Pravá blondínka

Tohle není zlatá mládež Hollywoodu, tohle jsou ti, kteří tvoří okraj showbusinesu a trpělivě čekají na svou šanci: Dva herci, dobří přátelé, jeden úspěšný, jeden o poznání méně, krásná blond modelka, která vlastně není ani trochu blond, její maskérka neustále obtěžována muži, odbavená dvojnice Madonny a spousta dalších svérázných postaviček. Inteligentní satira nezávislého režiséra Toma Dicilla se spoustou známých tváří. (21.07.2010)

I když se snažím zdržovat vulgarizmů, zde musím konstatovat, že ten kdo tomuto snímku přiřadil český titul byl naprostej debil! Jen kvůli názvu ( na VHS uveden pouze jako Zlato pojď na to... ) mě vůbec nenapadlo vzít tento film v půjčovně do ruky a dlouho mi proto unikal skvělý filmový zážitek. Stejně jako jsem již uvedl ve svém komentáři k filmu Bouchači a bouchačky ( tento český překlad je taky něco! ), i tento film na mě funguje, jako laskavé pohlazení po duši. (14.07.2007)

Jak já tenhle film miluju......Matthew Modine, který nechce hrát v telenovelách a tak čeká na svou příležitost jako pingl, jeho agentka Kathleen Turner, která v něm nevidí talent a dohazuje mu kšefty jako třeba křoví v klipu Madonny, jeho partnerka Catherine Keener obtěžovaná muži i svým psychoterapeutem, její učitel v kurzu sebeobrany Denis Leary, Bridgete Wilson - blondýnka, ale ouha! ne "opravdová" a za to jí dá její neurotik doma na kokos .... atd. atd. Co postava, to klenot a každý něco hledá. Třeba tu pravou platinu, kterou možná najde, možná ne, pro každého je OPRAVDOVÉ něco jiného ........ miluju tenhle film. (29.11.2004)

To, že tom DiCillo byl vždycky tím milým, ale zároveň kousavým ironikem, stále platí. Takového mám rád. Tentokrát své hrany však ztupil až příliš. Propletenec životních banalit je až příliš hřejivý a jemný (tak jako kdejaký prací prášek), že po zhlédnutí toho z filmu moc nezůstane. Zato ty jeho postavy jsou prostě k sežrání. (12.02.2010)

Za posvátnou trojicí Living in Oblivion, Box of Moon Light a Delirious (ne nutně v tomhle pořadí) sice Blondýnka o chlup zaostává, ale i tak je to kvalita, jakou nám Tom DiCillo servíruje (a doufejme, že servírovat bude i nadále, i když s frekvencí by mohl rozhodně přidat) už řadu let. Jeho rukopisem je ostatně film nasáklý, ať už jde o bizarní postavy, jejich představitele, kteří se v DiCillových snímcích objevují s železnou pravidelností, jejich obskurní příběhy či využívání nezaměnitelné hudby, tenhle styl si rozhodně s ničím nespletete. A zamilovat si ho taky není žádný problém. 85% (04.04.2011)