Obsahy(2)
Charleyova teta je divadelní komedie anglického autora Brandona Thomase z roku 1892. V češtině ji poprvé uvedlo Národní divadlo v Praze roku 1894, proslavila ji ale teprve inscenace v šedesátých letech, kterou pár let od premiéry Československá televize zaznamenala. Na inscenaci Charleyovy tety se v roce 1964 v Městských divadlech pražských sešli významní tvůrci té doby, v čele s režisérem Ivanem Weissem, scénografem Františkem Skřípkem a dalšími. A především soubor, který uměl tento typ komedií hrát. Fenomenální úspěch u diváků komedie slavila právě kvůli skvělým hereckým výkonům v čele s Lubomírem Lipským, který ve svém převleku anglického studenta za bohatou tetu navždy vložil do této role nezapomenutelnou situační komiku i anglický humor. (Česká televize)
(viac)Recenzie (46)
Jde o záznam inscenace Městských divadel pražských, a to divadelní hry Jevana Brandona Thomase - Charleyova teta - v překladu Zdeňka Vančury a v režii Ivana Weisse. V televizi je to přeci jen místy ukřičené představení, kde se zdá, že herci výrazně přehrávají. Kdo však zná toto představení z divadla (já ano, a to ze Slováckého divadla v UH), musí si užívat báječné role pro Lubomíra Lipského. Ten si užívá své tradiční improvizační role, kde si může vykládat spousty blbostí a zároveň pobavit diváka. Zbytek ansáblu je spíše do počtu, to však nic nemění na milé hodince a čtvrt s českým divadlem. ()
Těch divadelních záznamů z let dávno minulých se na obrazovkách neobjevuje zase tolik. A tak když se něco najde, jsem rád. Toto představení jsem navíc nikdy předtím neviděl a ani jsem ho neznal. O to více mě ale pobavilo. Starých filmů je v televizích dost, ale starších divadel málo. Žel bohu, dodávám. Je to škoda, protože představení je zábavné, plejáda herců hraje dobře a já si jej příště zase rád vychutnám. ()
Na můj vkus místy až moc zběsilá komedie, která ovšem na druhou stranu takřka nenudí. Lubomír Lipský je dokonalý ("Stavte se někdy až půjdete kolem Brazílie.") a přistihl jsem se, že kdykoliv na scéně nebyl, pozorně jsem sledoval, kde a kdy jeho namalovaný obličej v paruce zase vykoukne. Tak moc mi tam okamžitě scházel. Byla by ovšem chyba nepochválit Stanislava Fišera, Květu Fialovou nebo Marii Rosůlkovou. ()
Tuhle divadelní komedii mám ráda, je pro mě příjemnou oddechovkou, takovou tou roztomilou ztřeštěností.. Dnes jsem ji tedy sledovala v jiném hereckém obsazení, ovšem stejně funkčním jako naživo v divadle.. Lubomír Lipský a Stanislav Fišer báječní, mýma očima jsou/byli nejlepší, no a líbila se mi i Marie Rosůlková, její teta je přece jen o něco šmrncovnější.. ()
Já prostě tyhle divadelní taškařice nemusím... Dokoukala jsem to do konce jen díky vynikajícím hercům, kteří si své role očividně užívali - bohužel více než já. Je pro mě opravdu těžké hodnotit (a ne, nemohla jsem to dopředu očekávat, některé divadelní komedie - dokonce i Někdo to rád horké, což je Charleyově tetě docela podobné - ráda mám), nakonec však musím dát pouhý průměr, ačkoli je mi jasné, že v daném žánru se jedná o špičku. Každému se prostě všechno líbit nemůže, že... ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (1)
- Premiéra 29. 10. 1964, Městská divadla pražská, scéna Divadlo ABC. (NinadeL)
Reklama