetánku spát na zemi je opravdu zvláštní, ale nic se nevyrovná ovcím a surrealistickým rozhovorům. Třeba když doktor na dotaz k umírajícímu odpoví, že za šest hodin bude plešatý. Chcete vědět, jestli hosté zavraždí majordoma? Co budou pít, když dojde voda? A co nebohé ovce, běhající po domě? Zvítězí hlad a paranoia nad lží a nenávistí? A co na to farář, jeho ovečky a běhající ruka? A hlavně, bude se to líbit kostelním zvonům? Na tyto i jiné otázky vám Buñuel v tomto filmu poskytne odpověď. ()
Ke zde ještě nezmíněným a přitom poměrně výrazným prvkům absurdna patří i medvěd neustále se jako jakési vnější ohrožení potulující kolem prostor s uvězněným panstvem. Je zábavné sledovat na povrch náhle vypluvší atavismus, když vznešená společnost doslova roztrhá stádo ovcí. Prostor k zamyšlení dává i způsob vysvobození z "pasti" - uvěznění aranžují scénu přesně tak, jak stáli a jak se chovali, než začalo fungovat to tajemné cosi co je připravilo o svobodu - a tím vlastně zruší účinek "kouzla". Po premiéře filmu se prý producent Gustavo Alatriste naklonil k Buňuelovi a prohlásil: "Done Luisi, je to velký úspěch, nic jsem nepochopil." To sedí. ()
Tak musím priznať, že z prítomnej smotánky mi nebolo ani zďaleka tak zle, ako z buržoáznej spoločnosti, ktorá mala nenápadný pôvab a zo spodiny vo Viridiane. Anjel skazy nie je tak drásavou spoločenskou kritikou. Je to mysteriózna hračka, ktorá vznikla v dobe, keď ešte nebolo treba vysvetľovať divákom logické princípy, na ktorých zápletka stojí. Dnes by bol film pre svoju nedovysvetľenosť faktu, prečo sa deje to, čo sa deje, asi kritikou a divákmi odmietnutý. Tak si naša smotánka vyskúšala, aké to je byť v koži chudobných, odhodila na čas masky a zistila, že všetci ľudia sú rovnakí. Buňuel si znova neodpustil náboženské symboly, ktoré ma v jeho prípade náramne bavia, pripomenul, že rád točí zvieratá v interiéroch a zabodoval záverom, ktorý je rovnako vtipný, ako mrazivý. Predstava toho, čo nasleduje, by možno iného režiséra viedla k natočeniu trojhodinovému filmu, ja si to ale nechcem radšej ani predstaviť. ()
Krásný příklad toho, jak satira vůbec nemusí být komedií. Legrační totiž tenhle Buñuelův majstrštyk opravdu není a přístupný široké divácké obci taky asi nebude. Sžíravý, hořký a krutý šleh do morálky vyšších společenských vrstev, kde mistr rychle a nemilosrdně seřezává jednu pokryteckou vrstvu za druhou až nezůstane nic než obnažený živočich Homo a vůbec ne sapiens. A to formou bizarního de facto survivalu, kde skupina bohatých a životem rozmazlovaných fouňů uvízne v jedné místnosti rozlehlého sídla a cosi nedefinovatelného a neviditelného jim brání odejít. Černobílá kamera, ostatně jako vždy, umocňuje mnohdy napětím přetékající atmosféru, která není prostá ani hororových prvků (obživlá ruka), psychologické proměny "přežívajících" psal sám ďábel a smrt číhá i na nevinné. Závěr pak vtipný a mrazivě epický zároveň. Příjemně únavný film a jasná pětka. ()
Galéria (3)
Fotka © Archiv STV
Zaujímavosti (13)
- Film byl zakázán v Rusku, protože téma: lidé, kteří nemohou opustit společnost, bylo shledáváno jako protivládní. (Kulmon)
- Luis Buñuel se nechal slyšet, že film považuje za neúspěšný a pokud by jej později natočil v Paříži, zašel by do extrémů (mluvíme o kanibalismu). (HellFire)
- Scéna, ve které se při večeři objeví medvídě a ovečky, je založena na skutečné události, kterou Buñuel zažil při návštěvě New Yorku. (HellFire)
Přepsáno v dubnu 2019. Anděl zkázy je originální anarchistické násilné přepadení elitářského kruhu společnosti a vzletné zesměšnění jejich ctihodného statusu. Luis Buñuel v záchvatu surrealistického zasnění rozehrává neúprosnou satirickou alegorii, se zvědavou škodolibostí podrobuje své zajaté rukojmí experimentu a zanechává je napospas mezním bytostným podmínkám. Anděl zkázy je intimní autorovou výpovědí vlastních představ, frustrací, bolestí a fascinací. Přemítá se nad metafyzickou možností výpovědi snu, celý svět se zmenšil do omezeného prostoru, odepřel základní potřeby a zásadně otřásl realitou bytí. Výsostné společenské postavení se v hypnotickém přesvědčení podrobuje apokalyptickému rozhraní civilizace, kultivovaná zdvořilost pomalu a jistě přichází o svou důstojnost a pud sebezáchovy je ovládán zaujatou zlobou nenávistné pomstychtivosti. Buñuel ladně tvaruje surrealistické vidiny úzkostí, čas nepodléhá běžným přírodním zákonům, zastavuje se, předbíhá i vrací své jednotlivé momenty. Hlavním cílem umělecky vymodelovaného nihilismu je sebevědomě naškrobená ctihodnost elity, slídí pod tlustou skořápkou a jízlivě představuje své objevy intrik, nevěr, úskoků, násilí, strachu a pomsty. Lidská ušlechtilost klesá na mysli, ztrácí víru a zmateně se pokouší následovat protichůdné instinkty. Metafora vynalézavě volá své stanovisko. Nezapomíná se ani na vyhraněný názor na katolickou církev, poddaný lid je vydán kulkám ambiciózních vášní a stává se nezbytnou obětí zavedeného řádu života. Z předních postav anarchistické alegorie: bohatý a laskavý hostitel a později terč pomstychtivých nálad lidské přízemnosti Edmundo Nóbile (sympatický Enrique Rambal), jeho přizpůsobivě věrná a nevěrná manželka Lucía (zajímavá Lucy Gallardo), zhoršující se migrénou trýzněná pianistka Blanca (Patricia de Morelos), nejpevnější poslední zbytek síly humanistické hráze totální zkázy Dr. Carlos Conde (příjemný Augusto Benedico), do skříně schovaná mrtvola Sergio Russell (Antonio Bravo), mladý zamilovaný pár s krajním řešením útěku z beznaděje Eduardo (zajímavý Xavier Massé) a Beatriz (pozoruhodná Ofelia Montesco), rakovinou vyčerpaná dáma Leonora (příjemná Bertha Moss), nepředvidatelně náladový a vztahovačně sobecký mladík Francisco Avila (Xavier Loyá), jeho ochraňující sestra Juana (zajímavá Ofelia Guilmáin), mystiku vzývající Ana Maynar (Nadia Haro Oliva), zachmuřený, agresivní a po exemplárním trestu nejzuřivěji volající nespokojený host Raúl (vzteklý Tito Junco), ušlechtile zdvořilý Lucíin milenec plukovník Alvaro (sympatický César del Campo), energická a transcendentálně smyslná Leticia (šarmantní Silvia Pinal), stále tělesně zdatný a vyzývavý dirigent Alberto Roc (vitální Enrique García Álvarez), jeho mladá veselá žena Alicia (atraktivní Jacqueline Andere), nevyrovnaně harmonický pár Cristian (Luis Beristáin) a Rita Ugalde (Patricia Morán), věkem unavený Leandro Gomez (José Baviera), či věrný majordomus Julio (sympatický Claudio Brook). Anděl zkázy je vynikajícím uměleckým filmem, surrealismus umně využil nabídnutý volný průchod svým představám a touhám. Obrazy mají vícenásobné využití, smělý satirický úder se pomalu chystá knokautovat svého nepřítele. Anarchie se stylově niternou výbušninou působí rozvrat, majestát je ohrožen a vzteká se. Originální prožitek! () (menej) (viac)