Dveře

"Prosimtě nekecej a hobluj!" Místy to sice drhne (stejně jako ty dveře) a vzhledem k celkové stopáži jsou na pováženou některá hluchá místa, ale ve výsledku je to velmi svižná komedie s pár skutečně dobrými hláškami. Zdeněk Svěrák prostě scénáře psát umí (ve srovnání s jinou televizovkou z té doby, Hledám paní na hlídání, tohle stojí o třídu výš). (09.09.2009)

"Tvoje starost - moje radost." Dveře zabírají místo nejlepší místo nejlepšího TV filmu v mém soukromém svěrákovském žebříčku (jako film tam mám Vrchní prchni, písničku Mokré piano, povídku Podvodník, divadelní hru Záskok a rozhlasovou hru Posel hydrometerologického ústavu). Tuhle půvabnou komedii napsal Zdeněk Svěrák se svým starým souputníkem Miloněm Čepelkou (se kterým vytvořil i nezapomenutelný rozhlasový pořad Šestka na bidýlku) a na pár vteřin se tu i mihne. Petr Nárožný tu ztvárňuje postavu, kterou ve svých počátcích hrál často: cholerického blba, tentokrát v situaci, že mu někdo ukradl dveře. Námět sousedského hašteření trochu připomíná komedie typu Zítra to roztočíme...atd., ale ta sranda je někde jinde. Opravdu kouzelná je postava dědečka Josefa Kemra, úplného protikladu dědy Komárka. Pobaví vás také esenbák Oldřich Vlach nebo pojišťovák Václav Lohniský. Mimochodem se jedná o první režii Ladislava Smoljaka. (21.03.2007)

Československá krátká televizní komedie s P. Nárožným v hlavní roli. Panu Liboru Papírníkovi jsou odcizeny vstupní dveře do bytu, které měl vysazeny, neboť je chtěl obrousit, aby spodní hranou nedrhly o koberec. Vynikající P. Nárožný, tenkrát ještě na počátku kariéry, avšak jeho komediální talent byl zcela nepřehlédnutelný, se ve velké míře zasloužil o úspěch této nenáročné komedie, neboť se snažil opatřit náhradní dveře, což se ukázalo jako problém. Když se mu nakonec podařilo dveře zakoupit pod rukou, ukázalo se, že pachatelé jsou jeho sousedé (neznámý P. Popelka a jeho potměšilý otec J. Kemr), který svůj záškodnický skutek zamýšleli jako žert. V této vtipné televizní crazy komedii podle scénáře M. Čepelky a Z. Svěráka v režii L. Smoljaka se ve vedlejích rolích, které příběh výrazně obohatily, se objevil další soused V. Hrabánek, perfektní V. Lohniský jako úředník na pojišťovně, kriminalista O. Vlach, Papírníkova manželka J. Synková či pracovnice v půjčovně L. Kořínková. Jedná se o příjemnou komedii se začínajícím P. Nárožným, které mohu směle zařadit do řady mírně nadprůměrných televizních komedií. (28.10.2020)

Já tě upozorňuju já jdu na esenbé. Já to rozjedu, tady se to bude detektivama jen hemžit, tady se dveře netrhnou. On vás ten humor přejde. Ono se vždycky moc kradlo, ale co je moc, to je moc!! Dokonalý Petr Nárožný v krátké televizní povídce o krémových, za bílého dne, sprostě ukradených dveřích. :) (29.05.2016)

,, A nemáte alespoň nějaké, třeba se sukem ? '' ------ Tohle byla malá velká komedie u níž v závěru asi nepřekvapí u titulků jméno Smoljak jako režisér... Ono mi to pány smrdělo už jen tou účastí Zdeňka Svěráka v miniroli :-). Myslím, že tohle bylo panu Nárožnému ušito na triko a já se skvěle bavil. Best ovšem byla návštěva pojišťovny, kde pan Lohnický předvedl něco neskutečného! To bylo naprosto geniální a připomnělo mi to anekdotu, kdy zaměstnanec žádá u šéfa zvýšit plat a on mu po odpoví: Náš rozhovor o zvýšení vaší mzdy nám oběma bezpochyby prospěl. Já už vím, proč chcete víc a vy víte proč vám to nemohu dát ! :-). Super byl i pan Kemr , jen mne mrzí ten závěr. Na mně to bylo jaksi drsné a náhlé. Proto nedám tu pátou hvězdu... I tak je to ale za 4 bažanty k uležení. Tohle totiž strčí dnešní takzvané komedie vpoho do kapsy . * * * * (25.06.2018)