Půlnoční klub

Nie je to taký Flanagan, na akého som zvyknutý. Po jeho predošlích peckách (Midnight Mass, Hill House) som čakal niečo, čo sa bude niesť v podobnom duchu. Úprimne, som trochu sklamaný. Nechcem tým ale povedať že jeho najnovší seriál je zlý, to vôbec nie. Stále to je nadpriemer čo sa žánru týka a po príbehovej a remeselnej práci nemám čo vytknúť. Ja si toho chlapa a jeho prácu veľmi vážim a vždy sa teším na jeho novú tvorbu. Ale niečo mi tu v tomto prípade chýbalo. Taká tá správne depresívna, temná atmosféra hospicu, kde všetci vedia, že skôr či neskôr aj tak zomrú. Často sa to tam spomína, len som to nejako necítil a úplne ma to obišlo. To bol pre mňa hlavný kameň úrazu, atmosféra, pretože viem, že Flanagan to vie aj lepšie a je v tom majster. Napriek tomu som si ale Midnight Club užil. Ono to naozaj nie je zlé, nenašiel som tu veľa hluchých miest, bavilo ma to, len to nieje správne “dochutené” a ak by mal seriál takú atmosféru, na akú som u jeho tvorby zvyknutý, napálim plný počet hviezd. Takto sú to za mňa slabé 3,5 hviezdy (08.10.2022)

Po skvělých atmosférických seriálech v podobě Hauntingu a Půlnoční mši si zde Flanagan vybírá slabší chvilku. Otázka však je, nakolik je to zpracováním a nakolik je to skutečností, že mě úplně nechytly témata Půlnočního klubu. Obecně vzato je to poměrně hezky natočený seriál, postavy na kterých to má stát jsou relativně likable, i díky výrazné diverzitě mezi nimi si každý najde favorita. Příběhy které si vypráví, a které vyplňují většinu stopáže, jsou dobrým nápadem, a přestože trefně reflektují a rozvíjí postavy, ne všechny jsou dostatečně zajímavé. Některé jsou až moc roztahané, a sami o sobě na výplň hodinových dílů nestačí, což ostatně platí také o celém dění mimo tyto příběhy. Celý děj v hospici by si určitě zasloužil být svižnější. Ony mysteriózní prvky, které tak skvěle fungovaly v autorových předchozích počinech, zde nejsou dostatečně rozvinuté a bohužel ani zajímavé, což je pro mě kámen úrazu, protože mě tyto prvky baví většinou nejvíc. Dokonce ani atmosféra, která byla skvělá i v převážně konverzační Půlnoční mši, zde není tak chytlavá a působivá. Od určité doby se těším na každou věc ve které má Mike Flanagan prsty, a Půlnoční klub určitě nezmění můj pohled na jednoho z nejzajímavějších žánrových tvůrců. I přesto to víc jak na průměrné hodnocení není. (16.11.2022)

Pomalu se mi děje to, že mám problém u teen seriálů přijmout ty mladé. U dětí, jako v případě Stranger Things to šlo docela v pohodě, ale u mladých se mi děje to, že jednak ty postavy nechápu a jednak mě otravují. Není to poprvé a zde se mi to zopakovalo. Young adult horor od Mike Flanagana, na kterém jsou sice tvůrcovi kvality vidět, ale zároveň mě to vůbec nebavilo sledovat. Atmosféru si to chvíli vytváří, abyste si po půl hodině uvědomili, že vlastně vůbec nevíte, co se tam děje. A pokud už se něco děje, tak jestli Vás to obecně vůbec zajímá. Podobný pocit jsem měl s autorovou Půlnoční mší, tak nevím, jestli to je náhoda nebo se svým nejlepším projektem (Haunting of Hill House) se autor nečekaně rychle vyčerpal. (27.10.2022)

Dlouho jsem Midnight Club odkládal, nějak jsem tomuto teenage projektu od Flanagana nevěřil. Ale časem jsem si uvědomil, že jako fanda jeho tvorby bych to měl dohnat. A řeknu vám...Žádný průser se naštěstí nekoná! Ze všech jeho projektů se jedná o ten nejméně hororový z hlediska lekaček a tak, to dávám většině uživatelů za pravdu. Na druhou stranu, o tom primárně Půlnoční klub nepojednává. On se totiž zabývá zejména těžkými životními tématy v čele se smrtí. A to způsobem, jenž vás donutí k hlubokému zamyšlení. Kromě toho seriál sází na skvělé herecké obsazení, které vám během sledování přiroste k srdci. Nějak do dnešního dne nechápu, jak je Flanagan vždy schopen napsat tak precizně každou jednotlivou postavu. To se jednoduše pozná mistr. A závěr nenechá ani jedno suché, to vám garantuji. Kdo jeho kinematografické výtvory aktivně vyhledává, tak volbou Midnight Clubu neprohloupí. Za mě dávám 7/10 (09.11.2023)

Hororové příběhy od Mikea Flanagana mě baví a Netflix mu štědře naděluje prostor. Po velkých úspěších s antalogickými Haunting přichází tentorkát se skupinou teenagerů, kteří mají diagnostikovanou nevyléčitelnou nemoc a nachází se v hospicu. A tihle teenageři se pravidelně scházejí v půlnoci, aby si užili tepla krbu v knihovně a vyprávěli si strašidelné příběhy. Jenže ty příběhy nejsou zas tak strašidelné, ale spíš fungují pro dokreslování motivací postav, které je vypráví. To by mi až tak nevadilo, ale čekal jsem trochu víc duchařiny kolem (sídlo k tomu přímo vybízelo) a doufal jsem, že se budu víc bát. Osobně mě nejvíc zklamala čitelná linka se sektou a nevyužití postav duchů. Některé linky se uzavřou a některé zůstávají otevřené a bez odpovědi, kdyby náhodou měla být druhá řada. Celkově mám z finále takový mdlý pocit.  Jako neškodná zábava v období Haloweenu to funguje, ale nadšené recenze jako u předchozích seriálů od Flanagana se asi čekat nedají. (02.11.2022)